CO DÁVÁ ŽIVOT, JE DUCH – Z BOHOSLUŽBY SLOVA - SOBOTA PO 3. NEDĚLI VELIKONOČNÍ 7.5.2022

Církev se s úspěchem vyvíjela, žila v bázni před Pánem a rostla přispěním Ducha Svatého. Petr se vydal na okružní cestu. V Joppe žila jedna učednice jménem Tabita. Konala velmi mnoho dobrých skutků a bohatě rozdávala almužny. Ale roznemohla se tehdy a zemřela. Když učedníci uslyšeli, že je tam Petr, poslali k němu dva muže s prosbou: „Neváhej a přijď sem k nám!“ Petr tedy vstal a šel s nimi. Když tam přišel, zavedli ho do horní místnosti. Petr poslal všechny ven, poklekl a modlil se. Potom se obrátil k mrtvole a řekl: „Tabito, vstaň!“ Ona otevřela oči, podívala se na Petra a posadila se. Podal jí ruku a pozdvihl ji. Zavolal pak dovnitř křesťany a vdovy a ukázal jim ji živou. Zpráva o tom se roznesla po celém Joppe a mnoho lidí přijalo víru v Pána.  Z  prvního čtení  ( Sk 9).

Dnešní úryvek ze Skutků apoštolů nám dovoluje nahlédnout do života rodící se církve. Společenství křesťanů se šíří do stále nových oblastí a potýká se s každodenními problémy: s dlouhotrvající nemocí, s nečekanou smrtí atd. Petr zde vystupuje jako náboženský představitel, který posiluje a povzbuzuje Pánovy učedníky, navštěvuje také některá společenství, která už přijala víru a zanechává překvapivou atmosféru, jako kdyby je navštívil sám Ježíš. Úspěšnému šíření evangelia napomáhají zázraky Petra, obdařeného Boží uzdravující a oživující mocí.

Z evangelia (Jan 6 ):  Co dává život, je duch, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a jsou život. Ale jsou mezi vámi někteří, kdo nevěří.“ Ježíš totiž věděl od začátku, kdo jsou ti, kdo nevěří, a kdo je ten, který ho zradí. A dodal: „Proto jsem vám říkal, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“ Proto mnoho z jeho učedníků odešlo a už s ním nechodili. Ježíš tedy řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“ Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!“

Neochotu některých učedníků uvěřit v Ježíše a v jeho slova lze vysvětlit tím, že nedokázali udělat krok kupředu, aby se osvobodili z otroctví těla a otevřeli se Duchu. Tento postoj Ježíše nepřekvapuje. Zná totiž srdce každého člověka i nejtajnější pohnutky jeho rozhodnutí. Přijmout ve víře Ježíše je dar, který nikdo nemůže dát sám sobě, neboť jeho jediným dárcem je Otec. Člověk má v rukou svůj vlastní osud, a proto může tento Boží dar odmítnout. Pouze ten, kdo se zrodil z Ducha a podle Ducha žije , může pochopit Ježíšovo poselství a může přijmout Boží život. A právě víra je cestou k přijetí Ducha i Ježíše zpřítomnělého pro nás v eucharistickém chlebě.  Ve svátosti eucharistie nám Otec dává Ducha a přetváří naše tělo. 

Odkaz  na  kompletní  liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova na sobotu 7.5.2022.  (Níže je uveden jejich základní přehled).

1. čtení: Skutky 9,31-42

Žalmy: 116,12-13.14-15.16-17

,  odpověď: Čím se odplatím Hospodinu za všechno, co mi prokázal?

Evangelium:  Jan 6,60-69