KDO JÍ TENTO CHLÉB, BUDE ŽÍT NAVĚKY – Z BOHOSLUŽBY SLOVA - PÁTEK PO 3. NEDĚLI VELIKONOČNÍ 6.5.2022

Šavel přišel k veleknězi a vyžádal si od něho pověřující listy na synagogy v Damašku: najde-li tam některé stoupence toho vyznání, muže i ženy, aby je mohl přivést v poutech do Jeruzaléma. Když byl na cestě a už se blížil k Damašku, tu ho náhle obklopilo světlo z nebe. Padl na zem a uslyšel, že k němu mluví nějaký hlas: „Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?“ Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Ale vstaň a jdi do města. Tam ti bude řečeno, co máš dělat.“ Šavel pak vstal ze země. Oči měl otevřené, ale nic neviděl. Vzali ho proto za ruce a dovedli do Damašku. V Damašku žil jeden učedník, jmenoval se Ananiáš. Pán k němu ve vidění promluvil: „Vstaň a vyhledej muže, který se jmenuje Šavel z Tarsu. On je nástroj, který jsem si vyvolil, aby o mně donesl zvěst pohanům, králům a Izraelitům.“ Ananiáš tedy šel a vložil na něho ruce se slovy: „Bratře Šavle, Pán mě poslal, Ježíš, který se ti ukázal na cestě sem. Máš zase nabýt zraku a dostat v plnosti Ducha Svatého.“ V té chvíli jako by mu šupiny spadly s očí, zase viděl a hned se dal pokřtít. Potom pojedl a vrátily se mu síly. Pak pobyl nějaký čas s učedníky v Damašku. A hned začal v synagogách hlásat Ježíše, že je to Boží Syn.Z  prvního čtení  ( Sk 9 ).

To, co Šavel považuje za jednu ze sekt,  je rozšířeno až do Sýrie. Proto si vyžádá úřední pověření k úřednímu zásahu a cestuje do jejího hlavního města. Na cestě se odehrává napínavý příběh   s velikými důsledky pro něho i pro celou nově se rodící křesťanskou církev. Obrácení Šavla na  apoštola Pavla. Pavel je názornou ukázkou, jak se lidský život může změnit. Může nabrat úplně jiný směr. Od výbojnosti k pokoře. Od násilí k šíření pokoje. Od tvrdosti k velkorysosti. Jiný směr, jiné životní hodnoty – zkrátka obrácení. 

Z evangelia ( Jan 6):  Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“ Tak mluvil, když učil v synagoze v Kafarnau.

Jíst Kristovo tělo a pít jeho krev znamená být s ním jedno a chovat se, uvažovat, usuzovat jako on. Židé z dnešního evangelia vzali Ježíšova slova doslovně a nerozuměli mu.  Na svátost přijímání Pána v eucharistii je  nutno pohlížet s vírou v Ježíšova slova, že chléb, který dává, je jeho tělo za život lidstva. Dává své tělo v oběti kříže, což je myšlenka, kterou jeho posluchači nedokázali pochopit. A ještě méně chápali dávání těla jako pokrmu. Ježíši, když mluvíš o tom, že máme jíst tvé tělo a pít tvou krev, mohlo by to lidi šokovat. Ty se tím však snažíš říct, co se děje, když se božská osoba zcela vydá tak nepatrným lidským bytostem jako jsme my. Užíváš barvité obrazy, abys naznačil, že nás nekonečně miluješ, že jsi nám zcela odevzdán a že tvé přátelství je nekonečně hluboké. 

Odkaz  na  kompletní  liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova na pátek 6.5.2022.  (Níže je uveden jejich základní přehled).

1. čtení: Skutky 9,1-20

Žalmy: 117,1.2,odpověď: Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.

Evangelium: Jan 6,52-59