KAŽDÝ, KDO PROSÍ, DOSTÁVÁ, A KDO HLEDÁ, NALÉZÁ, A KDO TLUČE, TOMU SE OTEVŘE – Z BOHOSLUŽBY SLOVA – 17. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 24.7.2022

Hospodin řekl: „Nářek na Sodomu a Gomoru je velký, jejich hřích je velmi těžký. Chci sestoupit a podívat se, zda doopravdy dělají všechno, co odpovídá stížnosti, která ke mně přichází, nebo ne. Chci to vědět!“ Tři mužové se vydali odtamtud na cestu a šli do Sodomy, zatímco Abrahám stále ještě stál před Hospodinem. Abrahám přistoupil a pravil: „Skutečně chceš zahubit spravedlivého s viníkem? Snad je v městě padesát spravedlivých; chceš to místo zahubit a neodpustit kvůli padesáti spravedlivým, kteří jsou v něm? Vzdal od sebe takovou myšlenku, že bys mohl takhle jednat: usmrtit spravedlivého spolu s viníkem. To by se vedlo spravedlivému stejně jako viníkovi. Vzdal od sebe takovou myšlenku! Copak by mohl soudce celé země nejednat spravedlivě?“ Hospodin řekl: „Najdu-li v Sodomě padesát spravedlivých v městě, odpustím kvůli nim celému tomu místu.““ Abrahám řekl: „Nechť se nezlobí můj Pán a dovolí mi mluvit ještě tentokrát. Snad se jich tam najde jen deset.“ Pravil: „Nezahubím kvůli deseti.“ Z  prvního čtení (Gn 18).

Minulou neděli  jsme četli z knihy Mojžíšovy  o našem praotci Abrahámovi,  jako o vzoru pohostinnosti,  s níž obsluhoval  dokonce samotného Boha. Dnes  nám ho prorok představí  jako velkého přímluvce. Abrahám důvěrně s patřičnou úctou oslovuje Hospodina, aby od něj vyžádal spravedlnost  pro nevinné a získal odpuštění pro ostatní. I my můžeme mnohé vytěžit modlitbou k Bohu z našeho přátelského  vztahu s ním.

Ze  druhého čtení(Kol 2,12-14):Bratři! Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtví pro své hříchy a když vaše tělo bylo neobřezáno, zase oživil zároveň s ním. Odpustil nám všecky hříchy, zrušil dlužní úpis, který svědčil proti nám svými předpisy, a nadobro ho zničil tím, že ho přibil na kříž.

Apoštol Pavel nás ve svých listech ubezpečuje o veliké Boží moci, se kterou nám Bůh skrze Ježíše Krista odpouští hříchy, aby nás oživil k věčné slávě. Nepřestaňme mu tedy denně jakýmkoliv způsobem modlitby  vyjadřovat projevy díků.

Z evangelia (Lk 11): Jednoho dne se Ježíš na nějakém místě modlil. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky.“ Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte: Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dávej nám každý den. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás v pokušení.“ Řekl jim dále: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci s prosbou: `Příteli, půjč mi tři chleby. Právě totiž ke mně přišel můj přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu předložil.' On však by mu zevnitř odpověděl: `Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřeny. Nemohu vstát a dát ti to.' Říkám vám: Když přece vstane a dá mu, tedy ne proto, že je to jeho přítel, ale pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu všechno, co potřebuje. Proto vám říkám: Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. 

V  Lukášově evangeliu nás Boží Syn uvádí do osobního vztahu  k Otci. Zjevuje nám vhodná slova k rozmluvě s ním. Učí způsobům  modlitby. Ujišťuje, že každá modlitba bude vyslyšena, pokud bude vyslovena v synovské důvěře a bude naléhavá. Nebeský Otec ví, co potřebujeme. 

Odkaz  na    liturgické textyz lekcionáře  k bohoslužbě  slova na  neděli 24.7.2022.  

1. čtení: Gn 18,20-32

Žalmy: 138,1-2a.2bc+3.6-7ab.7c-8,  odpověď: Když jsem volal, Hospodine, vyslyšels mě.

2. čtení: Kol 2,12-14

Evangelium:  Lk 11,1-13

Naslovo bohoslužby  17. neděle v mezidobí navazuje projekt ČBK UČÍCÍ SE CÍRKEV   tématem 173: „MODLITBA “- viz.