KDYŽ SE NĚKDO STAL KŘESŤANEM, JE TO NOVÉ STVOŘENÍ. TO STARÉ POMINULO, NOVÉ NASTOUPILO – Z BOHOSLUŽBY SLOVA – SVÁTEK SV. MARIE MAGDALÉNY 22.7.2022

Bratři! Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Jeden umřel za všechny, umřeli tedy všichni; a umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých. Proto my od nynějška nikoho neposuzujme podle lidských měřítek. A třebaže jsme Krista kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme. Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo.  Z  prvního čtení (2 Kor 5,14-17). Ježíšovo Vzkříšení je přemožením zla, zdoláním moci hříchu. Je Božím vítězstvím, které hříšníka oživuje. Bůh dává možnost se k němu připojit v pokání a přijetí odpuštění, v uznání, že je to skutečně Bůh, kdo má poslední slovo nad lidským životem. Vzkříšení je svědectvím Boží lásky a moci. A Boží moc bude vždycky přesahovat naše možnosti. Je tu něco, co je v Božích rukách a my to můžeme jen přijímat. Naše víra stojí a padá s tím, že Ježíš z Nazareta, ten ukřižovaný, opuštěný zvěstovatel odpuštění a pomoci druhým, byl vzkříšen. Bůh nám skutečně odpouští naše viny a snímá z nás břímě strachu a nesvobody! Nejen v myslích lidu či kázání církve. Jen skutečné vzkříšení odpovídá na skutečnou smrt. A přináší skutečné odpuštění hříchů. Je živ a nic se mu nevymklo z rukou, ani ta další pokolení, ani budoucnost našeho světa. Vzkříšení je základ křesťanské víry.

Z evangelia (Jan 20): Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Marie stála venku u hrobky a plakala. Když tak plakala, naklonila se do hrobky a viděla tam sedět dva anděly v bílém rouchu, jednoho v hlavách a druhého v nohách toho místa, kde dříve leželo Ježíšovo tělo. Řekli jí: „Ženo, proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.“ Po těch slovech se obrátila a viděla za sebou stát Ježíše, ale nevěděla, že je to on. Ježíš jí řekl: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“ Ona myslela, že je to zahradník, a proto mu řekla: „Pane, jestliže tys ho odnesl, pověz mi, kam jsi ho položil, a já ho přenesu.“ Ježíš jí řekl: „Marie!“ Ona se k němu obrátila a zvolala hebrejsky: „Rabbuni!“ – to znamená „Mistře“. Ježíš jí řekl: „Nezadržuj mě! Neboť ještě jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a oznam jim: 'Vystupuji k svému Otci a k vašemu Otci, k svému Bohu a k vašemu Bohu.'“ Marie Magdalská tedy šla a zvěstovala učedníkům: „Viděla jsem Pána!“ – a toto že jí řekl.

Marie v pláči  setrvává u prázdného hrobu. Je první, kdo se setká se vzkříšeným, ho vidí skrz slzy. Ježíš je zprvu považován za zahradníka. Následně dochází k prozření. Je spatřen Zmrtvýchvstalý. Ježíš podněcuje, iniciuje víru ve vzkříšení. Pláč se mění v radost, strach v důvěru. Osamělost ve společenství. Důležitou součástí zrodu víry je osobní oslovení a rozhovor.„Setkání se Vzkříšeným vyvolává „přetlak radosti“ — Marie jde za učedníky a povídá jim o své zkušenosti. Křesťanská církev se rodí z radostného svědectví o novém životě, který dává Pán.

Odkaz  na    liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova  na  pátek 22.7.2022.  

1. čtení: Pís 3,1-4a nebo 2 Kor 5,14-17

Žalmy: 63,2.3-4.5-6.8-9, odpověď: Má duše po tobě žízní, Pane, můj Bože!

Evangelium:  Jan 20,1.11-18