PÁN MĚ VYSVOBODÍ ODE VŠEHO ZLÉHO A ZACHRÁNÍ PRO SVÉ NEBESKÉ KRÁLOVSTVÍ. PÁN JE SPRAVEDLIVÝ BŮH, NESTRANÍ NIKOMU - Z BOHOSLUŽBY SLOVA – 30. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 23.10.2022

Protože Pán je spravedlivý Bůh, nestraní nikomu. Není na straně proti chudákovi a vyslyší modlitbu utištěného. Nepohrdne sirotkovou prosbou ani vdovou, když vylévá svou stížnost. Tíseň utlačeného se skončí, křik ubohého se utiší. Modlitba chudého proniká oblaka a nezastaví se, dokud tam nedojde. Nevzdálí se, dokud Nejvyšší nezakročí, nerozsoudí spravedlivě a neobnoví právo.  Z prvního čtení  (Sir 35,15b-17.20-22a ).

Bůh nestraní nikomu. Není ani na straně boháče proti chudákovi. Pyšný boháč obvykle ani nezná Boží lásku a je Bohu vzdálen. Jeho pýcha roste, vždyť je bohatý, moudrý a slavný. Protože však odmítá Boha, netuší ani hloubku své ubohosti.

Ze druhého čtení  (2 Tim 4,6-8.16-18 ): Milovaný! Já už mám prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod. Při mé první obhajobě nikdo se mě nezastal, všichni mě opustili. Kéž je jim to odpuštěno! Avšak Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli lidé ze všech národů. A tak jsem byl vysvobozen ze lví tlamy. Pán mě vysvobodí ode všeho zlého a zachrání pro své nebeské království. Jemu buď sláva na věčné věky! Amen.

Život křesťana je boj. Tak píše apoštol Pavel Timotejovi. Je to zápas, kdy se neustálými prosbami stáváme tiššími a pokornějšími a usilujeme o to, abychom smýšleli stejně jako Kristus. On totiž nepřišel, aby nás pyšně drtil svou nadřazeností, on se nikdy nevyvyšuje nad druhé, nýbrž přišel, aby se stal chudým, maličkým  a vzorem pokory pro všechny. 

Z  evangelia (Lk 18,9-14): Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství: „Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus a druhý celník. Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: `Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: lupiči, podvodníci, cizoložníci nebo i jako tamhleten celník. Postím se dvakrát za týden, odvádím desátky ze všech svých příjmů.' Celník však zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: `Bože, buď milostiv mně hříšnému.' Říkám vám: Celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Jednání farizea z Lukášova evangelia je Ježíšem představeno jako vzorové pro člověka veskrze plného pýchy. To, co o sobě farizeus říká, ho činí hříšným před Bohem, protože se domnívá, že má právo soudit druhé a vyvyšovat se nad nimi. Je třeba zbavit se pýchy, abys došel spásy. Pyšného, i kdyby násilím přivedli do ráje, nebyl by spokojen. Říkal by: „Proč nejsem na prvním místě?“

Odkaz  na  liturgické  texty z lekcionáře  k bohoslužbě  slova na neděli 23.10.2022.

1. čtení: Sir 35,15b-17.20-22a

Žalmy: Žl 34,2-3.17-18.19+23,  odpověď: Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel.

2. čtení: 2 Tim 4,6-8.16-18

Evangelium: Lk 18,9-14

Na slovo bohoslužby   30. neděle v mezidobí navazuje projekt ČBK UČÍCÍ SE CÍRKEV   tématem 188:   „PÝCHA“ – viz