MÁME SVOU VLAST V NEBI, ODKUD TAKÉ S TOUHOU OČEKÁVÁME SPASITELE PÁNA JEŽÍŠE KRISTA - Z BOHOSLUŽBY SLOVA – PAMÁTKA SV. KARLA BOROMEJSKÉHO, BISKUPA - PÁTEK 4.11.2022

Bratři, jednejte všichni tak, jak jednám já, a dívejte se na ty, kdo žijí podle mého příkladu. Často jsem vás na to upozorňoval, a teď to říkám se slzami v očích, že se jich mnoho chová jako nepřátelé Kristova kříže. Jejich konec je záhuba, jejich bůh je břicho a vychloubají se tím, zač by se měli stydět, mají zájem jenom o věci pozemské. My však máme svou vlast v nebi, odkud také s touhou očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista. On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené. Způsobí to jeho moc, kterou si může podřídit všecko. Proto, moji bratři milovaní a vytoužení, moje radosti a koruno, tak stůjte v Pánu pevně, milovaní! Z prvního čtení  (Flp 3,17-4,1 ).

Křesťanům ve Filipách, kteří touží být učedníky Ukřižovaného,  Pavel ukazuje dvě možné cesty. Jednu, po které jdou „nepřátelé Kristova kříže“. Ti se zcela zaměstnávají pozemskými zájmy a Pavel o nich říká,že „jejich konec je záhuba“. Druhou cestou je ta, kterou ukazuje sám Pavel a všichni, kteří projevili věrnost „zásadám života“, jimž se naučili.  Vystavuje se jako „příklad“ , zejména pokud jde o dar milosti, kterou byl zahrnut na cestě do Damašku a která doslova převrátila jeho život a dala mu nový směr skrze to, co úžasně nového přinesl zemřelý a zmrtvýchvstalý Kristus. Věřící jsou vyzváni, aby se svobodně a vědomě rozhodli hlavně pro naději, kterou chovají , že totiž mají „svou vlast v nebi“, odkud , jak říká Pavel“očekáváme „spasitele Pána Ježíše Krista“.

Z  evangelia  (Lk 16,1-8 ): Ježíš řekl svým učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že prý zpronevěřuje jeho majetek. Zavolal ho a řekl mu: `Co to o tobě slyším? Slož účty ze svého správcovství! Správcem už dál být nemůžeš.' Správce si řekl: `Co si počnu, když mě můj pán zbavuje správcovství? Kopat nemohu, žebrat se stydím. Už vím, co udělám, aby mě lidé přijali k sobě do domu, až budu zbaven správcovství.' Zavolal si dlužníky svého pána, každého zvlášť, a zeptal se prvního: `Kolik jsi mému pánovi dlužen?' Odpověděl: `Sto věder oleje.' Řekl mu: `Tady máš svůj úpis, honem si sedni a napiš padesát.' Pak se zeptal druhého: `Kolik ty jsi dlužen?' Odpověděl: `Sto korců pšenice.' Řekl mu: `Tady máš svůj úpis a napiš osmdesát.' Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Synové tohoto světa jsou totiž k sobě navzájem prozíravější než synové světla.“

Podobenstvími, která řekl Ježíš svým učedníkům, učí, jak správně užívat pozemské statky a jak se užívat nemají. Na první pohled by podobenství o nevěrném správci mohlo vzbuzovat podiv, ba možná i pohoršení, protože správce je pochválen, ačkoliv se zachoval vychytrale, nepoctivě a sobecky. Pán nám však nedává za příklad nějakého podvodníka či prohnaného lišáka. Připomíná nám však,že jsme odpovědni za statky, které máme považovat za Boží dary a nakládat s nimi tedy jak s prozíravostí, tak s odvahou. Ježíš si přeje, aby děti Boží, byly na své pozemské cestě ve svém usilování o pravé statky prozíravější než děti tohoto světa.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na pátek 4.11.2022.

1. čtení: Flp 3,17-4,1

Žalmy: Žl 122,1-2.4-5,  odpověď: Do domu Hospodinova půjdeme s radostí.

Evangelium: Lk 16,1-8