VZKŘÍŠENÍ Z MRTVÝCH UŽ NEMOHOU ZEMŘÍT, JSOU TOTIŽ ROVNÍ ANDĚLŮM - Z BOHOSLUŽBY SLOVA SOBOTA PO 33. NEDĚLI V MEZIDOBÍ 19.11.2022

Mně, Janovi, bylo řečeno: „Hle, já pošlu dva svědky. To jsou dvě olivy a dva svícny, které stojí před Pánem země. A kdyby jim chtěl někdo ublížit, oheň jim vyšlehne z úst a stráví jejich nepřátele; ano, kdo by jim chtěl ublížit, takto bude usmrcen. Oni mají moc uzavřít nebe, aby po dobu jejich působení nespadl déšť. Mají moc nad vodami, aby je obraceli v krev a bili zem rozličnými ranami, kdykoli by chtěli. Ale až budou končit svoje svědectví, šelma, která vystupuje z propasti, začne proti nim válku, přemůže je a zabije. Jejich mrtvoly zůstanou ležet na ulici velkého města, které má obrazné jméno Sodoma a Egypt, kde byl také ukřižován jejich Pán. A lidé z různých národů, kmenů, jazyků a čeledí se budou dívat na jejich mrtvá těla tři a půl dne a nedovolí, aby jejich mrtvoly byly uloženy do hrobu. Obyvatelé země se z toho radují a veselí a posílají si navzájem dary, protože tito dva proroci jim způsobili hodně trápení. Ale když uplynulo tři a půl dne, vešel do nich dech života od Boha. Postavili se na nohy, a velký strach padl na ty, kdo na ně hleděli. A uslyšeli, jak mocný hlas z nebe na ně volá: „Vystupte sem!“ Vystoupili tedy v oblaku do nebe a jejich nepřátelé se na ně dívali. Z prvního čtení  (Zj 11,4-12 ).

Dnešní úryvek z knihy Zjevení nám představuje postavy dvou svědků, symbol všech, kdo přijali prorocké poslání a jsou tedy připraveni hlásat evangelium.  Mnozí z nás  jsou nějakým způsobem zapojeni do tohoto procesu a jsou jeho účastníky.  Ti dva svědkové se těší Boží přízni. Dostávají od Boha zvláštní moc. Jejich evangelizační činnosti dává plodnost především Duch svatý. Jsou nástroji v Božích rukou k prospěchu všech lidí, a za odměnu budou mít účast na Boží slávě, pokud nastoupí cestu, kterou šel jejich učitel Ježíš. Cesta jejich Mistra je i jejich cestou. Jejich konečné vítězství je podílem na vítězství Ježíše. Povstanou a vystoupí do nebe, tam, kam vystoupil Ježíš.

Z  evangelia  (Lk 20,27-40):  K Ježíšovi přistoupilo několik saduceů, kteří tvrdí, že není vzkříšení, a otázali se ho: „Mistře, Mojžíš pro nás ustanovil: `Zemře-li někomu bratr, který měl manželku, ale byl bezdětný, ať si tu manželku vezme jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.' Bylo tedy sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný. Ženu si vzal druhý a třetí a stejně tak všech sedm, nezanechali však děti a zemřeli. Nakonec zemřela i ta žena. Kterému z nich bude tedy ta žena náležet při vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku všech sedm!“ Ježíš jim řekl: „Lidé tohoto světa se žení a vdávají. Ale ti, kdo budou uznáni za hodné dosáhnout onoho světa a vzkříšení z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat. Už přece nemohou zemřít, jsou totiž rovní andělům a jsou syny Božími, neboť mají účast na vzkříšení. A že mrtví budou vzkříšeni, to naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři, když nazývá Pána `Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jakubovým'. On přece není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí pro něho.“ Někteří z učitelů Zákona mu na to řekli: „Mistře, dobře jsi odpověděl!“ Nikdo se pak už neodvážil dát mu nějakou otázku.

Saduceové odkazovali na starý zákon, podle kterého byl muž povinen oženit se s vdovou po svém bratrovi, aby vychoval dědice jeho majetku a zachoval jeho jméno. Otázky manželství a dětí se týkají tohoto pozemského věku a ne světa nebeského. Ježíš mluví především o nesmrtelnosti, o něčem, s čím my pozemšťané nemáme zkušenost.Poukazuje na to, že vzájemné vztahy budou ve věčném životě jiného druhu a jiné povahy. Všichni budou v otevřeném vztahu k Bohu a k sobě navzájem. O vzkříšených říká, že jsou „rovní andělům“, aby naznačil, že jde o jiný způsob života než zde, podobnější životu Božímu.

 Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na sobotu 19.11.2022.

1. čtení: Zj 11,4-12

Žalmy: Žl 144,1.2.9-10,  odpověď: Veleben buď Hospodin, má Skála.

Evangelium: Lk 20,27-40