CO JSME VIDĚLI A SLYŠELI, ZVĚSTUJEME I VÁM - Z BOHOSLUŽBY SLOVA – SVÁTEK SV. JANA EVANGELISTY - ÚTERÝ 27.12.2022

Milovaní! O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života svědčíme a zvěstujeme vám. Život se zjevil, a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. Toto píšeme, aby naše radost byla úplná. Z prvního čtení  (1 Jan 1,1-4 ).

Při bohoslužbě slova čteme svědectví proroků a apoštolů o Bohu Otci a o Jeho Synu, Ježíši Kristu. Při hledání osobního svědectví  se pak můžeme dozvědět pravdu prostřednictvím Ducha Svatého – on je Pravda. Janův list, je doslova přemožen velikostí Božího svědectví o svém Synu Ježíši Kristu. V srdci věřícího člověka se pak svědectví o Kristu potvrzuje jako pravdivé. A to je ten největší dar: víra v Krista Ježíše. Apoštol Jan v Kristu Ježíši zjevuje  věčný život. Máme jej, když Kristu věříme. A je to právě Bible, skrze kterou můžeme Krista poznávat. Není důležitějšího prostředku pro křesťana, kterým by mohl růst v poznávání Krista, než je Boží slovo. Slovem  „život“,  v listě apoštola Jana nebo v jeho evangeliu není zdaleka myšlen jen život Bohem stvořený, jako u všeho živého, ale život Bohu vlastní, který se v Ježíši stává na zemi poznatelný. Je to život Boží. Život zde na zemi - ať už jde o život rostlin, zvířat, nebo člověka - je velmi ohrozitelný. Člověk, sebevíce pečující o svůj život, dříve nebo později zemře. Jeho život skončí, dál ho už nepředá. Ale “život věčný, který se zjevil“ je nezničitelný život Boží. A tento nezničitelný život, který je vlastní Bohu jakožto původci všeho života, se stává v Ježíši součástí lidského života. Ježíš, pravý člověk a pravý Boží Syn v sobě nese jak lidský život tak onen nezničitelný život Boží. Projeví se to v jeho vzkříšení a zmrtvýchvstání. Ač byl jeho lidský život zničen, Boží život je silnější než smrt a Ježíš vstává z mrtvých. Smrtelný lidský život Ježíšův je proměněn silou lásky mezi Otcem a Synem, tedy silou života Božího. Toho života, který, jak říká svatý Jan “se zjevil“. Zde se otevírá naděje pro nás křesťany, i pro všechny lidi. Tento „život, který se zjevil“ je Boží život, který je nabízen jako dar spásy všem lidem. Křtem se člověk stává najisto podílníkem tohoto života Božího. Může se ho zříci nebo ho nepřijmout a tak o něj přijít. Ale zamýšlen je jako dar, který chce proměnit hříšnost, křehkost a konečnost biologického života v život s Bohem, a proto věčný. Život pro nás zatím nepředstavitelný a přece toužený. V našem vzkříšení se má tento dar života, který se v Ježíši Kristu zde na zemi zjevil, stát uskutečněným a nezvratně naplněným. Takový je ten život, o kterém apoštol svědčí!

Z evangelia (Jan 20,2-8): Prvního dne v týdnu běžela Marie Magdalská k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: "Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili." Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil.

V tomto krátkém úryvku je popsáno, co se odehrálo ráno po Veliké noci vzkříšení. Hlavní postavou první části je Marie Magdalská, ve druhé části se setkáváme s Petrem a Janem. Duchovní noc, jíž procházejí učedníci, se postupně mění ve zkušenost víry. Podnětem je prázdný hrob, znamení přítomnosti Vzkříšeného. Jan uviděl a uvěřil. Požehnaní jsou ti, kdo neviděli a přece uvěřili.  Vzkříšení je Božím zásahem, který přináší světu spásu. Máme novou naději, ne v sebe, ale v Boha a v to, co on koná. Je to však pouze počátek víry ve vzkříšení a naději na věčný život v Kristu. K jejímu dovršení bude nutné, aby se tento učedník otevřel pravému smyslu Písma, osobně se setkal s Pánem a přijal od něj dar Ducha svatého.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na úterý  27.12.2022.

1. čtení: 1 Jan 1,1-4

Žalmy: Žl 97,1-2.5-6.11-12,12a,  odpověď:    Radujte se, spravedliví, v Hospodinu!

Evangelium: Jan 20,2-8