KDYŽ SE NAPLNIL ČAS, POSLAL BŮH SVÉHO SYNA, NAROZENÉHO ZE ŽENY - Z BOHOSLUŽBY SLOVA – SLAVNOST MATKY BOŽÍ, PANNY MARIE NOVÝ ROK – 1.1.2023

Hospodin řekl Mojžíšovi: "Řekni Árónovi a jeho synům: Tak budete žehnat izraelským synům; budete jim říkat: `Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!' Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a já jim požehnám." Z prvního čtení  (Nm 6,22-27 ).

Církev první den  občanského roku oslavuje Matku Boží, jejíž jedna z hlavních  úloh v dějinách vychází z její blízkosti Božímu Synu. První čtení obsahuje dávné požehnání, kterým starozákonní kněží žehnali na závěr liturgických slavností, zvláště při oslavě  Nového roku. Žehnací formule připomíná, co dá Bůh všem, kdo stojí před jeho tváří. Boží požehnání formuje nového člověka, plně otevřeného Bohu. Jeho dokonalým obrazem a vzorem je Ježíš. V něm se lidská svoboda setkala se svobodou Boží. A Bůh ji dopřává ve všech jejích formách – svoboda shromažďování, svoboda projevu, svoboda jednat podle svého přesvědčení a svoboda ostatních činit totéž. Náboženská svoboda umožňuje každému z nás rozhodnout se, čemu budeme věřit, jak budeme podle své víry žít a jednat a co od nás Bůh očekává. 

Ze  druhého čtení  (Gal 4,4-7): Bratři! Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného Zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny. A protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: "Abba, Otče!" Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také dědic skrze Boha.

V úryvku píše svatý Pavel o Marii, matce Boží, která velkodušně přijala Božího Syna Ježíše, a o zkušenostech věřících křesťanů. Ježíšův příchod na svět znamená, že se naplnil čas a dávná zaslíbení, podle nichž mělo být lidstvo opět přivedeno k životu ve společenství s Bohem. Nyní už se tedy před Bohem nemusíme cítit jako otroci, ale jako lidé svobodní svobodou Božích dětí.

Z  evangelia  (Lk 2,16-21):  Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno. Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než bylo počato v mateřském lůně.

Nový rok je jako nové narození: něco v nás může ožít. Začínáme rok tak, jak začínáme svůj život, pod matčinou ochranou. Milost Boží proudí nově každý den a v každém okamžiku. Bůh se stal člověkem a už od nás není daleko. 

Oslavujeme dnes nejtěsnější a nejtrvalejší ze všech lidských vztahů, vztah matky a dítěte. Maria měla jedinečný vztah k Nejsvětější Trojici jako dcera Otce, matka Syna a nevěsta Ducha svatého. Byla "plná milosti" nejen proto, že byla vybrána za Boží matku, ale že se v naprosté otevřenosti nechala naplnit Boží láskou. Když Maria pečovala o své dítě, věděla, že se děje něco mimořádného, co ji přesahuje. Křesťané o tom přemýšleli čtyři staletí, než se odvážili připsat jí titul Matka Boží. Na úsvitu nového roku nás Bůh navštěvuje „jako svítání z výšin“. Nabídněme Bohu v modlitbě naše naděje, které vkládáme do nadcházejícího roku - naděje pro sebe, naděje pro druhé.

Odkaz  na liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova na neděli 1.1.2023:

1. čtení:  Nm 6,22-27

Žalmy: Žl 67,2-3.5.6+8,   odpověď: Bože, buď milostiv a žehnej nám!

2. čtení: Gal 4,4-7

Evangelium: Lk 2,16-21

 Na   dnešní slavnost přímo navazuje projekt ČBK UČÍCÍ SE CÍRKEV   tématem 203:  „PLNOST ČASU“ V NAŠEM ŽIVOTĚ – viz