POŽEHNANÍ MÉHO OTCE, PŘIJMĚTE KRÁLOVSTVÍ, KTERÉ JE PRO VÁS PŘIPRAVENÉ OD ZALOŽENÍ SVĚTA - PONDĚLÍ PO 1. NEDĚLI POSTNÍ 27.2.2023

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Mluv k celému společenství izraelských synů a řekni jim: 'Buďte svatí, poněvadž já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý! Nekraďte, nelžete, nepodvádějte jeden druhého! Nepřísahejte podvodně na mé jméno, znesvětili byste jméno svého Boha! Já jsem Hospodin! Neutiskuj svého bližního a neolupuj ho! Ať u tebe nezůstane do rána mzda tvého nádeníka! Nezlořeč hluchému a před slepce nedávej překážku, ale boj se svého Boha.  Já jsem Hospodin! Nedopouštěj se křivdy na soudu, nenadržuj chudákovi a nestraň velmožovi! Suď svého bližního spravedlivě! Své krajany neobcházej s pomluvou, neusiluj o život svého bližního. Já jsem Hospodin! K svému bratru neměj nenávist v srdci, ale otevřeně ho napomeň, aby ses kvůli němu neobtížil hříchem! Nemsti se, nechovej proti svým krajanům zášť, ale miluj svého bližního jako sebe. Já jsem Hospodin!   Z prvního čtení  (Lv 19,1-2.11-18).

Bůh si přeje, aby měl vyvolený národ za všech okolností účast na jeho svatosti a aby byla tato svatost patrná na celém životě Božího lidu. Následné příkazy se týkají osobní a společenské etiky. Jejich vrcholem je formulace přikázání lásky k bližnímu. Zakazují nejen vnější skutky vedoucí ke smrti bližního, nýbrž také všechny city , které jej ubíjejí vnitřně. Láska k bližnímu, založená na Bohu, upevní celou lidskou společnost ve svatosti.

Z evangelia (Mt 25,31-46 ): Ježíš řekl svým učedníkům: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na svůj slavný trůn a budou před něj shromážděny všechny národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Tu řekne král těm po své pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od založení světa. Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.' Spravedliví mu na to řeknou: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a dali jsme ti najíst, žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě viděli na cestě, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?' Král jim odpoví: `Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.' Potom řekne i těm po levici: `Pryč ode mne, vy zlořečení, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly. Neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít; byl jsem na cestě, a neujali jste se mě, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě; byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.' Tu mu na to řeknou také oni: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého, na cestě nebo nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?' On jim odpoví: `Amen, pravím vám: Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.' A půjdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života.“

Úryvek Matoušova evangelia  se odvolává na biblickou a apokalyptickou židovskou tradici, která se týká posledních věcí člověka a všeobecného soudu. Syn člověka  je zde pojat jako postava , která obnovuje Boží království a přivádí všechny vyvolené k Bohu. S touto slavnou postavou ztotožňuje Ježíš sám sebe: on sám přijde na konci dějin, aby se definitivně a viditelně ujal královské vlády, která byla dosud skryta lidským očím.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na pondělí 27.2.2023.

1. čtení: Lv 19,1-2.11-18

Žalmy: Žl 19,8.9.10.15,  odpověď: Tvá slova, Pane, jsou duch a jsou život.

Evangelium:  Mt 25,31-46