BUDEŠ LIDEM ZASVĚCENÝM HOSPODINU, SVÉMU BOHU - SOBOTA PO 1. NEDĚLI POSTNÍ 4.3.2023

Čtení z páté knihy Mojžíšovy. Mojžíš řekl lidu: „Hospodin, tvůj Bůh, ti dnes poroučí, abys prováděl tato nařízení a ustanovení, zachovával je a plnil z celého svého srdce a z celé své duše. Zavázal jsi dnes Hospodina k prohlášení, že bude tvým Bohem, když budeš chodit po jeho cestách, když budeš zachovávat jeho nařízení, příkazy a ustanovení a když ho budeš poslouchat. A Hospodin tě dnes zavázal, že mu chceš být zvláštním lidem, jak ti slíbil, když budeš zachovávat všechny jeho příkazy. Nad všechny národy, které učinil, tě vyvýší ke slávě, cti a chvále, a ty budeš lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu, jak to nařídil.“ Z prvního čtení  (Dt 26,16-19 ).

Když v Deuteronomiu Mojžíš ukončí své poučování lidu před vstupem do zaslíbené země, shrnuje to, oč jde v tomto prohlášení. Boží vyvolení a naplnění smlouvy spočívá v tom, že lid bude chodit po Božích cestách, respektovat ustanovení zkráceně shrnutá v Desateru a žít v naslouchání Hospodinu. Dodržování Božích ustanovení tedy není břemenem, nýbrž vyvolením a dodává vyvolenému lidu zvláštní důstojnost, výjimečné postavení mezi ostatními národy.I my jsme součástí Božího vyvoleného lidu, a proto i pro nás tato slova platí. Důležité je zejména naslouchat Hospodinu, aby bylo možné chodit po jeho cestách a správně rozpoznávat, jak rozumět jeho ustanovením v nových životních podmínkách. Je na místě si uvědomit, že závazky, které nám plynou z víry, jsou darem, činí nás důležitými v Božích plánech, jsou pro nás vyznamenáním. Málokdy si uvědomujeme, že povinnosti, závazky, které na sebe přijímáme křtem i jinými způsoby, jsou pro náš život opravdu životně důležité. Jejich plněním či dodržováním přispíváme k rozvoji společenství i společnosti. Vedou nás po správných cestách k Bohu. Bůh není absolutní, vzdálené a nedosažitelné Bytí, ale Bůh společenství, který touží po spáse svého vyvoleného národa.

Z evangelia (Mt 5,43-48): Slova svatého evangelia podle Matouše. Ježíš řekl svým učedníkům: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Miluj svého bližního' a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. Jestliže tedy milujete ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A jestliže pozdravujete jen své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i pohané? Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“

 Ve verších dnešního evangelia nás Ježíš vyzývá k proměně našeho spontánního postoje k těm, kdo nám ubližují. Říká, že Boží láska je naprostá, extravagantní, bezmezná, dokonce iracionální. Ježíšovo učení o Božím království je náročné. Máme milovat i své nepřátele. Máme být dokonalí, jako je dokonalý náš nebeský Otec. Bůh jedná s každým stejně, s přítelem i nepřítelem. Bůh má rád všechny. Bůh nevrací rány ani netrestá.  Odpuštění se nám může zdát těžké, ale v každém případě se dá začít modlitbou za ty, kterým potřebujeme odpustit. Máme rádi ty, kdo nám naši lásku opětují, ale opravdová láska neočekává, že bude opětována. Modleme se, aby naše láska byla jako svit slunce, které svítí na naše přátele i nepřátele.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na sobotu  4.3.2023.

1. čtení: Dt 26,16-19

Žalmy: Žl 119,1-2.4-5.7-8,  odpověď: Blaze těm, kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.

Evangelium:  Mt 5,43-48