JAK MŮŽETE UVĚŘIT, KDYŽ OSLAVUJETE SEBE NAVZÁJEM A NEHLEDÁTE SLÁVU JEN OD SAMÉHO BOHA? - ČTVRTEK PO 4. NEDĚLI POSTNÍ 23.3.2023

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Sestup dolů, neboť tvůj lid, který jsi vyvedl z egyptské země, přivodil si zkázu. Uhnuli brzo z cesty, kterou jsem jim přikázal. Ulili si býčka a klanějí se mu, obětují mu a říkají: Izraeli, to je tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země.“ Hospodin řekl dále Mojžíšovi: „Viděl jsem tento lid, je to lid tvrdé šíje. Nebraň mi, ať vzplane můj hněv proti nim, ať je vyhubím; z tebe však udělám veliký národ.“ Mojžíš konejšil Hospodina, svého Boha, slovy: „Hospodine, proč plane tvůj hněv proti tvému lidu, který jsi vyvedl velikou silou a mocnou rukou z egyptské země? Proč mají říkat Egypťané: Do zkázy je vyvedl, aby je povraždil v horách, aby je vyhubil z povrchu země. Upusť od svého planoucího hněvu, slituj se nad svým lidem, jemuž hrozí zkáza. Rozpomeň se na Abraháma, Izáka a na Izraele, své služebníky, kterým jsi sám při sobě přísahal a vyhlásil: Rozmnožím vaše potomstvo jako nebeské hvězdy a celou tuto zemi, jak jsem řekl, dám vašemu potomstvu, a zdědí ji navěky.“ A Hospodin se nad nimi slitoval a nedopustil neštěstí, kterým hrozil svému lidu. Z prvního čtení  (Ex 32,7-14 ).

Bůh právě uzavřel smlouvu s izraelským národem, která byla potvrzena slavnostní přísahou. Mojžíš  na hoře Sinaj přijal od Hospodina desky Zákona.  Než ale stačil sestoupit dolů, izraelský národ už podlehl pokušení modloslužby a začal se klanět býčku ulitému ze zlata, jako svému bohu. Pouze Mojžíš zůstal Bohu věrný. Přimlouvá se za hříšný lid  a jeho žalem naplněná modlitba, ve které připomíná Bohu všechna zaslíbení daná praotcům, je natolik vroucí, že se mu skutečně podaří obměkčit Hospodinovo srdce.

  Z evangelia  (Jan 5,31-47 ): Ježíš řekl židům: „Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není právoplatné. Někdo jiný je to, kdo svědčí o mně, a vím, že svědectví, které o mně vydává, je právoplatné. Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví pravdě. Já však nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli spaseni. Jan byl lampa hořící a svítící, a vám se zachtělo jen na chvíli radovat se z jejího světla. Já však mám svědectví větší než Janovo: totiž skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které konám, svědčí pro mne, že mě Otec poslal. A sám Otec, který mě poslal, vydal o mně svědectví. Nikdy jste neslyšeli jeho hlas, nikdy jste neviděli jeho tvář a jeho slovo ve vás nezůstává, protože nevěříte tomu, koho on poslal. Zkoumáte Písma, protože vy myslíte, že v nich máte věčný život - a právě Písma svědčí o mně; ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život. Slávu od lidí nepřijímám. Ale vás znám: nemáte v sobě Boží lásku. Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Přijde-li jiný ve vlastním jménu, toho přijmete. Jak vy můžete uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale nehledáte slávu jen od samého Boha? Nemyslete si, že já na vás budu u Otce žalovat. Vaším žalobcem je Mojžíš, na kterého vy spoléháte. Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně. Nevěříte-li však tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?“

Obsahem dnešního evangelia je část Ježíšovy řeči vysvětlující jeho synovský vztah k Otci. Může to dokázat? Podle Zákona nemůže někdo svědčit sám o sobě. K soudnímu dosvědčení je vždy třeba odvolání se na jiné věrohodné autority.  Oním „jiným“ svědkem je pro Ježíše sám Bůh. Ježíšovo odvážné tvrzení, že je Božím Synem, je potvrzeno zázraky, které skrze něj Otec koná, svědectví Jana Křtitele, Mojžíše a autority  Písem . Přes horlivé studium „Mojžíše“ (tj. Zákona) a odvolávání se na ně, však diskutujícím Židům chybí ochota naslouchat a věřit hlubokém smyslu Písma a svědkům. Pak nemohou pochopit ani Ježíše. Jejich duchovní slepota, hluchota a způsob myšlení jim to nedovolí.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na čtvrtek 23.3.2023.

1. čtení: Ex 32,7-14

Žalmy: Žl 106,19-20.21-22.23,  odpověď: Pamatuj na nás, Hospodine, pro náklonnost k svému lidu.

Evangelium:  Jan 5,31-47