Čtení z první knihy Mojžíšovy. Hospodin řekl Abrámovi: „Vyjdi ze své země, ze svého příbuzenstva a ze svého otcovského domu do země, kterou ti ukážu. Udělám z tebe veliký národ a požehnám ti, oslavím tvé jméno a budeš pramenem požehnání. Požehnám těm, kdo ti budou žehnat, a prokleji ty, kdo tě budou proklínat. V tobě budou požehnána všechna pokolení země.“ Abrám se vydal na cestu, jak mu řekl Hospodin. Z prvního čtení (Gn 12,1-4a ).
Když Bůh podle svého plánu vybídnul našeho praotce Abraháma, aby opustil svou zemi, spojil své nařízení se zaslíbením hojného požehnání. Přislíbil Abrahámovi velké a slavné potomstvo. Svá požehnání pak rozšířil na všechny, kteří přijmou dějiny spásy, založené na Abrahámovi a kteří se stanou dětmi zaslíbení. Rozměr Božího dobrodiní se pak v průběhu dějin rozšířilo v Kristu na všechny národy a dovádí je ke konečné spáse.
Ze druhého čtení (2 Tim 1,8b-10): Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Timotejovi. Milovaný! Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže spojené s hlásáním evangelia. On nás spasil a povolal svým svatým povoláním, a to ne pro naše skutky, ale z vlastního rozhodnutí a pro milost, kterou nám dal v Kristu Ježíši před dávnými věky. Ale to se projevilo teprve nyní, když přišel náš spasitel Kristus Ježíš. On zlomil moc smrti a přinesl nám světlo nepomíjejícího života v evangeliu.
Z listu apoštola Pavla tryskají slova naděje o naší budoucnosti. Stejně jako on i my jsme uvěřili Božím zaslíbením daným kdysi naším praotcům a můžeme se těšit, že vírou v Ježíše Krista jako Syna Božího našeho Vykupitele a Spasitele, jsme byli znovuzrozeni a navždy tím překonali smrt. Neboť on nad smrtí zvítězil a otevřel nám bránu do nepomíjejícího života. V Kristu nám zazářil nový život.
Z evangelia (Mt 17,1-9 ): Slova svatého evangelia podle Matouše. Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo. A hle – ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: „Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Když ještě mluvil, najednou je zastínil světlý oblak, a hle – z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!“ Jak to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte, nebojte se!“ Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud nebude Syn člověka vzkříšen z mrtvých.“
Zaslíbená Boží síla Spasitele, která provázela v předcházejícím čtení apoštola Pavla, osvěcuje i svým zjevením jako oživující slunce všechny povolané ke svatosti. Tak tomu bylo i v příběhu Ježíšova proměnění, zaznamenaném v Matoušově evangeliu. Světlý oblak Boží přítomnosti dosvědčuje, že se děje něco velmi důležitého. Ježíš proměňuje starou smlouvu Boha s Abrahamem ve smlouvu novou a věčnou. Mojžíš a Eliáš jsou svědky toho, že Ježíš přináší dovršení Zákona i zvěsti Proroků, jako ten, který přivede Boží lid k pravé zaslíbené zemi.
Odkaz na liturgické texty z lekcionáře k bohoslužbě slova na neděli 5.3.2023.
1. čtení: Gn 12,1-4a
Žalmy: Žl 33,4-5.18-19.20+22, odpověď: Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství.
2. čtení: 2 Tim 1,8b-10
Evangelium: Mt 17,1-9
Ke 2. POSTNÍ NEDĚLI přiřadila ČBK projekt UČÍCÍ SE CÍRKEV - téma 213: „ZASLÍBENÍ V PÍSMU SVATÉM“– viz
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.