SLOVO PÍSMA 13. NEDĚLE V MEZIDOBÍ K TÉMATU 231 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ : „ OVOCE KŘTU“ - 2.7.2023.

Čtení z druhé knihy Královské. Jednoho dne Elizeus procházel přes Šunem. Žila tam zámožná žena a ta ho pozvala k jídlu. Kdykoli tam procházel, zašel se tam najíst. A ona řekla svému muži: „Vím, že je to svatý muž Boží, který k nám vždy přichází. Upravíme mu v poschodí malou světničku a dáme mu tam lůžko, stůl, sedadlo a svícen, a kdykoli k nám přijde, může se tam uchýlit.“ Když tam zase jednou Elizeus přišel, vstoupil do světničky a odpočinul si tam. Řekl svému služebníku Gechazimu: „Co by se dalo pro ni udělat?“ On odpověděl: „Nemá přece syna a její muž je už starý.“ Elizeus mu řekl: „Zavolej ji!“ Zavolal ji a ona zůstala stát u vchodu. On pravil: „Za rok v tento čas budeš mít v náručí syna.“ - Z prvního čtení  (2 Král 4,8-11.14-16a ).

Verše z druhé knihy Královské popisují pohostinnost izraelské ženy vůči proroku Elizeovi. Důvodem ženiny velkorysosti je její víra v proroka jako svatého Božího služebníka, který obdržel od Boha moc konat ve světě jeho rozhodnutí. Její víra nezůstává bez plodů. Překvapující  narození syna bude pro ženu známkou Božího požehnání.

Ze druhého čtení  (Řím 6,3-4-8-11):  Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům. Bratři! My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem. Jestliže jsme však s Kristem umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s ním také budeme žít. Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Když umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha. Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za žijící Bohu, když jste spojeni s Kristem Ježíšem.

Čtení z listu apoštola Pavla sděluje nadějnou a radostnou zvěst, že křesťané se křtem spojují s Ježíšem Kristem a v niterném sjednocení s ním, jako znovuzrození žijí i nový život.  Smrt nad nimi nemá vládu. Uvěřili, že vzkříšený Kristus již neumírá  a je základem a zdrojem i jejich vzkříšení. Pozemskou smrtí zdaleka všechno nekončí. Je to začátek jiného života s Bohem v absolutním štěstí, které si na zemi vůbec nedovedeme představit.

Z evangelia (Mt 10,37-42):    Slova svatého evangelia podle Matouše. Ježíš řekl svým apoštolům: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mě hoden. A kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí ho, kdo však ztratí svůj život pro mě, nalezne ho. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal. Kdo přijme proroka, že je to prorok, dostane odměnu jako prorok; kdo se ujme spravedlivého, že je to spravedlivý, dostane odměnu jako spravedlivý; kdo podá třeba jen číši studené vody jednomu z těchto nepatrných, protože je to můj učedník, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.“

Podle Matoušova evangelia velkou naději na nebeskou odměnu má ten, který je křtem a vírou ve vzkříšeného Krista s ním navěky spojen. Také ten, kdo před světem upřednostní a přijme pravého proroka či misionáře, přijímá Ježíše a v něm Otce, který je posílá. Kdo jim otevře dům a srdce a podílí se na šíření Božího království, je obdarován novým životem.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   na neděli  2.7.2023.

1. čtení: 2 Král 4,8-11.14-16a 

Mezizpěv : Žl 89,2-3.16-17.18-19; odpověď: Kdo nebere svůj kříž, není mě hoden. Kdo přijímá vás, přijímá mne.

2. čtení: Řím 6,3-4-8-11    

Evangelium: Mt 10,37-42

Podle projektu ČBK „UČÍCÍ SE CÍRKEV viz odkaz  na TÉMA 231:   „OVOCE KŘTU “ 13. neděle v mezidobí 2.7.2023.