SLOVO PÍSMA K 1. NEDĚLI POSTNÍ A K TÉMATU 275 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“:„ SMLOUVA V PÍSMU SVATÉM“ –18.2.2024

Po potopě světa, jak o ní čteme z první knihy Mojžíšovy, Bůh znovu žehná všemu, co existuje.  S člověkem uzavírá  smluvní vztah. Bůh po svém partnerovi nic nepožaduje. Smlouva přislibuje lidstvu nové bytí. Hospodin ji pečetí překrásnou duhou, viditelným znamením, symbolem pokoje. Hospodin se rozhodl zůstat lidstvu navěky věrný. Život pokračuje a může trvat věčně.

Čtení z první knihy Mojžíšovy. Toto řekl Bůh Noemovi i jeho synům: „Uzavírám smlouvu s vámi i s vašimi potomky, a se všemi živými tvory u vás: s ptáky, s veškerou krotkou i divokou zvěří země, se vším, co vyšlo z archy, se všemi živočichy země. Uzavírám s vámi smlouvu: Nic, co má tělo, nebude už zahubeno vodou potopy, už nepřijde potopa, aby zpustošila zemi.“ Bůh dodal: „Toto je znamení smlouvy, které zřizuji mezi sebou a vámi i mezi každým tvorem u vás na budoucí pokolení: Kladu do mraků svou duhu a ta bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi. Když nakupím nad zemí mraky a v mracích se objeví duha, vzpomenu si na svoji smlouvu, která je mezi mnou a vámi a mezi každým živým tvorem, který má tělo. Voda už nevzroste k potopě, aby zahubila každé tělo.“ (Gn 9,8-15).

Ze druhého čtení  (1 Petr 3,18-22):Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra. Milovaní! Kristus vytrpěl jednou smrt za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás smířil s Bohem. Byl sice usmrcen podle těla, ale podle ducha dostal nový život. V tom duchu šel a přinesl zprávu duším uvězněným. Oni kdysi nechtěli poslechnout, když Bůh v Noemově době shovívavě vyčkával, zatímco se stavěla archa. Jen několik osob, celkem osm, se v ní zachránilo skrze vodu. Voda, která tehdy byla předobrazem křtu, i vám nyní přináší spásu. Ne že by křest smýval špínu z těla, ale vyprošuje nám u Boha, aby bylo čisté naše svědomí, a působí to zmrtvýchvstání Ježíše Krista. On se odebral do nebe, je po Boží pravici a jsou mu podřízeni andělé, mocnosti i síly.

Apoštol Petr svým  bratřím ve víře v listě připomíná Kristovo spasitelné dílo, které se vztahuje na všechny. I na ty, kteří již  zemřeli, ba i na ty největší hříšníky, které postihla katastrofa světové potopy.  Bůh uzavřel s lidstvem smlouvu. Potvrdil její trvalost a platnost i pro  budoucí pokolení. A skutečně. Smluvní vztah  se  křtem, působením Ducha svatého a v osobě Ježíše Krista opravdu již prohloubil  a rozšířil  o nevratnou záruku naší věčné spásy.

Z evangelia  (Mk 1,12-15):  Slova svatého evangelia podle Marka. Duch vyvedl Ježíše na poušť. Byl na poušti čtyřicet dní a byl pokoušen od satana, žil tam mezi divokými zvířaty a andělé mu sloužili. Když byl Jan Křtitel uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu.“

Bůh prostřednictvím Ježíše Krista uzavřel s lidstvem  novou smlouvu, která člověku v každém okamžiku zaručuje Boží věrnost, jeho blízkost a lásku. Náš život může být zachráněn i v případech nejvyššího ohrožení. Nikdo není ztracen, nikdo si nemusí zoufat. Ježíš, jak uslyšíme v dnešním Markově evangeliu, poznal pokušení, které dotírá i na nás, a nad ďáblem zvítězil. U Ježíše proto můžeme čerpat den co den novou sílu.   

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   k 1. NEDĚLI POSTNÍ - 18.2.2024 .

1. čtení: Gn 9,8-15

Mezizpěv: Žl 25,4-5a.b.6-7bc.8-9  Odpověď: Všechno tvé jednání,Hospodine, je láska a věrnost pro ty, kdo plní tvou smlouvu.

2. čtení:  1 Petr 3,18-22

Evangelium: Mk 1,12-15

Podle projektu ČBK „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ : viz odkaz  na vypracované TÉMA 275  k bohoslužbě slova 1. NEDĚLE POSTNÍ : „SMLOUVA V PÍSMU SVATÉM“  18.2.2024.