Témata k nedělní a sváteční liturgii

SLOVO PÍSMA K SVÁTKU UVEDENÍ PÁNĚ DO CHRÁMU A K TÉMATU 272 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“:„PŘÍRODNÍ SYMBOLY “ – 2.2.2024

Úryvek z knihy proroka Malachiáše, který vyslechneme, obsahuje symboly a znamení, jejichž pomocí prorok vyslovuje nadějné očekávání šťastné budoucnosti. Současná liturgie v tom  spatřuje  slavnostní  uvedení Božího Syna, Ježíše Krista, do jeho pozemského chrámu. On to bude, který navždy  urovná vztahy mezi Bohem a lidmi. Pán přijde znovu. Koho ozáří jeho světlo?

Čtení z knihy proroka Malachiáše. Toto praví Pán Bůh: „Hle, pošlu svého anděla, aby mi připravil cestu. Hned potom přijde do svého chrámu Panovník, jehož hledáte, a anděl smlouvy, po němž toužíte. Hle, přichází – praví Hospodin zástupů. Kdo však snese den jeho příchodu, kdo obstojí, až se objeví? Vždyť je jako oheň, kterým se taví, jako rostlina valchářů! Usadí se, aby tavil a tříbil stříbro, očistí syny Leviho a vytříbí je jako zlato a stříbro a potom zase budou obětovat Hospodinu ve spravedlnosti. Zase bude Hospodinu příjemná oběť Judy a Jeruzaléma jako za dávných dnů, jako za minulých let  (Mal 3,1-4).

Ze druhého čtení  (Žid 2,14-18):Čtení z listu Židům. Protože sourozenci mají krev a tělo společné, i Ježíš přijal krev a tělo, aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla, a vysvobodil všechny ty, kteří byli po celý život drženi v otroctví strachem před smrtí. Je přece jasné, že se neujal andělů, ale Abrahámových potomků. Proto se ve všem musel připodobnit svým bratřím, aby se stal v jejich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným, a tak usmiřoval hříchy lidu. A protože sám prožíval utrpení a zkoušky, dovede pomáhat těm, na které zkoušky přicházejí.

Základní myšlenku z Pavlova  listu Židům tvoří  apoštolovo pojetí Ježíšova prostřednictví mezi lidmi a Bohem. V Kristu je spojení mezi lidstvím a božstvím úplné. Při bohoslužbě je On tím základním znamením a symbolem. Jím a pomocí  viditelných přírodních symbolů, jako je chléb, víno, světlo, oheň, voda, kadidlo, olej a popel,  se nám zpřítomňuje neviditelná skutečnost Boží.

Z evangelia  (Lk 2,22-40):  Slova svatého evangelia podle Lukáše. Když nadešel den očišťování podle Mojžíšova Zákona, přinesli Ježíše do chrámu, aby ho představili Pánu, jak je psáno v Zákoně Páně: `Všechno prvorozené mužského rodu ať je zasvěceno Pánu!' Přitom chtěli také podat oběť, jak je to nařízeno v Zákoně Páně: pár hrdliček nebo dvě holoubata. Tehdy žil v Jeruzalémě jeden člověk, jmenoval se Simeon: byl to člověk spravedlivý a bohabojný, očekával potěšení Izraele a byl v něm Duch Svatý. Od Ducha Svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. Z vnuknutí Ducha přišel do chrámu, právě když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním vykonali, co bylo obvyklé podle Zákona. Vzal si ho do náručí a takto velebil Boha: „Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji, neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy: světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izraelského lidu.“ Jeho otec i matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: „On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat – i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí.“ Také tam byla prorokyně Anna, dcera Fanuelova z aserova kmene. Byla značně pokročilého věku: mladá se vdala a sedm roků žila v manželství, potom sama jako vdova – bylo jí už čtyřiaosmdesát let. Nevycházela z chrámu a sloužila Bohu posty a modlitbami ve dne v noci. Přišla tam právě v tu chvíli, velebila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kdo očekávali vykoupení Jeruzaléma. Když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s ním.

Chvalozpěv proroka Simeona z Lukášova evangelia je prozářen světlem. Středem hymnu je Kristus uvedený do chrámu. On je tím světlem, které nezáří jenom historickému Izraeli, ale celému světu. Kristus je živým  a ztělesněným symbolem spasitelné Boží lásky k člověku. Ježíš bude znamením, kterému budou mnozí odporovat, ale miliony lidí na něm budou stavět svůj život

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   k SVÁTKU UVEDENÍ PÁNĚ DO CHRÁMU - PÁTEK 2.2.2024 .

1. čtení: Mal 3,1-4

Mezizpěv: Žl 24,7.8.8.10 Odpověď: Hospodin zástupů, on je král slávy!

 2. čtení: Žid 2,14-18

Evangelium: Lk 2,22-40

Podle projektu ČBK „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ : viz odkaz  na vypracované TÉMA 272, zaměřené ke dnešní bohoslužbě slova: „PŘÍRODNÍ SYMBOLY“  K SVÁTKU UVEDENÍ PÁNĚ DO CHRÁMU  2.2.2024.

Zobrazeno 111×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio