SLOVO PÍSMA K 3. NEDĚLI VELIKONOČNÍ A K TÉMATU 283 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“: „VÝCHOVA SVĚDOMÍ“ 14.4.2024

Apoštol Petr ve svých promluvách, zaznamenaných ve Skutcích, veřejně vytýkal lidu, jehož mravní svědomí bylo otupeno vášněmi, že Ježíše vydali na smrt. Ve světle učení církve se tím lidé dopustili mylného úsudku k vykonání odsouzeníhodného  činu, za který  ovšem musí nést osobní odpovědnost. I jim však bude odpuštěno, budou-li své svědomí řádně zpytovat a očistí je pokáním.

Čtení ze Skutků apoštolů. Petr promluvil k lidu: „Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův, Bůh našich praotců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého jste vy sice vydali a kterého jste se zřekli před Pilátem, ačkoliv on rozhodl, že ho propustí. Vy jste se zřekli Svatého a Spravedlivého, a vyprosili jste si milost pro vraha. Původce života jste dali zabít, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých, a my jsme toho svědky. Já ovšem vím, bratři, že jste to udělali z nevědomosti, a stejně tak i vaši přední muži. Bůh to však dopustil, aby se tak splnilo, co předem oznámil ústy všech proroků, že jeho Pomazaný musí trpět. Obraťte se tedy a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny. (Sk 3,13-15.17-19).

Ze druhého čtení  (1 Jan 2,1-5a): Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana. Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa. Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání. Kdo tvrdí: „Znám ho“, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. Kdo však jeho slovo zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti.

Čtení z listu apoštola Jana věřící vyzývá, aby dobře uvážili, jak a kam nasměrovat svůj život. Vede je k tomu, aby převychovávali své svědomí, vyhýbali se hříchu, plnili Boží zákony a žili tak, jak je učil Ježíš Kristus.  Skrze jeho oběť milosrdný Bůh totiž nabízí odpuštění a očistu mravního svědomí od hříchu všem, kdo se k němu obrátí.

Z evangelia  (Lk 24,35-48): Slova svatého evangelia podle Lukáše. Dva učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“ Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a jen se divili. Proto se jich zeptal: „Máte tady něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl. Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky.“

Vzkříšený Ježíš se po svém zmrtvýchvstání několikrát zjevil mezi svými učedníky.  To dosvědčuje i dnešní Lukášovo  evangelium. Upevňoval přitom jejich víru a otevíral  jim mysl natolik, že porozuměli smyslu  jeho slov. Výrazně tím přitom přispíval k zásadní převýchově jejich mravního svědomí, které se stalo citlivým nástrojem ke  správnému jednání,  bez toho, že by se dopouštěli chybných úsudků.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova   k 3.NEDĚLI VELIKONOČNÍ - 14.4.2024 .

1. čtení: Sk 3,13-15.17-19

Mezizpěv: Žl 4,2.4.7.9  Odpověď: Hospodine, ukaž nám svou jasnou tvář!

2. čtení: 1 Jan 2,1-5a

Evangelium: Lk 24,35-48

Podle projektu ČBK „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ : viz odkaz  na vypracované TÉMA 283 k bohoslužbě slova 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ: „VÝCHOVA SVĚDOMÍ“ 14.4.2024 .