SLOVO PÍSMA KE SLAVNOSTI NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ A K TÉMATU 287 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“: „NADĚJE V NOVÉ NEBE A NOVOU ZEMI“ 9.5.2024 – čtvrtek

Text čtení ze  Skutků apoštolů nám po stručném zrekapitulování Ježíšova veřejného působení popisuje událost,  ve které byl Ježíš vzat do nebe k Otci. Na konci tohoto našeho  pomíjivého světa Bůh obnoví celý vesmír. Promění ho v „nové nebe a novou zemi“. Kristus pak znovu přijde  a odvede nás  tam - k sobě.  Zde budeme hledět na Boha tváří v tvář – jako přátelé. On bude přebývat v našem  středu a setře nám každou slzu z očí: už nebude smrt, zármutek, nářek ani trápení. 

Čtení ze Skutků apoštolů. Ve své dřívější knize jsem pojednal, milý Theofile, o všem, co Ježíš konal a čemu učil až do dne, kdy byl vzat do nebe. Předtím dal svým vyvoleným apoštolům příkaz skrze Ducha Svatého. Po svém utrpení jim poskytl mnoho důkazů, že žije: po čtyřicet dní se jim zjevoval a mluvil o Božím království. Když s nimi jedl, přikázal jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma, ale čekali na Otcovo zaslíbení: „Vždyť jste přece o tom ode mě slyšeli: Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem Svatým za několik málo dní.“ Tu se ho ptali ti, kteří s ním byli: „Obnovíš teď, Pane, v Izraeli království?“ On jim však řekl: „To není vaše věc, abyste věděli čas a okolnosti, jak je Otec z vlastní moci ustanovil. Ale až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země.“ Když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal z očí. Hleděli upřeně k nebi za ním, jak odchází, a najednou vedle nich stáli dva muži v bělostných šatech a řekli: „Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe.“ (1. čtení: Sk 1,1-11).

Ze druhého čtení  (Ef 4,1-13):  Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům. Bratři! Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení, spojeni poutem pokoje. Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech. Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. Proto se praví: `Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary.' Když však `vystoupil', znamená to, že musel předtím sestoupit dolů, na zem. Stejná osoba je ten, kdo sestoupil, i ten, kdo vystoupil až úplně nad nebesa, aby všecko naplnil. Tak určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, aby připravili křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna, k mužné zralosti, k onomu věku, kdy se na nás uskuteční Kristova plnost.

Apoštol Pavel v listě Efesanům velebí poklady, které pro nás připravuje Bůh na konci věků. Spasení budou zářit jako hvězdy. Osvítí je sám Kristus, který přemohl smrt i všechny duchovní mocnosti, sedí po Otcově pravici a ujal se svrchované vlády. Kristova zář překryje vzpomínky na minulost, na naše staré vztahy. Vše bude nové a dokonalé. Nové nebe a nová země čekají na nás - na Boží děti.

Z evangelia  (Mk 16,15-20): Zakončení svatého evangelia podle Marka. Když se Ježíš naposled zjevil jedenácti apoštolům, řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří, bude zavržen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do ruky, a když vypijí něco smrtelně jedovatého, neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“ Tak k nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. Učedníci pak vyšli a všude kázali. Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.

Ježíš, pověřil učedníky, aby hlásali radostnou zvěst o naději na věčný život.   O tom, že Kristus se naší zemi nevzdálil, protože skrze nanebevstoupení se země spojila s nebem. I my můžeme prohlásit, že jsme neustále s ním po Boží pravici, protože ve křtu jsme s Kristem niterně spojeni. Nebe je tedy i naší vlastí. Bůh je s námi a my jsme s ním – a to navždy. S nadějí očekáváme vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Země se promění a stane se nebem, Božím královstvím.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova  KE SLAVNOSTI  NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ -9.5.2024 . 1. čtení: Sk 1,1-11

Mezizpěv: Žl 47,2-3. Odpověď: Bůh se vznáší za jásotu, Hospodin vystupuje za hlaholu trub.

2. čtení: Ef 4,1-13

Evangelium: Mk 16,15-20

Podle projektu ČBK „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ : viz odkaz  na vypracované TÉMA 287 k bohoslužbě slova

 SLAVNOSTI NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ A K TÉMATU „NADĚJE V NOVÉ NEBE A NOVOU ZEMI“ 9.5.2024 .