SLOVO PÍSMA K 10.NEDĚLI V MEZIDOBÍ A K TÉMATU 294  „UČÍCÍ SE CÍRKEV: „CÍL ŽIVOTA“ 9.6.2024

Pohled knihy Genesis  na počátky světa vidí prvního člověka, ve vztahu k bližnímu, k Bohu i k sobě, jako bytost duchovně rozpolcenou. Člověk je sobecky zaměřen k uspokojení vlastní osoby. Snaží se skrýt před kritickým Božím zrakem a před působením jeho Ducha. Tak je  tvořen základ hříšnosti člověka, vedoucí až  ke smrti.  Boží příslib o konečném vítězství nad zlem však je nadějí na záchranu našeho života.

Čtení z první knihy Mojžíšovy. Když Adam pojedl ze stromu, zavolal na něj Hospodin Bůh a řekl mu: "Kde jsi?" On odpověděl: "Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, že jsem nahý, a proto jsem se skryl." Bůh řekl: "Kdopak ti pověděl, že jsi nahý? Jistě jsi jedl ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst!" Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl." Hospodin Bůh se zeptal ženy: "Cos to udělala?" Žena odpověděla: "Had mě svedl, a tak jsem jedla." Tu řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protože jsi to udělal, buď zlořečený mezi všemi krotkými i divokými zvířaty. Budeš se plazit po břichu a žrát prach po všechny dny svého života. Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím. Její potomstvo ti rozdrtí hlavu, zatímco ty budeš šlapat po jeho patě." (Gn 3,9-15).

Ze druhého čtení  (2Kor 4,13-5,1): Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům. Bratři! Protože máme téhož ducha víry, jak je řečeno v Písmu: `Uvěřil jsem, a proto jsem mluvil', věříme i my, a proto také mluvíme. Vždyť víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí s Ježíšem i nás a společně s vámi nás postaví před něho. Všecko to se přece děje pro vás: čím více se totiž rozmnoží milost, tím větší počet lidí bude potom projevovat vděčnost k Boží oslavě. A proto neklesáme na mysli. Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje, neboť nynější lehké břemeno utrpení zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy, protože nám neleží na srdci věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně. Víme totiž, až bude stržen stan, v kterém tady na zemi bydlíme, že nám Bůh dá obydlí jiné. Ne dům udělaný lidskýma rukama, ale věčný v nebi.

Dnešní čtení z listu apoštola Pavla nás obrací k samému jádru víry a křesťanské naděje, že nad zlem, hříchem a smrtí dokáže zvítězit jedině Bůh v Ježíši Kristu.  Kdo spoléhá sám na sebe či na tento svět, ten jednou nevyhnutelně pozná, že svou naději vložil do skutečnosti, která propadá smrti a zániku.  Jedině Duch Ježíše Krista je schopen zprostředkovat člověku cíle, po kterých bytostně touží: po věčném životě - po spáse.

Evangelium (Mk 3,20-35):  Slova svatého evangelia podle Marka. Ježíš vešel do jednoho domu a znovu se shromáždil zástup lidu, takže se nemohli ani najíst. Jakmile o tom uslyšeli jeho příbuzní, vypravili se, aby se ho zmocnili; říkalo se totiž, že se pomátl na rozumu. Učitelé Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma, tvrdili o Ježíšovi: "Je posedlý Belzebubem. Vyhání zlé duchy s pomocí vládce zlých duchů." Zavolal si je a mluvil k nim v podobenstvích: "Jak může satan vyhánět satana? Je-li království v sobě rozdvojeno, takové království nemůže obstát. Je-li dům v sobě rozdvojen, takový dům nebude moci obstát. Jestliže satan vystoupil proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, ale je s ním konec. Nikdo přece nemůže vniknout do domu siláka a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka napřed nespoutá. Teprve potom mu dům může vyloupit. Amen, pravím vám: Všechno bude lidem odpuštěno, hříchy i rouhání, kterých se dopustili. Kdo by se však rouhal Duchu Svatému, nedojde odpuštění navěky, ale bude vinen věčným hříchem." To řekl proto, že tvrdili: "Je posedlý nečistým duchem." Přišla jeho matka a jeho příbuzní. Zůstali stát venku a dali si ho zavolat. Kolem sedělo plno lidí. Řekli mu: "Tvoje matka a tvoji příbuzní ,se venku po tobě ptají!" Odpověděl jim: "Kdo je má matka a moji příbuzní?" A rozhlédl se po těch, kteří seděli dokola kolem něho, a řekl: "To je má matka a to jsou moji příbuzní! Každý, kdo plní vůli Boží, to je můj bratr i sestra i matka."

Podle Markova evangelia byl Ježíšův život nestále naplněn bojem proti zlu, které má snahu ovládnout každého člověka. Kdo se však obrátí k Ježíši Kristu jako ke svému Spasiteli, který nám zjevuje konečný smysl a cíl lidského života, nachází ve víře v Něho sílu k překonání tajemných pout zla, pokušení, hříchu a smrti a objeví cestu do věčného života.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova  k 10.neděli v mezidobí  9.6.2024

1. čtení: Gn 3,9-15

Mezizpěv – Žl 130,1-2.3-4.5-6a.6b-8

Odpověď:U Hospodina je slitování,hojné je u něho vykoupení.

2.čtení: 2Kor 4,13-5,1

Evangelium: Mk 3,20-35

Podle projektu ČBK „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ : viz odkaz  na vypracované TÉMA 294  „CÍL ŽIVOTA“.