Témata k nedělní a sváteční liturgii

BŮH OSVOBODITEL A SPASITEL - téma 22 k 5. neděli postní 6.4.2014 - homilie biblická.

2. 4. 2014 17:46

5. NEDĚLE  POSTNÍ - 6.4.2014

Liturgické texty (AI)

  • Komentář k 1. čtení z  knihy proroka Ezechiela .(I A )  Ez  37, 12 -14:

Ústy proroka Ezechiela Hospodin ohlašuje  přiblížení doby, kdy bude vyvolený národ vysvobozen z babylonského vyhnanství. Lid umírající touhou po svobodě je oživen nadějí, že se vrátí do vlasti. Bůh je osvoboditel a spasitel. Slova prorokova však poukazují ještě na něco mnohem  hlubšího: na Hospodinův příslib možnosti "vzkříšení" těch, kdo pro svůj hřích vzpoury proti Bohu zemřeli. Boží  Duch oživí i tyto "mrtvé" a všechny národy světa poznají, jak mocný je Pán.

Ez 37,12-14: Toto praví Hospodin Bůh: "Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi, a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal" – praví Hospodin.

  • Komentář ke 2. čtení z  listu apoštola Pavla Římanům. (I A) Řím 8,8-11:

Apoštol Pavel ve svých listech  zasvěceně  odhaluje vztah mezi tělem a duchem člověka."Tělem"  je míněna lidská přirozenost narušená hříchem. Žít podle těla znamená žít podle hříšných sklonů,  což vede ke smrti. Křtem pak člověk odumírá hříchu a přijímá Ducha, dárce života. Duch svatý proměňuje srdce člověka, takže ten už nemá zalíbení v hříchu a v životě pro sebe. Žije v něm Kristus. S Ním už není smrt a odsouzení, ale ospravedlnění, osvobození a vzkříšení.

Řím 8,8-11:(Bratři a sestry!) Ti, kdo žijí svému tělu, nemohou se líbit Bohu. Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho. Je-li však ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je (plný) života, protože je ospravedlněn. A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás.

  • Komentář k evangeliu podle  Jana. ( I A) Jan  9, 1.6-9.13-17.34-38:

Vzkříšení" Lazara je posledním a největším Ježíšovým zázračným znamením  v Janově evangeliu. Tváří v tvář mrtvému Lazarovi a své vlastní smrti Ježíš říká:    "Já jsem vzkříšení a život". Vzkříšení přichází. Je přímo v osobě Ježíše Krista. Modlitbou a slovem Ježíš vyvádí Lazara ze smrti. Přijetím Ducha svatého a vírou v Kristova slova a jeho vzkříšení přecházíme ze smrti do života i my.

Jan 11,3-7.17.20-27.33b-45: Lazarovy sestry poslaly k Ježíšovi se vzkazem: "Pane, ten, kterého miluješ, je nemocen." Když to Ježíš uslyšel, řekl: "To není nemoc k smrti, ale k slávě Boží, aby jí byl oslaven Boží Syn." Ježíš měl rád Martu a její sestru i Lazara. Když tedy uslyšel, že je nemocen, zůstal ještě dva dni v místě, kde byl. Potom teprve řekl svým učedníkům: "Pojďme znovu do Judska!"Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je už čtyři dny v hrobě. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, chvátala mu naproti. Marie zůstala v domě. Marta řekla Ježíšovi: "Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel. Ale vím i teď, že ať bys žádal Boha o cokoli, Bůh ti to dá." Ježíš jí řekl: "Tvůj bratr vstane." Marta mu odpověděla: "Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den." Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?" Odpověděla mu: "Ano, Pane, věřím, že jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět." Ježíš byl v duchu hluboce dojat, zachvěl se a zeptal se: "Kam jste ho položili?" Odpověděli mu: "Pane, pojď se podívat!" Ježíš zaplakal. Židé říkali: "Hle, jak ho miloval!" Ale někteří z nich řekli: "Copak nemohl ten, který otevřel oči slepému, také dokázat, aby on neumřel"? Ježíš byl znovu hluboce dojat a přišel ke hrobu. Byla to jeskyně a na ní ležel kámen. Ježíš řekl: "Odstraňte ten kámen!" Sestra zemřelého Marta mu namítla: "Pane, už zapáchá, vždyť je tam čtvrtý den." Ježíš jí odpověděl: "Řekl jsem ti přece, že budeš-li věřit, uvidíš slávu Boží." Odstranili tedy kámen. Ježíš obrátil oči vzhůru a řekl: "Otče, děkuji ti, že jsi mě vyslyšel. Já jsem ovšem věděl, že mě vždycky vyslyšíš. Ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem mě, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal." Po těch slovech zavolal mocným hlasem: "Lazare, pojď ven!" Mrtvý vyšel, ovázán na nohou i na rukou pruhy plátna a s tváří omotanou šátkem. Ježíš jim nařídil: "Rozvažte ho a nechte odejít!" Mnoho z těch židů, kteří přišli k Marii a uviděli, co Ježíš vykonal, v něj uvěřilo.

Bůh osvoboditel a spasitel

je téma 22 ke dnešní biblické homilii podle projektu „Učící se církev“ cyklus AIs odkazem na znění 1. čtení Ez 37,12-14 a dokumentu Papežské biblické komise (PBK) „Židovský národ a jeho svatá písma v křesťanské bibli“ čl. 31-32.

Osnova:

a) Bůh osvoboditel a spasitel  ve SZ podle dokumentu PBK Židovský národ…, čl. 31

b) Bůh osvoboditel a spasitel  v NZ podle dokumentu PBK Židovský národ…, čl. 32

Úvod:

V prvním čtení k nám dnes promlouvá Bůh skrze proroka Ezechiela. Ten byl duchovním vůdcem židů v době tzv. babylonského zajetí asi v 6. století před Kristem. Boží lid byl tehdy velmi ponížen a v cizině mu hrozila zkáza. Lid si připadal jako v hrobě, který se již nikdy neotevře. Proto má prorok vidění „údolí suchých kostí“, které Boží duch oživil, a nyní má lidu zvěstovat Boží slovo: „Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země.   (Ez 37,12-14). Hospodin se zde představuje jako Bůh osvoboditel a spasitel.

Bůh osvoboditel a spasitel  ve SZ podle dokumentu PBK Židovský národ…, čl. 31.

V dokumentuPBKje rozvedena úloha Hospodina jako osvoboditele a spasitele vyvoleného národa ve světle Starého zákona už od okamžiku vyjití Izraele z egyptského otroctví (Ex 14,21-31) do chvíle vstupu lidu  do zaslíbené země

(Ex 15,17) a události se stávají hlavní výpovědí vyznání jejich víry (Dt 26,6-9). Starý zákon na četných místech Písma používá k vyjádření Hospodinova zásahu v této pro Izrael spásnéudálosti slov jako: Hospodin vyvedl Izraele z domu otroctví, přivedl ho do země oplývající mlékem a medem, vytrhl ho z rukou utiskovatelů, vykoupil ho, jako se vykupují otroci.

V návaznosti na dosavadní zkušenost, lid i nadále zakouší dobrodiní osvobozující a spásné Boží podpory. Když je utiskován nepřátelskými národy v důsledku své nevěrnosti vůči Bohu, volá k Bohu o pomoc. Hospodin pak povolává „zachránce   (2 Král 13,5) a spasitele(Neh 9,27).Po ztrátě země, ve vyhnanství proroci sdělují vyvolenému národu další poselství, že Hospodin zopakuje svoji osvobozující aktivitu. Přislibuje povolání Vykupitele. Bude jím On sám: „I pozná všechno tvorstvo, že já jsem tvůj spasitel a tvůj vykupitel,…(Iz 49,26). V některých textech se objevuje myšlenka „spásy po smrti“. To co pro Joba bylo pouze zábleskem naděje ( „Můj vykupitel žije“Job 19,25) se v žalmech stává nadějí pevnou: „…avšak mne Bůh ze spárů podsvětí vykoupí, on mě přijme“   (Žl 49,16). V žalmu 73,24 se dokonce říká: „Pak mě přijmeš do slávy“. Bůh tedy může zlomit moc smrti a zabránit jí, aby od Něj oddělila Jeho věrného (Žl 5,6-5).

Pevná naděje na zmrtvýchvstání k „věčnému životu“ nachází silný výraz v knize  Makabejské (2 Mak 7,9). Také podle knihy Moudrosti byli lidé „poučení … a zachráněni Moudrostí“ (Mdr 9,17-19), protože spravedlivého se Bůh ujme před smrtí, nebo ho zachrání za hranicí smrti, neboť „naděje“ spravedlivých lidí  je plná nesmrtelnosti“ (Mdr 3,4). Jako „spasitel“ a „vykupitel“ vyvoleného národa bude Hospodin uznáván ode všech smrtelníků (Iz 49,26). Jako spasitel bude  také zaslíben, co by mesiánský kníže, který vzejde z Betléma  (Mich 5,1-5).

Bůh osvoboditel a spasitel  v NZ podle dokumentu PBK Židovský národ…, čl. 32.

Že Bůh je osvoboditel a spasitel  pokračuje  v Novém zákoně, kde naděje na spásu, tak často a mocně vyjadřovaná ve Starém zákoně, dochází svého naplnění. Již na začátku Lukášova evangelia Panna Maria oslavuje Boha, jako spasitele (Lk 1,47)  a Zachariáš chválí „Hospodina, Boha Izraele, neboť… vykoupil svůj lid“(Lk 1,68). Svatý apoštol Pavel v listu Římanům (1,16) píše, že evangelium je „Boží moc ke spáse pro každého, kdo věří.“

Samotné jméno Ježíš připomíná spásu danou Bohem. Matoušovo evangelium to poznamenává hned na začátku a upřesňuje, že půjde o spásu duchovní: dítě počaté Pannou Marií dostane„jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů(Mt 1,21). V Lukášově evangeliu oznamují andělé pastýřům:  „Dnes se vám narodil Spasitel“(Lk 2,11). Janovo evangelium prohlašuje, že Ježíš „je opravdu Spasitel světa“   (Jan 4,42). Listy pastorální a 2. Petrův užívají titulu Spasitel často a užívají ho jak na Boha: Pavel, apoštol Krista Ježíše z pověření Boha, našeho Spasitele, a Krista Ježíše, naší naděje,… (1 Tim 1,1; 2,3; 4,10), tak na Krista (2 Tim 1,10; Tit 1,3; 2,10; 3,4; 2 Petr 1,1; 2,20; 3,2).

V Ježíšově veřejném životě se síla spásy, která v něm působí, neprojevuje pouze v rovině duchovní, nýbrž také v rovině tělesné. Ježíš poskytuje spásu nemocným, když je uzdravuje (Mk 5,23). Přitom často podotýká: „Tvá víra tě zachránila“ (Lk 17,19 ). Jeho učedníci ho úpěnlivě prosí, aby je zachránil z nebezpečí, a on je zachraňuje (Mt 8,25-26). Když visí na kříži, jeho protivníci mu výsměšně připomínají, že „jiné zachránil“. Vyzývají ho, aby „zachránil sám sebe  a sestoupil z kříže“(Mt 27,39–44). Ježíš však pro sebe tento druh spásy odmítá, neboť přišel, aby dal svůj život jako výkupné za mnohé. Snahu udělat z něj národního osvoboditele odmítal. Přinesl totiž jiný druh spásy.

Titul Spasitele je připisován Ježíši vzkříšenému, protože „vzkříšením ho Bůh povýšil po své pravici jako vůdce a spasitele, aby lidu dopřál možnost k obrácení a odpuštění hříchů“(Sk 5,31).„V nikom jiném není spásy“. (Sk 4,12). Svatý Pavel představuje vzkříšeného Ježíše obráceným pohanům jako toho, „který nás vysvobozuje od blížícího se hněvu“ (1Te 1,10).  „Tím spíše budeme zachráněni skrze něho od hněvu teď, když jsme ospravedlněni jeho krví“ (Řím 5,9). Tato spása byla slíbena izraelskému lidu, ale od té doby na nímohou mít podíl i jiné národy, protože evangelium je „Boží moc ke spáse pro každého, kdo věří“( Řím 1,16).

Na závěr.

Bůh jako osvoboditel a spasitel se v každé době a na každém místě přibližuje  k člověku. Volá člověka a pomáhá mu, nejen aby Boha hledal, poznával a miloval, ale aby ho zachránil od všech nebezpečí,  osvobodil a spasil ho. Naděje na osvobození a spásu,  vyvoleným národem dlouho očekávaná a Hospodinem uskutečňovaná už ve Starém zákoně, dochází svého naplnění v zákoně Novém. V něm je titul Osvoboditele a Spasitele připisován Ježíši Kristu.On je Spasitelem světa. Přišel proto, aby osvobodil člověka od toho nejzákladnějšího zla, které zamořovalo lidské nitro v průběhu jeho dějin, a to od prvního porušení smlouvy člověka se svým Stvořitelem. Tímto nejzásadnějším zlem vždy byl a je hřích, který lidstvo vzdaluje od realizace Božího království. 

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio