Témata k nedělní a sváteční liturgii

KRISTUS OBĚTOVAL SÁM SEBE OTCI ZA NAŠE HŘÍCHY - téma 34 ke Slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova 27.6.2014 - homilie katechetická (KKC 606-611; YOUCAT 98,99).

25. 6. 2014 12:25

SLAVNOST  NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA 27.6.2014 – pátek

Liturgické texty (AI)

  • Komentář k 1. čtení z páté knihy Mojžíšovy . (I A )   Dt  7,6 -11:

Hospodin v průběhu historie několikrát smluvně potvrdil svůj závazek k péči  o všechno živé na zemi.  Z lásky a z věrnosti k člověku vyvolil mezi všemi národy jeden Boží lid, jemuž přislíbil věčný život v nebeském království. O plánu Hospodina píše prorok Mojžíš.

1.ČTENÍ Dt 7,6-11:Mojžíš řekl lidu: "Jsi lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu; tebe si vyvolil Hospodin, tvůj Bůh, abys mu byl zvláštním lidem mezi všemi národy na povrchu země.   Hospodin si ve vás zalíbil, vyvolil si vás ne proto, že byste byli četnější než všechny národy; vždyť jste mezi všemi národy nejmenší! Jen z lásky k vám, a proto, že Hospodin zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás mocnou rukou a vykoupil z domu otroctví, z ruky faraóna, egyptského krále.  Pochop tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku až do tisícího pokolení k těm, kdo ho milují, kdo dbají na jeho příkazy, ale trestá právě toho, kdo jej nenávidí, tím, že ho zahubí; nebude odkládat, ale potrestá právě toho, kdo jej nenávidí. Proto zachovávejte příkazy, zákony a ustanovení, které vám já dnes přikazuji, a plňte je!"   

                                                                                

  • Komentář ke 2. čtení z 1.listu  apoštola Jana. (I A )  1 Jan  4, 7 -16: 

Že Hospodin  miluje člověka  a plní své závazky vůči Božímu lidu, prokázaly dějiny. Důkazem jeho nekonečné lásky byla oběť Božího Syna Ježíše Krista. Bůh Otec Ho poslal  na svět s vědomím, že nejprve musí být prolita krev Jeho probodnutého  srdce, aby mohlo být vykoupeno lidstvo z hříchů a dovedeno ke spáse tak, jak o tom píše apoštol Jan.

2.ČTENÍ 1Jan 4,7-16: Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska.V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho.  V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.  Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My jsme poznali lásku, jakou má Bůh k nám, a uvěřili jsme v ni. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.

  • Komentář k evangeliu podle Matouše. (I. A  str. 222)  Mt  11, 25 -30:

Podle Matoušova evangelia Ježíš velmi dobře věděl o poslání, kterým ho pověřil Bůh Otec. Tiše a poslušně přijal Boží plán a svobodně, z lásky k lidem, nabídl Otci jako oběť k vykoupení za naše hříchy své pokorné srdce.


EVANGELIUM Mt 11,25-30: Ježíš se ujal slova a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit. Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem,  a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.”

Kristus obětoval sám sebe Otci za naše hříchy   

je téma 34 ke dnešní katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“ cyklus AIs odkazem na znění dnešního evangelia Mt 11,25-30 a Katechismus katolické církve (KKC) 606-611. YOUCAT 98,99 .

Osnova:

a) Kristus se obětuje Otci celým životem

b) Beránek, který snímá hříchy světa

c) svobodně se ztotožňuje s láskou Otce

d) při Poslední večeři předjal svobodné obětování svého života

Úvod.

„Kristus umřel ve shodě s Písmem za naše hříchy“ (1 Kor 15,3). Naše spása pochází z iniciativy Boží lásky k nám, protože on si nás zamiloval a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy“ (1 Jan 4,10). „Vždyť Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou“ (2 Kor 5,19).

Kristus se obětuje Otci celým životem.

Ježíšův život byl vlastně celý nepřetržitou obětí, odříkáním a sebezapřením ukončený smrtí na kříži. Odevzdal se plně do služeb svému Otci, který ho poslal na svět, aby naplnil Boží vůli a dovršil Boží plán spásy lidstva. Ježíšova oběť „za hříchy celého světa“ (1 Jan 2,2) je výrazem jeho společenství lásky s Otcem: „Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život“ (Jan 10,17); „Ale ať svět pozná, že miluji Otce   a jednám, jak mi Otec přikázal“ (Jan 14,31); ( 606).

YOUCAT otázka 98: Přál si Bůh smrt vlastního Syna?

Odpověď:Ježíšova násilná smrt nebyla plodem jen tragických vnějších okolností. Ježíš byl „vydán“, jak to Bůh předem rozhodl a předpověděl“ (Sk 2,23). Nebeský Otec s tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem (2 Kor 5,21), abychom my, děti hříchu a smrti, měli život. Velikost oběti, jakou Bůh Otec požadoval od svého Syna, odpovídala velikosti Synovy oddanosti: „Co mám říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny? Ale právě kvůli té hodině jsem přišel  (Jan 12,27). Na obou stranách je to láska, která se osvědčuje v krajní situaci kříže (607).                                                

Beránek, který snímá hříchy světa. 

Beránek Boží, je  beránek, který patří Bohu, kterého Bůh dává. V mysli starozákonního člověka je obraz beránka okamžitě spojen s myšlenkou oběti. Vzpomeňme  na příběh Abrahama, o tom jak na hranici k zápalné oběti shoří místo syna Izáka beran chycený v houští za rohy, beran, kterého „Bůh sám vyhlédl  k oběti.“ Beránek Boží, který snímá hříchy světa – beránek, který umírá na místě jiného, beránek, jehož krev přináší záchranu, beránek němý, který nese hříchy mnohých. Beránek Boží je Syn Boží, Boží vyvolený. Když Jan Křtitel Ježíše křtil, spatřil v něm Božího beránka, který svou odevzdanou obětí těla a krve „snímá hříchy světa“ (Jan 1,29), i velikonočního beránka jako symbol vykoupení Božího lidu (Ex 12,3-14); (608).

Ježíš je v Písmu nazýván Beránkem Božím (Jan 1,36). Hovoří se o Něm jako o dokonalé a definitivní oběti, jakou jen Bůh mohl dát, aby odčinil hříchy svého lidu (Řím 8,3).

"Víte přece, že jste ze svého marného životního způsobu předaného od otců nebyli vykoupeni pomíjejícími věcmi, totiž stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví Krista jakožto beránka bez úhony a poskvrny.  (1 Petr 1,18-21).

Svobodně se ztotožňuje s láskou Otce.

Od samého počátku je Ježíš s Otcem jedno (Jan 10,30). I v tom, že se sjednotil  ve svém lidském srdci plně s Otcovou láskou k lidem, které Otec chtěl spasit.  „Prokázal svou lásku k nim  až do konce“ ( Jan 13,1).Ježíš  dal dobrovolně na kříži svůj život   a svobodně přijal utrpení a smrt z lásky ke svému Otci a k lidem, aby je vykoupil z hříchu. Prohlásil: „Nikdo mi život nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe“ (Jan 10,18). Odtud svrchovaná svoboda Božího Syna, když šel dobrovolně na smrt (609).

Při Poslední večeři předjal svobodné obětování svého života.

Ježíš nabídl svůj život jako smírnou oběť, aby napravil viny lidstva naprostou poslušností Otci. Jedinečným a  svrchovaným způsobem ji vyjádřil Ježíš při poslední večeři, kterou slavil s dvanácti apoštoly (Mt 26,20) „v tu noc, kdy byl zrazen (1 Kor 11,23).

YOUCAT otázka 99: Co se stalo při poslední večeři?

Odpověď: V předvečer smrti Ježíš umyl učedníkům nohy; ustanovil eucharistii  a ustanovil kněžství nové smlouvy.

„To je mé tělo, které se za vás vydává“ (Lk 22,19); „To je má krev nové smlouvy, která se prolévá za všechny na odpuštění hříchů“ (Mt 26,28); (610).

Požádal apoštoly, aby se tak stali kněžími nové smlouvy s Bohem a jeho oběť těla  a krve stále zpřítomňovali v eucharistii, podávanou pod způsobem chleba  a vína (Lk 22,19).  V té chvíli ji ustanovil jako nejsvětější svátost  a zdroj milostí potřebných ke spasení (1 Kor 11,23-25); (611). Ježíš Kristus nám tento nebeský pokrm nabízí stále ve mši svaté proměněním chleba a vína na jeho Tělo a Krev. Věřící, který je přítomen na mši svaté a eucharistii zbožně přijímá, nabývá milosti    k osvícení, povzbuzení, posilnění a k polepšení života.

Na závěr.

Ježíš se dobrovolně obětoval za naši spásu. Tento dar předznamenal a předem uskutečnil během poslední večeře: „Pak vzal chléb,vzdal díky, lámal a dával jim se slovy :To je mé tělo, které se za vás vydává, to čiňte na mou památku“ (Lk 22,19). V tom spočívá Kristovo vykoupení. Beránek Boží „přišel... aby dal svůj život jako výkupné za mnohé“ (Mt 20,28),  aby byli „vykoupeni“ ... „ze svého prázdného způsobu života“, jak ho„zdědili po předcích“ (1 Petr 1,18). Poslušností své lásky  k Otci „až k smrti na kříži“ (Flp 2,8) splnil Ježíš své smírné poslání trpícího Služebníka, který ospravedlní mnohé tím, že vzal na sebe jejich nepravost.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio