Témata k nedělní a sváteční liturgii

BOHOSLUŽBA SLOVA II - téma 45 ke 20. neděli v mezidobí 17.8.2014 - homilie liturgická (KKC 195; YOUCAT 26-29).

15. 8. 2014 15:51

20. NEDĚLE V MEZIDOBÍ- 17.8.2014 

Liturgické texty (AI)

  • Komentář k 1. čtení z  knihy proroka Izaiáše. (I A )  Iz 56, 1. 6-7:

Dnešní čtení  bohoslužby slova jsou uvedena Izaiášovým proroctvím, které směřuje z doby babylonského zajetí národa Izraele  o několik století později do doby, kdy budou Židé moci odejít  zpět do vlasti. Hospodin  zde závazně slibuje všem, kteří dodržují Jeho zákony a vyznávají víru v Boha, že po návratu naleznou  v Jeho domě ochranu, péči a radost ze života.

1. ČTENÍ Iz 56, 1. 6-7:Toto praví Hospodin: “Šetřte práva a jednejte podle spravedlnosti, neboť se již blíží má spása, již se ukáže má spravedlnost. Cizince, kteří lnou k Hospodinu, kteří mu slouží a milují jeho jméno, jsou jeho služebníky, všechny, kteří zachovávají sobotu bez znesvěcení a lpí na mé smlouvě, přivedu na svou svatou horu a dám jim radost ve svém domě modlitby. Jejich oběti a žertvy budou mi potěšením na oltáři; neboť můj dům bude domem modlitby pro všechny národy."

  • Komentář ke 2. čtení z  listu apoštola Pavla Římanům. (I A)   Řím  11,13-15. 29-32:

Z listu apoštola Pavla vyplývá, že všichni,  včetně pohanů, kteří zprvu Boha odmítali, mají kdykoliv možnost prokázat Bohu věrnost tím, že vyznají víru v Krista. Lidé všech národů jsou pozváni, aby okusili Boží milosrdenství.

2. ČTENÍ Řím 11, 13-15. 29-32: Bratři!  Vám, ( bývalým ) pohanům, říkám: Já jako apoštol pohanů vykonávám svou službu s velikou pečlivostí. Chtěl bych tím vzbudit žárlivost u svých soukmenovců  a aspoň některé z nich zachránit. To, že byli vyloučení, přineslo světu smíření ( s Bohem ) . Co teprve bude znamenat, až budou znova přijati? To bude úplné vzkříšení z mrtvých! Vždyť Boží dary a povolání jsou neodvolatelné. Vy jste se kdysi chovali k Bohu odmítavě, ale nyní se vám dostalo milosrdenství, protože židé odmítli přijmout víru. Stejně tak se oni chovají nyní odmítavě, protože vám se dostává milosrdenství, aby se ho potom dostalo také jim. Bůh totiž dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.

  • Komentář k evangeliu podle  Matouše. ( I A )  Mt 15,21-28:

Matoušovo evangelium o Ježíšově milosrdenství k ženě cizího národa je svědectvím, že Ježíš uplatňuje  svoji moc na všech, kteří se u něj dovolávají Božího soucitu a vyznají víru, že on je Kristus, Mesiáš a Pán

EVANGELIUM Mt 15, 21-28: Ježíš odešel z Genezareta a odebral se do tyrského a sidónského kraje.   A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: "Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá." Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili ho: "Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí." Odpověděl: "Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského." Ona mezitím přišla, klaněla se mu a prosila: "Pane, pomoz mi!" On jí však odpověděl: "Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům. Ona řekla: "Ovšem, Pane, jenže i psíci se živí kousky, které padají se stolu jejich pánů."  Nato jí řekl Ježíš: "Ženo, jak veliká je tvá víra! Staň se ti, jak si přeješ." A od té chvíle byla její dcera zdravá.

Bohoslužba slova II

je téma 45 ke dnešní liturgické homilii podle projektu „Učící se církev“cyklus AI; KKC 194-195;YOUCAT 26 – 29.

Osnova:

a) vyznání víry (výklad)

b) modlitba věřících

Úvod.

Ve druhé části tématu o Bohoslužbě slova  podle mešního řádu pokračujeme uvedením  posledních dvou důležitých součástí její stavby. Jsou to: Vyznání víry, jejímuž výkladu autoři Katechismu katolické církve věnují pozornost  na 250 stranách  v 1040 paragrafech,  a Modlitba věřících, která bohoslužbu slova ukončuje.

YOUCAT otázka 26: Co jsou to vyznání víry?

Odpověď: Vyznání víry jsou stručné formule, jimiž všichni věřící společně vyznávají svou víru. Tato stručná vyjádření nalezneme už v Pavlových listech.

Vyznání víry (výklad).

Vyznání víry v liturgii (krédo, z latinského slova credo=věřím), je odpovědí přítomných věřících  na slyšené slovo Boží. Říká nebo zpívá se o nedělích, slavnostech a jiných významných příležitostech po homilii. Přítomný lid ve vyznání nahlas  vyjadřuje, v co  křesťané věří.

YOUCAT otázka 27: Jak vznikla vyznání víry?

Odpověď: Vyznání víry sahají až k Ježíšovi, který své učedníky pověřil posláním křtít. Apoštolové při tom měli od lidí požadovat vyznání konkrétní víry, a sice víru v Otce, Syna a Ducha svatého.

Základem všech pozdějších formulí vyznání víry je nejstarší a nejkratší vyznání, že: „Ježíš je Pán“. Všechny formule v církvi jsou rozvinutím víry v trojjediného Boha. Vždycky začínají vyznáním Otce, který stvořil a udržuje svět, dále se vztahují k Synu, v němž jsme byli my sami i svět zachráněni, a ústí ve vyznání Ducha svatého, který představuje Boží přítomnost v církvi a ve světě.

Z doby apoštolů pochází apoštolské vyznánívíry (194), obsahující dvanáct článků víry. Je považováno za shrnutí víry apoštolů.

YOUCAT otázka 28: Jak zní apoštolské vyznání víry?

Věřím v Boha,

Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného,  Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa,  sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen.

Úpravou a rozšířením apoštolského vyznání  vzniklo ve 4. století vyznání nicejsko-cařihradské (195), které je podrobnější a jasnější. Pro křesťana je důležité, aby text „Vyznání víry“ znal, rozuměl mu a s vírou ho vyznával, protože tak potvrzuje, že patří k církvi a přijímá to, v co církev věří.

YOUCAT otázka 29: Jak zní velké, tzv. nicejsko-cařihradské vyznání víry?:

Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána, Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe , sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.

Modlitba věřících.

Všeobecná modlitba věřících neboli Oratio fidelium seu universalis –Přímluvy, následuje po vyznání víry.

Kněz nejprve povzbudí přítomné k modlitbě úvodním vybídnutím. V ní odpovídá lid na přijaté Boží slovo s vírou . Na jednotlivé výzvy a prosby věřících lid odpovídá: „Prosíme tě, vyslyš nás.“

Modlitba věřících byla vždycky modlitbou za celý svět a za celou církev a za jejich obecné potřeby. Místní církev se v ní modlí za sebe jen potud, pokud starosti světa a obecné církve jsou také jejími starostmi. Tím není řečeno, že by se neměly nikdy zařadit aktuální prosby: např. při křtu za katechumena, při svatbě za snoubence, při pohřbu za zemřelého. Musí však být v menšině a zůstat obsahově úměrné smyslu modlitby věřících. Přímluvy zaujímají zvláštní postavení, protože se v nich uplatňuje kněžství všeho Božího lidu. Tím se stávají samostatnou částí liturgie. Na druhé straně jsou však vzhledem ke struktuře eucharistické liturgie zakončením bohoslužby slova a neměly by být bez vztahu k obsahu čtení. Rovněž by se alespoň v některých přímluvách mělo odrážet tajemství svátku. Ale bylo by naprosto nesprávné, kdyby se z nich stal moralizující dodatek homilie a kdyby se v nich opakovala. Přímluvy jsou modlitbou, nikoli kázáním nebo nabádáním ke křesťanskému životu (Z. B. Bouše). 

Na závěr:

Vyznáním víry a všeobecnou modlitbou(přímluvami)končí první hlavní část mše svaté:bohoslužba slova. Po ní následuje část druhá: eucharistická  bohoslužba oběti.

Vypracoval Matonick

Zobrazeno 1107×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio