Témata k nedělní a sváteční liturgii

MARKOVO EVANGELIUM (MARKŮV ROK) - téma 63 ke 2. neděli adventní 7.12,2014 - homilie biblická.

3. 12. 2014 12:05

2. NEDĚLE ADVENTNÍ - 7.12.2014

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše. (I.B )   Iz  40, 1 -5. 9 -11:

Z knihy proroka Izaiáše vyslechneme nádherné verše, které byly součástí jeho proroctví  o blížící se cestě vyvoleného Božího národa z otroctví Babylonu do vlasti. Hlavním poselstvím úryvku je radostná zvěst o příchodu  Hospodina  na svět, aby vysvobodil, utěšil, ochránil a spasil svůj lid.

1. ČTENÍ  Iz 40, 1-5. 9-11:Těšte, těšte můj národ - praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť je skončena jeho robota, odčiněna jeho vina, vzal totiž z Hospodinovy ruky dvojnásob za všechny své hříchy. Hlas volá: "Na stepi připravte Hospodinovi cestu, v pustině urovnejte stezku našemu Bohu! Každé údolí ať se zvýší a každá hora a pahorek ať se sníží! Co je kopcovité, ať je nížinou, co je hrbolaté, ať je rovinou! Zjeví se Hospodinova velebnost; každé tělo uzří jeho spásu. Hospodinova ústa to řekla."  Vystup na vysokou horu, Sióne, který hlásáš radostnou zvěst, mocně pozdvihni svůj hlas, Jeruzaléme, který hlásáš radostnou zvěst! Neboj se, nahlas řekni  judským městům: "Hle, váš Bůh! Hle, Pán, Hospodin, přichází v síle, jeho rámě mu dává vládu. Hle, u sebe má svou mzdu, před sebou má svůj zisk. Jako pastýř pase své stádo, svým ramenem je shromažďuje, ve svém klínu beránky nese, ovce s mláďaty pomalu vede."

  • Komentář ke 2. čtení z druhého  listu apoštola Petra.  (I.B )  2 Petr  3, 8 -14:

Čtení z listu apoštola Petra odpovídá nám netrpělivým  na otázku: Kdy už Pán konečně přijde mezi nás, jak slíbil? Očekávání Ježíšova příchodu nespočívá na množství dní nebo století. Ale na tom, jak kvalitně využijeme čas, který je každému z nás dán. Dny, které Bůh daruje člověku, jsou určeny k možnosti obrácení všem lidem. Jeho příchod bude znamenat, že Bůh smete ze světa smrt a veškeré zlo,  zemi zcela obnoví a nastolí nový pořádek.

2. ČTENÍ 2 Petr 3, 8-14: Jednu věc, milovaní, nesmíte přehlédnout: že je u Pána jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. Ne že by Pán otálel splnit to, co slíbil, jak ho někteří lidé obviňují z otálení, ale je k vám shovívavý, protože nechce, aby někdo zahynul, naopak chce, aby se všichni dali na pokání.  Ten den Páně však přijde jako zloděj a tehdy nebesa náhle s rachotem pominou, živly se stráví žárem a země i všecko na ní bude souzeno.  A tak všechno vezme za své. Jak vám proto musí ležet na srdci, abyste žili svatě a zbožně, a tak očekávali a urychlovali příchod toho Božího dne, kdy se nebesa stráví v ohni a živly rozplynou v žáru. Ale my čekáme - jak on to slíbil nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost. Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji.

  • Komentář k evangeliu podle  Marka. (I. B )  Mk  1, 1 -8:

Podle evangelisty Marka předchází příchodu Ježíše Krista, Božího Syna, čas přípravy. Do ní má být zahrnuta četba Písma svatého, rozjímání nad slovem Starého zákona, proroků a respektování výzev Jana Křtitele k pokání, vyznání hříchů a k přijetí křtu. On je pro nás prorokem útěchy, poněvadž do našich srdcí vlévá naději, že spása a nový život je už blízko.

EVANGELIUM Mk 1, 1-8 : Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: "Hle, já posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!" Když Jan Křtitel vystoupil na poušti, hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy. Jan nosil šat z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Živil se kobylkami a medem divokých včel. ( Jan ) kázal: "Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.

Markovo evangelium (Markův rok)

je téma dnešní biblické homilie podle projektu „Učící se církev“ cyklus BI - lekce 63 s odkazem na znění dnešního  evangelia Mk 1, 1-8.

Osnova:

a) evangelium je „radostná zvěst“ o životě Ježíše, Božím Synu, mocném divotvůrci

b) svéráz Markova evangelia – základ Mt a Lk

Úvod.

Vybrané nedělní úryvky z Písma  jsou rozděleny na 3 roky, nazvané cykly A,B,C a opakují se vždy  po 3 letech. Také texty evangelií jsou rozděleny na jednotlivé roky podle jejich autorů. Je rok Matoušův, Markův a Lukášův. Evangelium Janovo doplňuje evangelium Markovo pro některé významné dny. Letos jsme opět začali od Adventu cyklus B, tedy bohoslužby slova s texty převážně z Markova evangelia – Markův rok.

Evangelium je „radostná zvěst“ o životě Ježíše, Božím Synu, mocném divotvůrci.

Evangelia jsou knihy, zaznamenávající život, slova a skutky Ježíše Krista. Jejich jádrem, je radostná zvěst (veřejné poselství) života a nauky Krista, tak jak byla hlásána apoštoly. Pro církev zůstávají evangelia živým slovem, nejsou historií  v pravém slova smyslu, ale teologickou interpretací života Ježíše Krista.

V období kolem Kristova narození byl Izrael v krizi a nemalou úlohu tenkrát hráli proroci. Palestina byla pod nadvládou Římanů. Odpor lidu proti dosazenému římskému prokurátorovi měl tehdy silné náboženské zabarvení. V těchto očekáváních hrál u Židů velikou roli Mesiáš, jako očekávaný spasitel národa a osvoboditel od římské nadvlády. A právě v takovém ovzduší vystupuje Jan Křtitel a hlásá, že Bůh brzy zakročí a jenom ten, kdo se ve svém jednání k Bohu s vírou a úctou obrátí, unikne jeho hněvu. Zevním znamením vůle k obrácení se stal akt ponoření do vody – odtud křest. Zanedlouho bylo slyšet volání Ježíše Nazaretského, který přijal křest od Jana Křtitele, o tom, že se naplnil čas a přiblížilo se království Boží. Ježíš vyzýval: Obraťte se a věřte radostné zvěsti - evangeliu.

Odpor oficiálních představitelů z Nazareta a Jeruzaléma proti Ježíšovi však postupně rostl. O velikonočních svátcích přichází do Svatého města Jeruzaléma také římský prokurátor Pontius Pilát. V této situaci pak už došlo k náhlému soudu nad Ježíšem,  k jeho ukřižování, smrti a pohřbu.

Vzpomínka na Ježíše stále žije a žije také jeho nauka. Očitými svědky jeho života v té době byli apoštolové a učedníci. Papežská biblická komise o tom říká: Kristus Pán si vyvolil učedníky, kteří byli způsobilí stát se svědky jeho života i učení. Jejich prvním úkolem bylo, živým slovem hlásat Krista, potom také sepsání Ježíšových velkých skutků a jeho učení. Podstatou evangelia a starokřesťanské víry bylo ono velikonoční tajemství : Kristova cesta z Galileje do Jeruzaléma, Kristovo umučení a smrt za naše hříchy, jeho pohřeb a třetího dne zmrtvýchvstání Páně.

Po několik desetiletí neměla církev psané evangelium. S odchodem očitých svědků a   s rozšířením víry mimo hranice Palestiny však rostla potřeba písemného zaznamenání příběhů. K sepsání radostné zvěsti došlo buď od očitých svědků (sv. Matouš, sv. Jan), nebo od jejich žáků (sv. Marek, sv. Lukáš). Knihy se staly oporou prvních služebníků slova Kristova. Čím byla tora pro židy, tím se stávala pro křesťany Ježíšova slova.

Evangelia nevznikla naráz a nejsou výlučným dílem oněch čtyř evangelistů. Přestože nebylo hned písemných kázání, neexistovalo v církvi údobí bez hlásání evangelia. Ježíšův obraz, který kázání podávají, byl obrazem víry prvních křesťanů. Církev pokládá za jisté, že čtyři zmíněná evangelia, jejichž historičnost byla potvrzena, věrně podávají to, co Ježíš, Boží Syn, mocný divotvůrce v době, kdy žil mezi lidmi, skutečně konal a čemu pro věčnou spásu učil až do dne, kdy vstoupil do nebe.

Bibličtí svatopisci sepsali evangelia tak, že něco vybrali z množství ústních nebo už  i písemných tradic, něco sestavili v celek či sami vysvětlili. Cílevědomost jednoho každého evangelia a jejich organická jednota dokazují, že evangelisté nebyli jen redaktory jednotlivých forem, ale skutečnými spisovateli, kteří věděli, co, proč a pro koho píší.

Svéráz Markova evangelia – základ Mt a Lk.

Apoštol Jan Marek se jako první zdařile pokusil o ucelenější Ježíšův životopis, o evangelium v literárně historickém smyslu. Sv. Marek, pocházel ze zámožné vrstvy  Jeruzaléma a ke křesťanství jej přivedl sv. Petr, prostý galilejský rybář. Odešel hlásat křesťanství do Egypta a zde v Alexandrii založil církev. Tam byl také umučen (rok úmrtí není znám), jeho tělo pak bylo převezeno benátskými kupci do Benátek, kde je dodnes uctíváno. V Benátkách je po něm pojmenováno Náměstí sv. Marka. Památka sv. Marka se slaví 25. dubna. Svatý Marek sepsal první Ježíšův životopis od Jana Křtitele až po vzkříšení. Použil k doplnění očitého svědka té událostí, apoštola Petra. Celé dílo dýchá duchem apoštola Petra. Tak vzniklo nejkratší, ale přesto první evangelium. V literárním smyslu je Markovo evangelium právem označované jako evangelium Syna Božího a Jeho zázraků. Mělo významný vliv na práce dalších evangelistů Matouše a Lukáše.

Přestože je Markovo evangelium v Bibli uvedeno  jako druhé za evangeliem apoštola Matouše, bylo napsáno dříve,  jako první, už kolem roku 65 n.l. v Římě. Vznik Matoušova díla, církví označované za mesiánské, je pokládán až za rok 70 n.l. Z velké části se o Marka opírá a užívá Markova evangelia jako určité osnovy.

Autorství třetího evangelia, psaného klasickou řečtinou, je připisováno lékaři, sv. Lukášovi z Antiochie. Jeho dílo, napsané rovněž po roce 70 n.l., bývá charakterizováno jako evangelium Spasitele a milosrdenství a  je ohlasem kázání sv. Pavla. Ze sv. Marka více než polovinu textu použil apoštol Lukáš jako základ své práce.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio