Témata k nedělní a sváteční liturgii

JEŽÍŠ - PRAVÝ BŮH A PRAVÝ ČLOVĚK - téma 85 ke Slavnosti Zvěstování Páně středa 25.3.2015 - homilie katechetická (KKC 502-507; YOUCAT 74,76,77).

23. 3. 2015 12:14

SLAVNOST  ZVĚSTOVÁNÍ PÁNĚ – středa -  25.3.2015

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše   (V  str. 190)    Iz  7, 10-14:

Prorocká slova, která vyslechneme v prvním čtení, pronesl prorok Izaiáš k judskému králi Achazovi už  kolem roku 732 před Kristem. Jedná se o jeden z nejjasnějších textů, předpovídajících narození Krista z Panny. Je důležitý nejen jako předzvěst zprávy o panenském početí „syna“, ale též s ohledem na souvislost mezi tímto panenstvím a příchodem Mesiáše. Je spojen rovněž se zprávou o naplnění mesiášského slibu králi Davidovi o jeho slavném potomku, kterého vidíme v Ježíši Kristu, Synu Božím.

PRVNÍ ČTENÍ Iz 7,10–14: Hospodin promluvil k Achazovi (skrze proroka Izaiáše) „Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, ať hluboko v podsvětí, či nahoře na výšinách!“ Achaz však řekl: „Nebudu žádat, nebudu pokoušet Hospodina.“ Tu pravil Izaiáš: „Slyšte tedy, Davidův dome! Nestačí vám omrzovat lidi, že omrzujete i mého Boha? Proto vám dá znamení sám Pán: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel (to je ‚Bůh s námi‘).“ 

  • Komentář ke 2. čtení z  listu  apoštola Pavla Židům   (V  str. 191)  Žid   10, 4-10:

Že je Ježíš Kristus Boží Syn, je zřejmé i z dopisů apoštola Pavla. Cituje v nich Ježíšova slova, že proto se stal On, Syn Boží  člověkem, aby obětí vlastního  těla za hříchy lidstva jednou provždy zrušil starozákonní krvavý obětní,  Bohem nechtěný úkon. Přišel, aby jedinečným způsobem  splnil Boží vůli. Jenom Syn Boží je schopen se s Bohem takovým způsobem ztotožnit a svou obětí nás posvětit. 

DRUHÉ ČTENÍ Žid 10,4–10: Krev býků a kozlů nemůže hříchy odstranit. A tak Kristus, když přicházel na svět, řekl: ‚Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy.‘Po prvních slovech: ‚dary ani oběti, celopaly ani oběti za hřích jsi nechtěl a neměl jsi v nich zálibu‘ – a přece to všechno se obětuje podle Zákona – hned dodává: ‚Tady jsem, abych plnil tvou vůli.‘ To první ruší, aby ustanovil to druhé. A touto ‚vůlí‘ jsme posvěceni obětováním těla Ježíše Krista jednou provždy.

  • Komentář k evangeliu podle Lukáše  ( V str. 191)  Lk  1, 26-38:

Lukášovo evangelium nám potvrzuje, že příchod Ježíše jako Syna Božího na svět byl Božím poslem přímo zvěstován Panně Marii, které se ono poselství jako budoucí matky bezprostředně dotýkalo. Ona uposlechla , splnila Boží vůli a skrze její přirozenost získal Ježíš jako pravý Bůh své lidství a stal se též pravým člověkem.

EVANGELIUM Lk 1,26–38: Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.“ Anděl jí odpověděl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“Maria řekla: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.  

Ježíš – pravý Bůh a pravý člověk 

je téma 85 ke dnešní  katechetické homilii podle projektu „Učící se církev“cyklus BI s odkazem na znění 2. čtení Žid  10,4-10  a  na Katechismus katolické církve   (KKC) 502 – 507; YOUCAT 74,76, 77.

Osnova :

a) stal se pravým člověkem a zůstal pravým Bohem

b) bludné názory

Úvod:                                                                

Bůh v Ježíši Kristu smířil se sebou svět a vykoupil lidi ze zajetí hříchu. „Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna“ (Jan 3,6). Bůh přijal v Ježíši na sebe smrtelné lidské tělo, sdílel s námi náš pozemský úděl, trápení a smrt. Ve všem se stal jedním z nás – s výjimkou hříchu.

YOUCAT otázka 74: Co znamená, že Ježíš je „jednorozený Boží Syn“?              Odpověď: Když Ježíš sám sebe označuje za „jednorozeného Božího syna“ (jediného zrozeného syna; srov. Jan 3,6).

Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího“(Jan 3,18).

Stal se pravým člověkem a zůstal pravým Bohem.

Jen pohledem víry můžeme odhalit tajemné důvody, pro které Bůh chtěl, aby se jeho Syn ve prospěch spásy všech lidí  narodil z Marie Panny (502). Skrze přirozenost své matky získal Ježíš své lidství a stal se pravým člověkem. Poněvadž při jeho vtělení měl absolutní iniciativu Bůh a Ježíšovým Otcem je pouze Bůh, zůstal Ježíš i pravým Bohem (503).  Ježíšem,  počatým v těle Panny Marie z Ducha svatého, začíná nové stvoření.  Přišel na svět nový Adam:

„První člověk byl utvořen ze země, druhý člověk je z nebe“(1 Kor 15,47).

Kristovo lidství je od samého početí zcela naplněno Duchem svatým  (504). Kristovo početí  je zahajuje  nové zrození  generace adoptivních  Božích dětí, uskutečněné  účastí na božském životě v Duchu svatém (505). Panna Maria se stává novou Evou, matkou Spasitele,  všech živých (506),   matkou Církve (507).  Maria je vpravdě „Matka Boží“, protože je matkou vtěleného věčného Božího Syna, který je sám Bohem (509).

Bludné názory.

Církev  musela  celá dlouhá staletí (464) čelit  různým bludům a nesprávným názorům, popírajícím Kristovo pravé lidství, nebo tvrdícím, že Ježíš je Božím synem pouze adoptivním (465). Církev dlouho zápasila o to, jak vyjádřit vztah božské a lidské přirozenosti v Ježíši Kristu. Božství a lidství si navzájem nekonkurují v tom smyslu, že by Ježíš byl jen zčásti Bohem a zčásti člověkem. Ani božská a lidská stránka se v Ježíšovi navzájem nesmísily.

Bůh v Ježíši nepřijal tělo jen zdánlivě (doketismus), nýbrž se stal skutečným člověkem. Božská přirozenost a lidská přirozenost rovněž nepředstavují dvě různé osoby (nestorianizmus). A není tomu ani tak, že by v Ježíši Kristu byla lidská přirozenost pohlcena božskou (monofyzitismus). Také neplatí i jiné teorie, jako že lidská přirozenost přestala v Kristu existovat  (467), nebo, že byl učiněn z Kristovy lidské přirozenosti jakýsi osobní subjekt (468).

Proti všem těmto mylným učením si církev  uchovala víru, že Ježíš je neoddělitelně  zároveň pravý Bůh a pravý člověk. Že je skutečně Božím Synem, který se stal člověkem, naším bratrem, aniž přestal být Bohem, naším Pánem (469).

Až Chalcedonský sněm (451) stanovil jako článek víry: „Jeden a týž Ježíš Kristus je dokonalý v božství a lidství, pravý Bůh a pravý člověk, mající duchovou duši i tělo s jejich mohutnostmi. Jeden a týž Ježíš Kristus je podstatně rovný Bohu Otci a podstatně rovný nám lidem… Vyznáváme jednoho a téhož Ježíše Krista, Syna, Pána, Jednorozeného, ve dvou nesmíšených, nezměněných, nerozdělených přirozenostech.“ 

Na závěr:

Mons. Prof. ThDr. Vladimír Boublík, český katolický teolog píše:

„Ježíš z Nazareta je člověk a Bůh, Bůh a člověk. V něm se uskutečnila tajemná jednota, trvalý mír, soulad a harmonie mezi nebem a zemí, mezi věčností a časem, mezi člověkem a Bohem. V něm se Bůh stává lidský a člověk se stává božský; v něm se nebe sklání k zemi a země se povznáší k nebi; v něm se věčnost vtěluje do času a čas se naplňuje věčností. V Ježíši se poprvé vytvořil nový svět a nový život. Onen svět, kde Bůh a člověk prožívá tajemné společenství života, kde se božský život vtěluje do lidského a lidský proniká do božského“.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio