Témata k nedělní a sváteční liturgii

LITURGIE SE USKUTEČŇUJE V PLATNÉM ŘÁDU CÍRKVE (PRÁVNÍ STRÁNKA) - téma 126 ke 33. neděli v mezidobí 15.11.2015 - homilie liturgická.

10. 11. 2015 18:01

33. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 15.11.2015

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení z knihy proroka Daniela   (IB)   Dan  12, 1-3:

Proroctví z knihy Daniel  je pro nás poselstvím naděje. Boží lid na konci časů, při souboji dobra proti nejrůznějším podobám zla, zakusí ve fázi všeobecného vzkříšení mocnou ochranu Hospodinovu pod křídly archanděla Michaela.  Pro ty, kdo zůstali věrní Bohu, nastane čas spásy. Nás, dosud putující v církevním společenství  vstříc věčnosti, dovede Kristus náš Pán do slavné budoucnosti.   

1. ČTENÍ Dan 12, 1-3:  Povstane Michael, veliký kníže, který chrání syny tvého lidu. To bude čas úzkosti, jaký nebyl od té doby, kdy povstaly národy, až do té doby. Tehdy bude zachráněn tvůj národ, každý, kdo bude  zapsán v knize.  Probudí se mnozí z těch, kteří spí v prachu země, jedni k věčnému životu, druzí k potupě, k hanbě navěky. Kteří byli poučeni, budou zářit jako zář oblohy, a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, jako hvězdy na věčné časy.

  • Komentář ke 2. čtení z listu Pavla Židům   (IB)    Žid  10, 11-14. 18:

Apoštol Pavel v listě Židům připomíná jedinečnost Kristovy oběti, vykonanou jednou provždy. Jeho oběť je dokonalá a přináší spásu všem, kdo se k němu utíkají jako ke svému veleknězi a prostředníkovi. On sedí po pravici Boží a připravuje nám příbytek ve svém království. Při liturgických bohoslužebných slavnostech, konaných  podle řádu církve, však máme příležitost se už teď s ním setkat. Nechat se poučit jeho Slovem, vidět ho přítomného ve viditelných znameních a při slavení eucharistické památky jeho oběti už nyní mít účast na chlebě věčného života.

2. ČTENÍ Žid 10, 11-14. 18:  Každý (jiný) kněz stojí denně ve službě a znovu a znovu přináší stejné oběti, které však vůbec nemají sílu, aby zahladily hříchy. Avšak Kristus podal za hříchy jednu jedinou oběť a pak se navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, 'až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož'. Jedinou obětí totiž přivedl k dokonalosti jednou provždy ty, které posvětil. Kde však je odpuštění hříchů, není už třeba oběti za hřích.

  • Komentář k evangeliu podle  Marka   (IB)  Mk  13, 24-32:

V evangeliu podle Marka je zaznamenána Ježíšova řeč o posledních dnech a též o jeho druhém příchodu, jemuž budou předcházet  neslýchané katastrofy, útrapy lidstva a dosud nevídaná znamení. Kristus přijde jako soudce celého světa a vítěz nad silami zla, aby definitivně založil Boží království pro všechny vyvolené. My křesťané po jeho příchodu toužíme. Ve svém srdci nosíme velikonoční tajemství o Kristu, Pánu času a dějin a modlíme se, abychom při jeho slavném příchodu byli shledáni jako jeho bdělí a věrní služebníci. 

EVANGELIUM Mk 13, 24-32: Ježíš řekl svým učedníkům: "V těch dnech, po velkém soužení, se zatmí slunce a měsíc přestane svítit, hvězdy budou padat z nebe a hvězdný svět se zachvěje. A tehdy ( lidé ) uvidí Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. Potom pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od konce země až po konec nebe. Poučte se z přirovnání o fíkovníku! Když se už jeho větve nalévají mízou a nasazují listy, poznáváte z toho, že léto je blízko. Stejně tak, až uvidíte, že se to děje, poznáte, že je blízko, přede dveřmi. Amen, pravím vám, toto pokolení nepomine, dokud se to všechno nestane. Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.O tom dni a o té hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec."   

Liturgie se uskutečňuje v platném řádu Církve (právní stránka)

je téma 126 dnešní liturgické homilie podle projektu „Učící se církev“ BI.                                                                               

Osnova: 

Vstupní modlitba

a) v bohoslužebném shromáždění má každý svou úlohu.Vyšší nepřebírá funkci nižšího a naopak (SC 28)

b) liturgie je bohoslužba Církve, proto je řízena její autoritou (apoštolská stolice, biskup). Nikdo, ani kněz, nesmí na ní nic přidávat, ubírat a měnit (SC 22).

c) bez platného řádu je liturgie hříčkou jednotlivců

Úvod.

Liturgie obsahuje složku neměnnou, ustanovenou Bohem, a části podléhající změnám. Jestliže do nich proniká něco, co docela neodpovídá vnitřní povaze liturgie, nebo jestliže některé její prvky zastarají, je nutné je obnovit. Upravit texty a obřady tak, aby jasněji vyjadřovaly to svaté, čeho jsou znamením tak, aby pro křesťanský lid byly pokud možno snadno srozumitelné a aby  lid měl na nich účast plnou, aktivní a v duchu společenství.  Druhý vatikánský koncil proto  stanovil v roce 1963 všeobecné zásady pro obnovu a rozvoj posvátné liturgie, zaměřené  k obnově liturgie zvané  Konstituce  o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium – SC) se záměrem, aby všichni věřící byli vedeni k plné, uvědomělé a aktivní účasti na liturgických úkonech, jak ji vyžaduje sama povaha liturgie. K takové účasti je křesťanský lid jako "vyvolený rod, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví"(1 Petr 2,9; srov. 1 Petr 2,4-5) mocí křtu oprávněn i zavázán. Dnešní téma se některým církví  nově stanoveným zásadám podle SC věnuje.

V bohoslužebném shromáždění má každý svou úlohu.Vyšší nepřebírá funkci nižšího a naopak (SC 28).

Při liturgické slavnosti má každý služebník církve i každý věřící dobře konat  jenom svou funkci a v rámci ní jenom to, ale i všechno to, co mu přísluší z povahy věci a podle liturgických předpisů. Liturgii  chápeme jako slavnost víry celé obce,  za rozdělení rolí všeho věřícího lidu, při níž významné místo zaujímají liturgické služby laiků. Jejich služby, včetně služby ministrantské, už nesmějí být chápány jako příležitost k rozvinutí služby kněží, kteří v dobách nadbytku kleriků  role laiků často přebírali. 

Liturgie je bohoslužba Církve, proto je řízena její autoritou (apoštolská stolice, biskup). Nikdo, ani kněz, nesmí na ní nic přidávat, ubírat a měnit (SC 22)

Protože liturgie se koná v bohoslužebném řádu církve, patří slavení liturgie pod církevní autoritu. To je právní stránka liturgie. Pouze církevní autorita je oprávněna řídit posvátnou liturgii. Je to Apoštolský stolec a v rámci právní normy biskup. Také biskupské sbory různého druhu, řádně ustavené pro určitá území, jsou na základě právního zmocnění příslušné řídit vymezené oblasti liturgie. Proto nikdo jiný, ani kněz, nesmí v liturgii o své vůlí nic přidávat ani ubírat ani měnit. 

Jako součást liturgie je velmi doporučovaná tématická homilie, v níž se na základě posvátných textů vykládají tajemství víry a pravidla křesťanského života během liturgického roku. Zvláště při mších, které jsou slaveny o nedělích a zasvěcených svátcích za účasti lidu, se homilie nesmí vynechávat, leda z vážného důvodu.

Bez platného řádu je liturgie hříčkou jednotlivců.

Liturgie tedy není pouhá vzpomínková slavnost na to nebo ono, co Pán Ježíš pro nás vykonal. Není to také hříčka jednotlivců, má svůj závazný řád, který určuje církev.  Liturgie je výkon Kristova kněžství ke spáse člověka a k oslavě Boží v platném řádu církve. Nositelem liturgie není už jen kněz, nositel svátostného kněžství, ale celé bohoslužebné shromáždění i lid, jako nositel kněžství obecného. Věřící spoluobětují mši nejen rukama kněze, ale i společně s ním: modlí se, slyší Boží slovo, přinášejí obětní dary, obětují Tělo a Krev Páně a přijímají je.

Na závěr:

Liturgii chápeme jako službu církve . Mnozí, i katolíci, viděli v církvi organizaci, právní útvar, sestávající z hierarchie: z papeže, biskupů a kněží. Viděli v církvi instituci, na kterou se obracíme, když od ní něco potřebujeme.  Církev vnější organizací je, ale tvoří ji i věřící lid a Kristus. Víc než právní organizace je to živý organizmus.  

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio