Témata k nedělní a sváteční liturgii

VZNIK PRAVÝCH EVANGELIÍ - téma 140 ke 3. neděli v mezidobí 24.1.2016 - homilie biblická.

20. 1. 2016 15:07

3. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 24.1.2016

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení z knihy Nehemiášovy  (IC )   Neh  8,2-4a.5-6.8-10 :

V textu z Nehemiášovy knihy je psáno o tom, jak bylo shromážděnému lidu hlásáno Boží slovo několik století před Kristem. Slavnost byla v mnohém podobná bohoslužbě naší. Vybraný znalec Písma otevírá  knihu Zákona  a lektoři čtou z vyvýšeného místa slovo Boží. Následuje vysvětlení textu a kazatelovy optimistické rady do života.

1. ČTENÍ Neh 8,2-4a.5-6.8-10: Kněz Ezdráš přinesl Zákon před shromážděné muže i ženy a všechny, kdo byli schopni rozumět. Bylo to prvního dne sedmého měsíce. Četl z něho na prostranství před Vodní bránou od svítání do poledne před muži a ženami a přede všemi, kdo byli schopni rozumět. Všichni poslouchali knihu Zákona s napětím.  Ezdráš, znalec Písma, stál na dřevěném výstupku, který pro ten účel zhotovili. Otevřel knihu před očima všeho lidu - stál totiž výše než všichni lidé - a když ji otevřel, všechen lid povstal. Ezdráš velebil Hospodina, velikého Boha, a všechen lid odpověděl se zdviženými rukama: "Amen, Amen!" Vrhli se na kolena a klaněli se Hospodinu až k zemi. Četlo se v knize Božího zákona, překládali a vykládali ho, a tak pochopili, co se četlo. Místodržitel Nehemiáš a znalec Písma a kněz Ezdráš i levité, kteří poučovali lid, řekli všemu lidu: "Dnešní den je zasvěcen Hospodinu, vašemu Bohu, nebuďte smutní a neplačte!" Všechen lid totiž plakal, když slyšeli slova Zákona. (Ezdráš) jim řekl: "Jděte, jezte tučná jídla a pijte sladké nápoje a posílejte výslužky těm, kteří si nemohli nic připravit, neboť tento den je zasvěcen našemu Pánu. Nebuďte zarmoucení, neboť radost z Hospodina je vaše síla!"

  • Komentář ke 2. čtení z prvního listu Pavla Korinťanům.  (IC)    1 Kor  12, 12-30:

Apoštol Pavel představuje společenství křesťanů jako „tělo“ Kristovo. Tak jako živé tělo bez činnosti rozličných  orgánů by nebylo tělem, tak v církvi vykonává každý její člen  nezastupitelnou funkci obdobně, jako každá buňka v lidském organizmu ku prospěchu celého společenství. A ke tvoření duchovního bohatství církve  byla Bohem v různých dobách inspirována a zvláštním způsobem obdarována celá řada autorů.  

2. ČTENÍ 1Kor 12,12-30:Bratři! Tělo je pouze jedno, i když má mnoho údů; ale všechny údy těla, přestože je jich mnoho, tvoří dohromady jediné tělo. Tak je tomu také u Krista. Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo - ať už jsme židé nebo pohané, otroci nebo svobodní - všichni jsme byli napojeni jedním Duchem. Ani tělo se přece neskládá z jednoho údu, ale z mnoha. Kdyby řekla noha: "Nejsem ruka, a proto nepatřím k tělu," proto ještě k tělu patří! A kdyby řeklo ucho: "Nejsem oko, a proto k tělu nepatřím," proto ještě k tělu patří! Kdyby byla celé tělo jenom oko, kde by byl sluch? Kdyby celé tělo bylo jenom sluch, kde by byl čich? Takto však Bůh umístil každý z údů v těle, jak sám chtěl. Kdyby všecko bylo jen jeden úd, kam by se podělo tělo? Takto však je sice mnoho údů, ale jenom jedno tělo. Oko tedy nemůže říci ruce: "Nepotřebuji tě!" nebo zase hlava nohám: "Nepotřebuji vás!" Spíše naopak: tělesné údy zdánlivě nejslabší jsou nejpotřebnější. A zrovna těm údům, které na těle pokládáme za méně ušlechtilé, právě těm v oblékání projevujeme větší pečlivost a údy, za které se stydíme, tím slušněji se zakrývají, kdežto údy ušlechtilé takové ohledy nepotřebují. Bůh sestavil tělo tak, že se údům podřadnějším věnuje větší pečlivost, aby nenastal v těle nepořádek, ale aby se údy vzájemně staraly jeden o druhý. Trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní údy, je-li některý úd vyznamenán, všechny ostatní údy se s ním radují. Vy jste Kristovo tělo a každý z vás jeho úd. Bůh ustanovil, aby v církvi jedni byli misionáři, druzí proroky, třetí učiteli. Někteří dále mají moc dělat zázraky, jiní dar uzdravovat, pomáhat, řídit, mluvit rozličnými jazyky. Jsou snad všichni misionáři? Jsou všichni proroky? jsou všichni učiteli? Mají všichni moc dělat zázraky? Mají všichni dar uzdravovat? Mluví všichni jazyky? Umějí všichni (ty řeči v neznámém jazyku pronesené) vykládat?  

  • Komentář k evangeliu podle  Lukáše   (IC)  Lk  1,1-4;4,14-21:

Na vzniku evangelií,  jako vrcholného díla  Nového zákona, se podílelo z iniciativy Syna Božího více vyvolených.  Ještě před jejich sepsáním  sám Ježíš uváděl radostnou zvěst do života  četbou z  Písma ve svých příkladných kázáních.

EVANGELIUM Lk 1,1-4;4,14-21: Už mnoho lidí se pokusilo sepsat vypravování o událostech, které se dovršily mezi námi, jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. A tak, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl jsem se i já, že to pro tebe, vážený Teofile, uspořádaně vypíšu; aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsi byl vyučen. Když se Ježíš vrátil v síle Ducha do Galileje, pověst o něm se roznesla po celém kraji. Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili. Ježíš přišel také do Nazareta, kde vyrostl, a jak měl ve zvyku, šel v sobotu do synagógy. Povstal, aby předčítal (z Písma) . Podali mu knihu proroka Izaiáše. Otevřel ji a nalezl místo, kde stálo: "Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně."  Pak zavřel knihu, vrátil ji služebníkovi a usedl. A všichni v synagóze na něho upřeně hleděli. Začal k nim mluvit: "Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."   

Vznik pravých evangelií 

je  téma 140 dnešní  biblické homilie podle projektu Učící se církev CI  s odkazem na znění  evangelia       Lk  1,1-4;4,14-21.                                                                                 

Osnova:

a) evangelium před evangelii

b) synopse

Úvod.

Výrazem evangelia se dnes nazývají psané zprávy o životě, učení, činech, utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Slovo evangelium znamená  „radostnou zprávu“, tj. samu zvěst - radostné poselství o Ježíši Kristu. Hlasateli radostné zvěsti se stávali apoštolové a jejich učedníci. Jejich prvním úkolem bylo, živým slovem hlásat Krista, potom také sepsání Ježíšových velkých skutků a jeho učení. Vytvořil se typ věrouky – katecheze, která byla společná všem hlasatelům „radostné zvěsti“. Prvotní ústní (orální) katecheze – vyprávění – kérygma - se tak postupně stalo živou tradicí a také nejlepší přípravou  k písemnému záznamu, k vlastnímu vzniku evangelií.

Evangelium před evangelii.

Po několik desetiletí neměla prvotní církev psané evangelium tak, jak je známe v dnešní formě. S odchodem přímých účastníků a s rozšířením víry mimo hranice Palestiny však rostla potřeba písemného zaznamenání příběhů. Radostné zvěsti sepsali buď jejich očití svědkové (sv. Matouš, sv. Jan), nebo jejich žáci (sv. Marek, sv. Lukáš). Nový zákon tedy obsahuje čtyři evangelia podle těchto čtyř autorů.

Evangelia nevznikla naráz u zeleného stolu a nejsou také výlučným dílem oněch čtyř evangelistů. Jedním ze spisů, který byl bezpochyby zachycen písemně již před vznikem evangelií, je biblisty šifrou Q  označovaná sbírka Ježíšových výroků, které společně cituje Matoušovo a Lukášovo evangelium. Obsahuje skoro všecko, v čem se shodují oba evangelisté Matouš a Lukáš, a co přitom nepřevzali z evangelia podle Marka,  ale spíše znali také z ústní tradice.  Knihy se staly náhradou prvních služebníků přímého slova Kristova. Čím byla tora pro židy, tím se stávaly pro křesťany Ježíšovy projevy. I přesto, že nebyla hned k dispozici písemná kázání, neexistovalo  v církvi údobí bez hlásání evangelia.

Synopse.

V posledním desetiletí 1. století vzniká „nejmladší“ evangelium Janovo. Na tomto spisu pozorujeme, že uplynulo mnoho let vyplněných  přemýšlením a teologickou reflexí.  Janovo evangelium vyrostlo z intenzivního a meditativního zpracování víry. Mnohým připadá  jako evangelium „nejobtížnější“. Zaujímá jistou zvláštní roli oproti prvním třem, která jsou kvůli své dalekosáhlé obsahové a formální podobnosti nazývána také evangelia jako „synoptická - souhledná“ (synopse = společný základ).  Pročítáme-li totiž evangelia, pozorujeme, že prvá tři z nich tvoří skupinu s nápadnými společnými rysy, kdežto čtvrté evangelium – evangelium Janovo - se od nich odlišuje jazykem, slohem a do velké míry i obsahem. 

Všechna synoptická evangelia jsou spojena společnou osnovou, v níž Ježíš po tom, co je pokřtěn Janem Křtitelem zvěstuje Království Boží, káže a koná divy v Galilei, nakonec jde do Jeruzaléma, slaví se svými žáky velikonoční hod Beránka (židovský svátek pesach) a potom je v Jeruzalémě zatčen, falešně obviněn a ukřižován. Ze synoptického srovnání též plyne, že Markovo evangelium, až na malé výjimky, je obsaženo v obou delších synoptických spisech. Vysvětlit nápadné shody, ale také rozdíly mezi synoptickými evangelii, znamená vyřešit synoptický problém neboli synoptickou otázku. V průběhu církevních dějin byly předloženy nejrůznější hypotézy a návrhy řešení  tohoto problému, aniž bylo uspokojivého řešení dosaženo.

Na závěr:

Církev pokládá za jisté, že evangelia podle Matouše, Marka, Lukáše a Jana, jejichž historičnost potvrzuje, věrně podávají to, co Ježíš, Boží Syn, v době kdy žil mezi lidmi, skutečně konal a čemu pro věčnou spásu učil až do dne, kdy vstoupil do nebe. Bibličtí spisovatelé (svatopisci) sepsali čtyři evangelia tak, že něco vybrali z množství ústních nebo už i písemných tradic, něco sestavili v celek či sami vysvětlili. První tři evangelisté – Matouš, Marek a Lukáš byli nazváni synoptiky a jejich evangelia synoptickými (souhlednými).  Bylo zjištěno, že sv. Matouš má 50% společné látky s ostatními pracemi, sv. Marek 93% a sv. Lukáš 40%. Cílevědomost jednoho každého evangelia a jejich organická jednota dokazují, že evangelisté nebyli jen redaktory jednotlivých forem, ale skutečnými spisovateli, kteří věděli, co, proč a komu to píší.                                                    

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio