Témata k nedělní a sváteční liturgii

ZJEVENÍ A NAŠE VÍRA - téma 137 ke Slavnosti Zjevení Páně 6.1.2016 - homilie katechetická (KKC 142-165; YOUCAT 10).

4. 1. 2016 12:54

SLAVNOST ZJEVENÍ PÁNĚ - 6.1.2016– středa

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše  (I)   Iz  60,1-6:

Dnešní první čtení přináší oslavným a básnickým jazykem proroctví o putování lidu do centra svaté země. Podle Božího plánu se týká všech národů. Jsou povolány, aby byly ozářeny světlem a přítomností Boha, který  se rozhodl být uprostřed nich. Nový zákon vidí počátek naplnění proroctví v Ježíšově narození. Jeho slavným příchodem je Boží zjevení dokončeno.  

1. ČTENÍ Iz 60, 1-6: Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou!  Hle, tma zahaluje zemi a temnota národy,  nad tebou však září Hospodin, jeho velebnost se zjevuje nad tebou. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři. Rozhlédni se kolem a podívej se: ti všichni se shromáždili, přišli k tobě. Zdaleka přicházejí tvoji synové, na zádech jsou přinášeny tvoje dcerky. Spatříš to a zazáříš, radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce, neboť tě zaleje bohatství moře, přinesou ti statky národů.  Záplava velbloudů tě přikryje, dromedáři z Midjanu a Efy, přijdou všichni ze Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodinovu slávu.

  • Komentář ke 2. čtení z listu apoštola Pavla Efesanům   (I)    Ef  3, 2-3a 5-6:

Jak píše apoštol Pavel ve svém listě, jedno z tajemství Božího plánu, které odhalil Bůh svým zjevením v Ježíši Kristu, spočívá v tom, že mnozí, také i z pohanů, jsou povoláni do rodinného společenství s Ním. A jedni z prvých, kteří  vnuknutím Ducha uvěřili, bylimudrci, kteří se právě narozenému Synu Božímu přišli poklonit do Betléma.  

2. ČTENÍ Ef 3, 2-3a. 5-6: Bratři (a sestry):  Slyšeli jste, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství. V dřívějších dobách to lidé tak nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i jim platí ona zaslíbení skrze Ježíše Krista, když uvěří kázání evangelia.

  • Komentář k evangeliu podle  Matouše   ( I)  Mt  2, 1-12:

Zjevení Páně podle  Matoušova evangelia, založené na historickém podkladě a na starozákonních odkazech, je veřejným představením spásy, kterou Ježíš přináší celému světu. Matouš zde přestavuje tři krále jako učené muže, kteří jakožto zástupci pohanů opěvují důstojnost Ježíše, hlavní postavy evangelia.

EVANGELIUM Mt 2, 1-12: Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: "Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit."  Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a  s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Řekli mu: "V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: 'A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu'." Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: "Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit." Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle - hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili jinou cestou do své země.

Zjevení a naše víra 

je téma 137 dnešní  katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“CI s odkazem na znění dnešního  druhého čtení Ef 3,2-3a. 5-6 a Katechismus katolické církve  (KKC 142-165); YOUCAT 10.                                                            

Osnova:

a) Bůh jde vstříc člověku a člověk mu odpovídá vírou KKC 142–143

b) víra je milost KKC 153

c) víra je svobodný lidský úkon KKC 154–155

d) je počátek věčného života KKC 163–165

Úvod.

Dnešní téma vychází  z učení církve o Božím zjevení, které je též zmiňováno v tématu  83 Bůh přichází vstříc člověku a v navazujícím tématu  97 Věřím (viz). Dozvídáme se, že Ježíš Kristus, Boží Syn, který se stal člověkem,  je jedinečným, dokonalým a definitivním Slovem Boha Otce, který v Něm říká všechno. Veškerá tajemství, která dříve Bůh sděloval po částech prorokům, zjevil  nám Ježíš Kristus naráz  a jednou provždy. 

Bůh jde vstříc člověku a člověk mu odpovídá vírou - KKC 142–143.

Slavným příchodem našeho Pána Ježíše Krista,  je zjevení Boží dokončeno.  Dnes  si je opět  připomínáme svátkem  lidově nazývaným  „Tří králů“. Ti patřili k prvním z lidí, které Bůh jako člověk oslovil. A oni odpověděli vírou.  Zjevení Boha  v Ježíši Kristu si mudrci uvědomili a svým příchodem do místa jeho narození ho uctili (142). Celou bytostí vydali  svůj souhlas Bohu, který se jim takto zjevil. Uvěřili (143).  

YOUCAT otázka 10: Bylo v Ježíši Kristu řečeno všechno, nebo po něm zjevení pokračuje ještě dále?

Odpověď: V Ježíši Kristu přišel Bůh sám na tuto zem. On je posledním Božím Slovem. Naslouchají mu lidé všech dob a poznávají tak, kdo je Bůh a co je nezbytné ke spáse člověka.

V evangeliu Ježíše Krista je Boží zjevení dokonalé a úplné. Abychom jím byli osvíceni, uvádí nás Duch svatý stále hlouběji do pravdy. Do života mnoha lidí začíná proudit světlo tak intenzivně, že vidí „nebesa otevřená“ (Sk 7,56).

Víra je milost KKC 153.

Víra je Boží dar, nadpřirozená ctnost, kterou člověku vlévá Bůh. Aby se  lidem dostalo této víry, aby se člověk obrátil k Bohu a otevřel  se mu duchovní zrak, k tomu  je potřebná předcházející a pomáhající Boží milost a vnitřní pomoc Ducha svatého (153).

Víra je svobodný lidský úkon KKC 154–155.

Není v rozporu s lidskou svobodou, ani rozumem, věnuje-li člověk důvěru Bohu a přijme-li zjevené pravdy (154). Lidský rozum a vůle ve víře spolupracují (155).

Je počátek věčného života KKC 163–165.

Víra nám dává jakoby předem zakoušet ještě zde na zemi radost z patření na cíl našeho putování, kdy uvidíme Boha „tváří v tvář“ (srov.1 Kor 13,12); (163). Nyní sice Boha dosud nevidíme, avšak:„Žijeme přece z víry, ne z toho co vidíme“(2 Kor 5,7); (164). Proto se velmi často obracíme k těm nejspolehlivějším svědkům víry, jako byl praotec Abrahám, Panna Maria a mnozí jiní, kteří neviděli a přesto uveřili (165).

Na závěr:

„Věříme všemu, co je obsaženo v Božím slově, psaném nebo předávaném, a co církev předkládá jako Boží zjevení“ (Pavel VI.: Vyznání víry Božího lidu). 

Boží slovo o Slavnosti Zjevení Páně se zcela zaměřuje na Ježíše jako na Mesiáše, krále a spasitele všech národů. On nepřišel pouze pro izraelský národ, ale také pro pohany – pro celé lidstvo. Příchod mudrců od východu znamená počátek sjednocení národů, které bude plně dovršeno vírou v Ježíše, až všechny národy poznají, že jsou dětmi jediného Otce a navzájem si jsou bratry a sestrami. Mudrci jsou prvními posluchači a svědky Krista. On stojí v čele velkého množství „pravých Božích ctitelů“. 

Vypracoval Matonick 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio