Témata k nedělní a sváteční liturgii

KRISTUS A MAJETEK - téma 212 k 8. neděli v mezidobí 26.2.2017 - homilie katechetická (KKC 2402-2408, YOUCAT 428-437).

23. 2. 2017 17:28

8. NEDĚLE V MEZIDOBÍ- 26.2.2017

Liturgické texty 

  •         Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše  (I)    Iz  49,14-15:

I v kratičkém čtení z knihy proroka Izaiáše  nacházíme Hospodinovo poselství. Jako při mnoha jiných příležitostech  člověku vzkazuje, že je Bohem náročným, avšak milujícím. Bohem, který ve vztahu k lidem projevuje svou všemohoucnost, neopouští a osvobozuje ubohé. Z výrazů zde prorokem uvedených, je každému zřejmé, že láska Boha k jeho lidu je srovnatelná s láskou matky k dítěti.

1. ČTENÍ Iz 49, 14-15: Sión říká: "Hospodin mě opustil, Pán na mě zapomněl." Copak může zapomenout žena na své nemluvně, není jí líto plodu vlastního těla? I kdyby ona zapomněla, já přece na tebe nezapomenu!

  • Komentář ke 2. čtení z 1. listu apoštola Pavla Korinťanům  (I)  1 Kor 4,1-5:

Ve zprávě křesťanskému společenství v Korintě apoštol Pavel své bratry napomíná. Vede je k tomu, aby neodsuzovali předčasně druhé, dokud ještě zcela nepochopí podstatu úlohy, která je jim svěřena, jako Kristovým služebníkům. Pavel sám se nezajímá ani tak o hodnocení lidí jeho vlastní osoby, nýbrž ponechává všechen konečný soud Bohu. 

2. ČTENÍ 1 Kor 4, 1-5: Bratři! Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. A když tedy někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí. Mně na tam pramálo záleží, abych byl posuzován od vás, nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe neposuzuji. Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně patří Pánu. Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat od Boha chválu.  

  • Komentář k evangeliu podle Matouše   (I)  Mt  6,24-34: 

Matoušovo evangelium napomáhá k rozvinutí  seznámení s Ježíšovým  horským  kázáním o blahoslavenství a jeho modlitby Otčenáš. Je však i vyjádřením osobního vztahu Ježíše k majetku. Ježíš poznal velmi dobře hlavní sociální zla své doby. Naléhal na lidi, aby nehromadili bohatství, dokonce ne vykořisťováním bližních ani přírody, a aby se nepokoušeli sloužit současně Bohu i mamonu.

EVANGELIUM Mt 6, 24-34: Ježíš řekl svým učedníkům: "Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Bud' jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. Proto vám říkám: Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst (nebo co budete pít), ani o své tělo, do čeho se budete oblékat. Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty? Podívejte se na ptáky: Nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Copak nejste o mnoho cennější než oni? Kdo z vás si může svou starostlivostí prodloužit život o jedinou chvilku? A proč si děláte starosti o svoje oblečení? Pozorujte polní lilie, jak rostou: nelopotí se, nepředou - a říkám vám: Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oblečen jako jedna z nich! Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je a zítra se hodí do pece, čím spíše vás, malověrní! Nedělejte si proto starosti a neříkejte: Co budeme jíst? nebo: Co budeme pít? nebo: Do čeho se oblečeme? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Nejprve tedy hledejte ( jeho ) království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno. Nedělejte si, proto starosti o zítřek, vždyť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého trápení."

Kristus a majetek      

je téma 212 dnešní katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“A II s odkazem na znění dnešního evangelia Mt 6,24-34 a Katechismus katolické církve (KKC) 2402-2418; YOUCAT 428, 429, 434, 435,437.

Osnova: 

a) všeobecné určení pozemských statků a soukromého vlastnictví majetku

b) úcta k osobám a jejich majetku

c) respektování integrity stvoření

Úvod

Majetek může být překážkou, která brání v přístupu do Božího království. Možná si leckdo myslí, že peníze vyřeší všechno a že se tam může nějak „proplatit“. Nemůže! Nejdříve je třeba překonat všechny  překážky na cestě za Kristem. Jinak nelze Krista následovat, nelze zakusit nádheru a pokoj Božího království. Ježíš radí  mladému zbohatlíkovi: „Jedno ti ještě schází. Prodej všechno, co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne! On se velice zarmoutil, když to slyšel, neboť byl velmi bohatý“ ( Lk 18,22-23).  Vztah k majetku se mu stal závorou. Vlastnit majetek, být bohatý, to samo o sobě není ani dobré ani špatné. Ale  dát přednost majetku– nebo čemukoli jinému – před Bohem, to je hřích, který nás od následování Krista odvede a  do království nebeského nám vstoupit nedovolí. Jaký je tedy správný vztah k majetku?    

Všeobecné určení pozemských statků a soukromého vlastnictví majetku.

Ježíš poznal velmi dobře hlavní sociální zla své doby. Nikomu neuložil, aby zachovával nějaké obřady jakožto podmínku spasení, ale naléhal na lidi, aby nehromadili bohatství, dokonce ne vykořisťováním bližních, a aby se nepokoušeli sloužit současně Bohu i mamonu. 

Kristus nechtěl ochuzením boháčů obohatit chudé tak, aby naděje na nebe přešla       z dřívějších chudáků na ožebračené boháče. Oč Kristus zřejmě usiloval, to bychom dnes vyjádřili názvem "spravedlivé rozdělení důchodů", aby jedni neměli ohromně mnoho a druzí nesmírně málo. Kristus viděl sociální důsledky majetkové nerovnosti, a proto mluvil o "rozdělení" bohatství chudým. Toužil po tom, aby byli všichni lidé stejně bohatí čili chudí - neboť v takovém stavu ztrácí chudoba a bohatství svůj obvyklý smysl (2402). 

Člověk má právo na soukromé vlastnictví  získané prací. Prostřednictvím práce dokáže člověk, užívající své inteligence, ovládat zemi a učinit z ní svůj důstojný příbytek. V tom tkví původ soukromého vlastnictví (2403). Soukromé vlastnictví je zárukou řádného sociálního uspořádání. Sociální nauka církve požaduje, aby vlastnění statků bylo spravedlivě dostupné všem lidem (2404; 2405; 2406). 

Úcta k osobám a jejich majetku.

Vzájemné jednání lidí v hospodářských záležitostech  vyžaduje respektování lidské důstojnosti a uplatňování pravidel spravedlnosti, aby bylo bližnímu dáváno to, co mu náleží (2407).

YOUCAT otázka 428: Co sedmé přikázání zakazuje? Odpověď: Sedmé přikázání zakazuje především krádež, což je protiprávní přivlastnění si cizího majetku proti vůli vlastníka (2408). ¨

YOUCAT otázka 429: Jaká pravidla platí pro duševní vlastnictví? Odpověď: Také odcizení duševního vlastnictví je krádež.

Krádež duševního vlastnictví začíná opisováním ve škole a sahá až po obchodování s ukradenými koncepty a myšlenkami.  Stejně jako krást není dovoleno ponechávat si vypůjčené věci, dopouštět se obchodních podvodů, platit nespravedlivé mzdy, spekulovat s cenami, nevědomostí a nouzí jiných (2409). Je třeba dodržovat obchodní sliby, dohody a smlouvy (2410). Dbát na přísné dodržování vlastnických práv a plnění přijatých závazků (2411). Nezapomínat vracet vlastníkovi to, oč byl okraden (2412). Mravně nepřijatelné je provozování hazardních her tehdy,  je-li přitom někdo zbavován potřebného majetku, podváděn falešnou hrou, nebo  když je postižený  zaváděn do otroctví hráčské vášně (2413).

YOUCAT otázka 434:Smí křesťan uzavírat sázky nebo se účastnit hazardních her? Odpověď: Sázení a hráčství je nemorální a nebezpečné, když jimi hráč ohrožuje svou hmotnou existenci. Ještě horší je v případě, že jimi ohrožuje životní potřeby druhých lidí, zvláště těch, kteří jsou mu svěřeny.

YOUCAT otázka 435: Je dovoleno „kupovat“ nebo „prodávat“  lidi? Odpověď: žádný člověk ani jeho část se nesmí stát zbožím. Člověk náleží Bohu a Bůh ho obdařil svobodou a důstojností. Kupovat a prodávat lidi je vždy nanejvýš zavrženíhodné. (2414).

Respektování integrity stvoření.

Sedmé přikázání vyžaduje od lidí prokazovat  úctu ke zvířatům, rostlinám i k neživým věcem, které jsou určeny  k užití pro obecné blaho lidstva (2415).  Je třeba mít přitom na paměti, že zvířata jsou Boží tvorové, že Bůh je svěřil člověku do jeho  řádné správy, a proto je nutno o ně náležitě pečovat (2416; 2417; 2418). 

YOUCAT otázka 437: Jak se má člověk chovat ke zvířatům? Odpověď: Člověk se má chovat ke zvířatům jakožto Božím tvorům laskavě a má se vyhýbat jak přehnané lásce k nim, tak bezohlednému využívání.

Na závěr

Kristus svým učením chtěl obrátit k Bohu vykořisťovatele, zloděje, hýřivce, pokrytce, podvodníky, narušitele dějů přírody a hříšníky všeho druhu. Jeho evangelium se stalo vírou chudých a utlačených. Přinášelo jim útěchu a naději na posmrtnou odměnu.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio