Témata k nedělní a sváteční liturgii

VELIKONOČNÍ TŘÍDENÍ - téma 218 k 5. neděli postní 2.4.2017 - homilie liturgická.

29. 3. 2017 21:33

5. NEDĚLE POSTNÍ - 2.4.2017

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení z  knihy proroka Ezechiela   (I)   Ez 37,12-14:

Autoři textů dnešní liturgie, počínaje úryvkem z knihy proroka  Ezechiela, píší o vzkříšení. Prorokova slova chápou křesťané jako předzvěst poselství o spáse celého lidstva skrze vzkříšení Ježíšovo. I my je oslavíme v blížícím se velikonočním třídenní.  

1. ČTENÍ Ez 37,12-14: Toto praví Hospodin Bůh: "Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi, a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal" - praví Hospodin.

  • Komentář ke 2. čtení z  listu apoštola Pavla Římanům   (I)    Řím 8,8-1:

V prvním čtení jsme vyslechli Ezechielovo proroctví o tom, že na vyvoleném Božím lidu spočine duchovní pouto, které se stane symbolem pokoje a radosti ze zaslíbení věčného života. A život nad smrtí obětí Krista na kříži vskutku jednou provždy zvítězil.     

2. ČTENÍ Řím 8,8-1: Bratři!Ti, kdo žijí svému tělu, nemohou se líbit Bohu. Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho. Je-li však ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je (plný) života, protože je ospravedlněn. A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelné tělo svým Duchem, který sídlí ve vás.

  • Komentář k evangeliu podle  Jana   ( I)  Jan  11,1-45:

Evangelijní zvěst o vzkříšení Lazara od apoštola Jana  nás připravuje na velikonoční události, které si brzy připomeneme ve velikonočním třídenní. Jako každoročně oslavíme události dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, v nichž Ježíš naplnil poslání Boha Otce a vykoupil lidstvo z věčné smrti.

EVANGELIUM Jan 11,1-45:Byl jeden nemocný, Lazar z Betánie, vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta. To byla ta Marie, která pomazala Pána olejem a utřela mu nohy svými vlasy. Ten nemocný byl její bratr Lazar. Sestry tedy poslaly k Ježíšovi se vzkazem: "Pane, ten, kterého miluješ, je nemocný." Když to Ježíš uslyšel, řekl: "To není nemoc k smrti, ale k slávě Boží, aby jí byl oslaven Boží Syn." Ježíš měl rád Martu a její sestru i Lazara. Řekl svým učedníkům: "Pojďme znovu do Judska! " Učedníci mu odpověděli: "Mistře, nedávno tě chtěli židé ukamenovat - a zas tam jdeš?" Ježíš na to řekl: "Náš přítel Lazar spí, ale jdu tam, abych ho probudil." Učedníci mu řekli: "Pane, jestliže spí, uzdraví se." Ježíš však mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o skutečném usnutí. Ježíš jim tedy řekl otevřeně: "Lazar umřel. A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Ale pojďme k němu!" Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je už čtyři dny v hrobě. Betánie byla blízko Jeruzaléma. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, chvátala mu naproti. Marie zůstala v domě. Marta řekla Ježíšovi: "Pane, kdybys tu byl, můj bratr by neumřel. Ale vím dobře i teď, že ať bys žádal Boha o cokoli, Bůh ti to dá." Ježíš jí řekl: "Tvůj bratr vstane."Marta mu odpověděla: "Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den." Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít, a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?" Odpověděla mu: "Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět." Po těch slovech odešla, zavolala svou sestru Marii stranou a řekla jí: "Mistr je tu a volá tě." Jak to Marie uslyšela, rychle vstala a šla k němu. Jakmile Marie došla tam, kde byl Ježíš, a uviděla ho, klesla mu k nohám a řekla mu: "Pane, kdybys tu byl, můj bratr by neumřel." Když Ježíš viděl, jak pláče ona a jak pláčou i židé, kteří přišli zároveň s ní, v duchu byl hluboce dojat, zachvěl se a zeptal se: "Kam jste ho položili?" Odpověděli mu: "Pane, pojď se podívat! " Ježíš zaplakal. Židé říkali: "Hle, jak ho miloval!" Ale někteří z nich řekli: "Copak nemohl ten, který otevřel oči slepému, také dokázat, aby on neumřel?" Ježíš byl znovu hluboce dojat a přišel ke hrobu. Byla to jeskyně a na ní ležel kámen.Ježíš řekl: "Odstraňte ten kámen!" Sestra zemřelého Marta mu namítla: "Pane, už zapáchá, vždyť je tam čtvrtý den."Ježíš jí odpověděl: "Řekl jsem ti přece, že budeš-li věřit, uvidíš slávu Boží." Odstranili tedy kámen. Ježíš obrátil oči vzhůru a řekl: "Otče, děkuji ti, že jsi mě vyslyšel. Já jsem ovšem věděl, že mě vždycky vyslyšíš. Ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem mě, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal." Po těch slovech zavolal mocným hlasem: "Lazare, pojď ven! " Mrtvý vyšel, ovázán na nohou i na rukou pruhy plátna a s tváří omotanou šátkem. Ježíš jim nařídil: "Rozvažte ho a nechte odejít!" Mnoho židů, kteří přišli k Marii a uviděli, co (Ježíš) vykonal, v něj uvěřilo.

Velikonoční třídení

je téma 218 dnešní liturgické homilie podle projektu „Učící se církev“A II.  

Osnova: 

a) postavení velikonočního třídenní v liturgickém roce a vymezení (od kdy dokdy)

b) večerní mše o Večeři Páně a následující obřady

c) liturgie Velkého pátku

d) velikonoční vigilie – neděle Zmrtvýchvstání

Úvod.

Středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které jsou zároveň vrcholnými událostmi v jeho životě.

Postavení velikonočního třídenní v liturgickém roce a vymezení (od kdy do kdy). 

Vrcholem celého liturgického roku a nejstarším svátkem křesťanů je velikonoční neděle. Nestojí osamocena, dovršuje se v ní tzv. "velikonoční třídenní (lat. triduum)", které stojí přibližně uprostřed mezi přípravnou dobou čtyřicetidenního postu a slavením velikonoční doby prodlouženým na padesát dní. Velikonoční třídenní, doba postní a velikonoční tvoří základní velikonoční okruh liturgického roku.

„Velikonoční třídenní„ za­číná večerní mší na Zelený čtvrtek a končí nešporami o neděli Zmrtvýchvstání Páně.

Večerní mše o Večeři Páně a následující obřady.

Vzpomínka na poslední Večeři Páně se koná v křesťanských chrámech na Zelený čtvrtek při večerní mši. Připomínáme si tu velikonoční slavnostní večeři Kristovu s apoštoly, které ustanovil k tomu, aby přinášeli jeho lásku a pravdu do celého světa. Kristus s apoštoly dlouho hovořil s velkou láskou, soucitem a pochopením. Řekl jim, že v pátek bude sice ukřižován, ale že vstane zase živ. Dal jim velmi důležité pokyny pro jejich budoucí působení. Ustanovil hlavní křesťanskou bohoslužbu, která se od těch dob koná stále. Poslední večeře Páně patří k nejvýznamnějším událostem Kristova života a  záznam o ní k nejkrásnějším místům v Bibli. 

Bohoslužba toho dne má tři části:

1/ Slaví se mše svatá. Službu lásky Kristovy nám může připomenout obřad umývání nohou. Ježíš tímto gestem tehdy naznačil, že nechce vládnout, ale sloužit a že jeho láska k lidem nemá hranic.

2/ Odchod Ježíšův do Getsemanské zahrady symbolizuje přenesení Nejsvětější svátosti na chrámový boční oltář. Po večeři odešel Ježíš do Getsemanské zahrady, kde se s úzkostí modlil  v očekávání brzké smrti.  Jeho opuštěnost si připomínáme obnažením oltářů.                                                                              

3/ Svůj vztah k trpícímu Kristu vyjadřujeme adorací, která je jedním z projevů úcty ke Kristu, přítomnému v proměněné (konsekrované) hostii.Adorace, čili klanění má v katolické církvi východního i západního ritu velkou a dlouhou tradici.                   

Liturgie Velkého pátku. 

Liturgie Velkého pátku se toho dne dělí na tři části: bohoslužbu, sestávající ze čtení a přímluv, uctívání kříže a svaté přijímání. Nejstarší částí je bohoslužba slova, jejíž počátky sahají až do 4. století. Později k ní bylo připojeno uctívání kříže, převzaté z Jeruzaléma. Bohoslužba slova má jasnou strukturu, její těžiště spočívá v Janových pašijích, které již ukazují na noc vzkříšení: Ukřižovaný vystupuje jako král a vítěz, který kvůli nám podstoupil přechod ze života do smrti (Jan 18,1 – 19,42). Uctívání kříže není pouhým tichým zamyšlením nad utrpením Ježíše, nýbrž jeho mohutnou oslavou jako Krále. Přijímáním se pak podílíme i na jeho následném vzkříšení.

Velikonoční vigilie – neděle Zmrtvýchvstání.

Na „Bílou sobotu“ církev vzpomíná na pohřbeného Krista, rozjímá nad jeho utrpením a smrtí a po celý den nekoná žádné liturgické obřady.  Název „Bílá sobota" vznikl podle bílého roucha, kterým bývali oděni ti, kdo byli toho dne v noci ze soboty na neděli pokřtěni. Teprve po západu slunce začíná velikonoční bdění (vigilie), které je začátkem oslavy Kristova vzkříšení.

Při velikonoční vigilii (z lat. vigilia - bdění, hlídka, stráž) církev očekává a slaví Kristovo vzkříšení. Obřady většinou začínají až v noci a liturgie se skládá z následujících částí:

a) slavnost velikonoční svíce – liturgie světla,
b) bohoslužba slova,
c) bohoslužba křestní,
d) bohoslužba eucharistická

Za plného světla o neděli Zmrtvýchvstání se pak slaví od 5./6. století druhá mše, aby bylo zřejmé, že zde má každá nedělní eucharistie svůj původ a je velikonoční slavností, v níž se věřící stávají sku­tečnými svědky Kristova vzkříšení a slaví s ním své vlastní vzkříšení. Každá neděle během liturgického roku má jas této velikonoční neděle: kdykoliv se obec věřících k nedělní eucharistii shromáždí, slaví tím vlastně velikonoce „v malém“.

Na závěr:

Velikonoční triduum je v křesťanském liturgickém roce doba tří dnů, které bezprostředně předchází neděli Zmrtvýchvstání  a připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista. Tvoří je večerní slavnost na Zelený čtvrtek (Památka Večeře Páně), liturgie Velkého pátku (Památka Umučení Páně), Slavnost velikonoční noci a velikonoční neděle (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně). 

Následujících osm dní do druhé neděle velikonoční je věnováno intenzivní oslavě Kristova vzkříšení, které se pak připomíná po celou dobu velikonoční (50 dní - až do slavnosti Seslání Ducha svatého) a po celý rok. Kristovo vzkříšení má centrální postavení v životě každého křesťana.

Vypracoval Matonick 

Zobrazeno 967×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio