Témata k nedělní a sváteční liturgii

TŘETÍHO DNE VSTAL Z MRTVÝCH - téma 219 ke 2. neděli velikonoční 23.4.2017 - homilie katechetická (KKC 638-647).

19. 4. 2017 22:02

2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ - 23.4.2017  

Liturgické texty

  • Komentář k 1. čtení ze Skutků apoštolů  (I.A)    Sk  2, 42 -47:

Vzkříšený a nanebevstoupený Kristus v souladu se svým zaslíbením zůstává stále ve spojení s lidstvem. Je však přítomen jiným způsobem než v době svého pozemského života. Už při čtení ze Skutků od apoštola Lukáše  vnímáme mnohé ze života prvotní církve, oživovaného a podněcovaného Ježíšovým Duchem. Od těch dob vzkříšeného Ježíše stále potkáváme  i v jeho slovu, které hlásá Církev a také přítomného  v eucharistii, kterou slavíme jako trvalou památku na něho.

1.ČTENÍ Sk 2,42-47: Křesťané setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách. Všechny naplňovala bázeň, poněvadž se prostřednictvím apoštolů dělo mnoho divů a znamení. Všichni, kteří přijali víru, drželi pevně pohromadě a měli všechno společné. Prodávali všechen svůj majetek a dělili ho mezi všechny, jak kdo potřeboval. Každý den zůstávali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a jedli pokrm v radosti a s upřímností srdce, chválili Boha a těšili se všeobecné oblibě. A Pán rozmnožoval den co den počet povolaných ke spáse.

  • Komentář ke 2. čtení z prvního listu apoštola Petra  (I.A)  1 Petr 1,3-9:

Formou slavnostního chvalozpěvu nás apoštol Petr uvádí do zvláštní posvátné atmosféry, abychom mohli lépe vnímat, jak velkým darem je povolání, kterého se nám dostalo při křtu. Ve své nesmírné lásce nás Bůh Otec znovuzrodil skrze smrt a vzkříšení svého Syna,abychom v trvalém spojení s ním zcela bezpečně dospěli k cíli – k věčné spáse našich duší.

2.ČTENÍ 1 Petr 1,3-9: Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, na dědictví skvělé a trvalé. Je pro vás připraveno v nebi; protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc a vede ke spáse, která se má ukázat nyní v poslední době. A proto budete potom jásat, i když vás snad musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky, aby se vyzkoušela vaše víra, vzácnější než pomíjející zlato, které přece bývá čištěno v ohni. Až se pak zjeví Ježíš Kristus, bude vám to ke chvále, slávě a cti. Toho milujete, ačkoli jste ho neviděli; v něho věříte, třebaže ho ještě nevidíte. Zato budete jásat v nevýslovné a zářivé radosti; až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše.

  • Komentář k evangeliu podle  Jana  ( I. A)   Jan  20,19 - 31:   

Ježíš Kristus byl ukřižován, pohřben a o tři dny později vstal z mrtvých. Vzkříšení poskytuje jediné přijatelné vysvětlení toho, že se Ježíš Kristus často zjevoval svým učedníkům. S nimi jedl, mluvil s nimi a oni se dotýkali jeho těla, aby uvěřili, že je to on, který se jim zjevuje. Vyprávění z evangelia podle Jana to potvrzuje.

Evangelium Jan 20,19-31: Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: "Pokoj vám!" Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se.Znovu jim řekl: "Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás." Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou."Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: "Viděli jsme Pána."On jim však odpověděl: "Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím." Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl:"Pokoj vám!" Potom vyzval Tomáše: "Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící."Tomáš mu odpověděl: "Pán můj a Bůh můj!"Ježíš mu řekl: "Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili!"Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.

Třetího dne vstal z mrtvých

je téma 219 dnešní katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“ A II s odkazem na Katechismus katolické církve (KKC) 638-647.                                                              

Osnova:

Historická událost i skutečnost přesahující dějiny, která je předmětem víry.

a) Ježíš svými zjeveními po zmrtvýchvstání (po 40 dní) zasvěcuje své učedníky do tajemné přítomnosti v Církvi ve svém slovu a eucharistii 

b) nejen staří učedníci, ale i my, moderní křesťané, se můžeme setkat se vzkříšeným Ježíšem v jeho slovu,které hlásá Církev jeho autoritou a v eucharistii, kterou slaví jako trvalou památku na něho, dokud nepřijde

Úvod.

Ježíšovo zmrtvýchvstání je historickou událostí,  skutečností přesahující dějiny, která je předmětem víry. Vzkříšení Ježíše Krista je společně s jeho křížem,  ohniskem celého Nového zákona. Zde se sbíhá vše, co bylo předtím, a odtud se opět rozbíhá vše, co bude následovat. Evangelia jednak zachycují Ježíšovy předpovědi a náznaky vzkříšení, jednak popisují setkání zmrtvýchvstalého Krista s těmi, od kterých jsme o zmrtvýchvstání přijali svědectví. Mimo to Lukášovo evangelium naznačuje ještě třetí linii: zmrtvýchvstání je i naplněním předpovědí Starého zákona (638; 639).

„To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých…“ (Lk 24,44‑46). 

Ježíš svými zjeveními po zmrtvýchvstání (po 40 dní) zasvěcuje své učedníky do tajemné přítomnosti v Církvi ve svém slovu a eucharistii.

První skutečností, se kterou se v rámci velikonoční událostí setkáváme je prázdný hrob. „ Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen“ (Lk 24,5-6) - zaznamenává apoštol Lukáš a jeho slova potvrzují apoštol Jan, Petr a jiní učedníci kteří do prázdného hrobu vstupují ( Jan 20,2; Jan 20,6; Jan 20,8). Jedině vzkříšení vysvětluje logicky a úplně Ježíšův prázdný hrob (640).

Prvními hlasatelkami Kristova zmrtvýchvstání jsou zbožné ženy,  které přicházejí dokončit nabalzamování Ježíšova těla ( Mk 16,1; Lk 24,1;) a potkávají (641) vzkříšeného Ježíše (Mt 28,9-10; Jan 20,11-18). Ježíš se ukázal Petrovi a potom učedníkům ( Lk 24,9-10) a zasvěcuje je do své tajemné přítomnosti v Církvi (642).   Po takovýchto a jiných svědectvích není možno neuznat Kristovo zmrtvýchvstání jako historickou skutečnost (643; 644). Vzkříšený Ježíš navazuje přímé vztahy dotykem a společným jídlem, prokazuje, že není žádný přízrak. Učedníci si mohou ověřit, že jeho tělo je skutečné, nese stopy mučení a ukřižování a zároveň má nové nadpřirozené vlastnosti Božské osobnosti (645)  -   (Mt 28,16-17; Lk 24,15; Lk 24,36; Jan 20,14; 19,26; 21,4; 20,17); (646; 647).

Nejen staří učedníci, ale i my, moderní křesťané, se můžeme setkat se vzkříšeným Ježíšem v jeho slovu,které hlásá Církev jeho autoritou a v eucharistii, kterou slaví jako trvalou památku na něho, dokud nepřijde.

K tomu  nám nabídl papež Benedikt XVI. velmi jednoduchý recept  a to prostřednictvím pouhých tří kroků: účastí na nedělní mši svaté, kontaktem s Bohem na začátku i na konci dne a rozhodováním na základě Desatera: 

"Co je podstatné? Podstatné je, nenechat nikdy neděli bez setkání se Vzkříšeným Kristem v eucharistii.  To není přívažek, ale světlo celého týdne. Nikdy nezačínat a nekončit den bez alespoň kratičkého kontaktu         s Bohem a na životní cestě sledovat 'ukazatele cesty', podávané Bohem v Desateru, které vykládá Kristus, jenž vysvětluje, co je láska k bližnímu v konkrétních situacích. (…) Toto je opravdová jednoduchost, velikost i hloubka křesťanského života, existence světců."  ( Benedikt XVI. – promluva 13. dubna 2011 ). 

Na závěr:

Ježíš Kristus z Nazareta byl ukřižován, pohřben a o tři dny později vstal z mrtvých. Vzkříšení poskytuje jediné přijatelné vysvětlení toho, že se Ježíš Kristus zjevoval svým učedníkům. Po svém zmrtvýchvstání se Ježíš při nejméně deseti příležitostech zjevil těm, kteří jej znali, a také více než 500 lidem najednou. S nimi jedl, mluvil s nimi a oni se ho dotýkali.

 

Žádné jiné náboženství neprohlašuje, že jeho zakladatel byl vzkříšen. V tomto je křesťanství unikátní. Jakýkoli argument pro platnost křesťanství stojí a padá s důkazy vzkříšení Ježíše Krista. Zmrtvýchvstání je středem křesťanské víry. Po celá staletí až do dnešní doby mnoho velkých učenců, kteří zvážili důkazy o zmrtvýchvstání, věřili a věří, že Ježíš je živý. I současní křesťané se s ním a s jeho Duchem mohou setkávat denně v jeho Slovu a v eucharistii.

Vypracoval Matonick

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio