JAK MLUVIT O BOHU - Bůh nás přesahuje. Naše slova nejsou přiměřená k vyjádření Boží velikosti - téma 368 k 18. neděli v mezidobí 4.8.2019

18. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – 4.8.2019 
Liturgické texty k bohoslužbě slova

• Komentář k 1. čtení z knihy Kazatel  (IC)  Kaz 1,2;2,21-23 :

Říká-li se o něčem, že je to „marnost“, znamená to, že jde o něco mlhavého, pomíjejícího, o jakousi prchavou nejistou skutečnost. Autor Kazatele slovo marnost používá často ve svých úvahách o člověku, o jeho skutcích a o věcech vůbec. Text prvního čtení, připravuje cestu čtením následujícím. Úvaha Kazatelova nás vede  k aktuálnějšímu hledání opravdových hodnot v oblasti duchovní, významných pro naši spásu, které se rodí ze vzájemného vztahu lásky s Bohem.

1. ČTENÍ Kaz 1,2;2,21-23: Marnost nad marnost - praví Kazatel - marnost nad marnost, všechno je marnost. Vždyť se stává, že někdo pracuje moudře, rozvážně a úspěšně, a nakonec to dá do vlastnictví jinému, kdo na tom nepracoval. I to je marnost a velké zlo. Co má člověk za všechno svoje namáhání a snahu, s níž se plahočí pod sluncem? Ano, po všechny dny má jen starosti; trápení je jeho zaměstnáním, ani v noci si jeho srdce neodpočine. I tohle je marnost. 

• Komentář ke  2. čtení z listu apoštola Pavla Kolosanům (IC)  Kol 3,1-5.9-11:

Minulou neděli jsme vyslechli čtení z listu apoštola Pavla Kolosanům. Byla v něm obsažena zpráva o universálním plánu spásy, který hodlá Bůh v dějinách uskutečnit. Ústřední postavou plánu je osoba samotného Krista, z něhož vychází veškeré „bohatství božské slávy“. Pavel píše, že Kristus je v nás jedinou nadějí na věčnou spásu. Dnešní apoštolův text zprávu rozvíjí o důraz na důležitost dokonalého splynutí s Ježíšem, na odmítnutí vlastních hříšných návyků  a na hledání Pána, neboť náš život s Kristem dnešní i budoucí je skrytý v Něm. A o Bohu je třeba nejen takto mluvit, ale Ho i milovat.

2. ČTENÍ Kol 3,1-5.9-11: Bratři!  Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, náš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.Umrtvěte proto všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou.  Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním, a oblečte člověka nového, který se obnovuje k správnému poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný, ale všecko a ve všem je Kristus. 
 

• Komentář k evangeliu podle  Lukáše( IC)  Lk  12,13-21:

Poselství Lukášova evangelia, navazující na předcházející texty, je o marnosti tohoto světa a lidských skutků vůbec. Neprodlouží život tomu, kdo je vykonal, a samy jsou pomíjivé. Majetek i život, v němž ho můžeme získat a užívat si ho, jsou obojí dar Boží. Člověk je povolán být bohatý před Bohem. To znamená, má hledat především Boží království a jeho spravedlnost. 

EVANGELIUM Lk 12,13-21: Někdo ze zástupu požádal Ježíše: "Mistře, řekni mému bratrovi, aby se rozdělil se mnou o dědictví!" Odpověděl mu: "Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?" Potom jim řekl: "Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí. Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má." Pověděl jim toto podobenství: "Jednomu bohatému člověku se na poli hojně urodilo. Uvažoval tedy sám pro sebe: 'Co mám udělat? Vždyť už nemám, kam svou úrodu uložit! Tohle udělám,' řekl si 'strhnu své stodoly, vystavím větší a tam složím všechno své obilí i své zásoby. Pak si mohu říci: Máš velké zásoby na mnoho let. Klidně si žij, jez, pij, vesele hoduj!‘ Bůh však mu řekl: 'Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?' Tak to dopadá s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem."

Jak mluvit o Bohu

je téma 368 ke dnešní katechetické homilii podle projektu ČBK „Učící se církev“ s odkazem na znění dnešního          2. čtení Kol 3,1–5.9–11 a Katechismus katolické církve (KKC) 39–43; YOUCAT 6.

a) východisko pro dialog s nevěřícími a jinými náboženstvími

b) Bůh nás přesahuje. Slova jsou nedostačující

Církev učí, že Bůh, počátek a cíl všech věcí, může být s jistotou poznán ze stvořených věcí přirozeným světlem lidského rozumu. Člověk má tuto schopnost, protože je stvořen „k Božímu obrazu“ (36).

YOUCAT otázka 6: Lze Boha definovat nějakými pojmy? Dá se o něm vůbec smysluplně mluvit? Odpověď: Přestože my lidé jsme bytosti s vlastními hranicemi a ačkoliv se Boží velikost nikdy nevměstná do našich omezených lidských pojmů, můžeme o Bohu mluvit správným způsobem.

Východisko pro dialog s nevěřícími a jinými náboženstvími.

Tím, že církev zastává názor, že lidský rozum je schopen poznat Boha, vyjadřuje svou důvěru, že může mluvit o Bohu ke všem lidem a také se všemi lidmi. Toto přesvědčení je východiskem jejího dialogu s ostatními náboženstvími, s filosofií a vědami, a také  s nevěřícími a s ateisty (39).

Protože naše poznání Boha však je omezené, je stejně omezená i naše řeč o Bohu. Každé slovo o Bohu tedy vyslovujeme s výhradou, že naše lidská řeč není přiměřená Boží velikosti. Proto máme zapotřebí neustále tříbit a opravovat své výpovědi o Bohu (40). Všichni tvorové mají určitou podobnost s Bohem, obzvláště člověk stvořený       k Božímu obrazu a podobě. Všemožné dokonalosti tvorů (jejich pravda, dobro, krása) zrcadlí tedy nekonečnou dokonalost Boha. Těmito vlastnostmi jsou obdařeni zejména Panna Marie, světci a světice všech dob. Seznámením s jejich vztahem k Bohu se  k poznání Boha přibližujeme. Proto můžeme mluvit o Bohu,  „neboť z velikosti a krásy tvorstva srovnáním lze poznat jejich Stvořitele“ (Mdr 13,5);(41).

Bůh nás přesahuje. Slova jsou nedostačující. 

Bůh přesahuje každého tvora. Je tedy třeba očišťovat naši řeč od všeho, co je v ní omezujícího, obrazného a nedokonalého, abychom nesměšovali Boha „nevýslovného, nepochopitelného, neviditelného, nepostižitelného“ s našimi lidskými představami. Naše lidská slova jsou vždy nedostatečná k vyjádření Božího tajemství (42).  Mluvíme-li takto o Bohu, naše řeč se vyjadřuje zajisté lidským způsobem, ale zároveň se skutečně dotýká samého Boha, aniž by ho však mohla vystihnout v jeho nekonečné jednoduchosti. Je nutno si totiž uvědomit, že „mezi Bohem a tvorem nelze postihnout nějakou podobnost, aniž by nebylo nutno mezi nimi zaznamenat ještě větší nepodobnost“, a že „nemůžeme pochopit, jaký Bůh je, ale pouze jaký není a v jakém vztahu se k němu nacházejí jiné bytosti“ (Sv. Tomáš Akvinský); (43).

Vypracoval Matonick

Všechna vypracovaná témata šestiletého projektu ČBK jsou uložena na www. Učící se církev - Signály - Matonick