KŘEST A ZAČLENĚNÍ DO CÍRKVE - TÉMA 139 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ – SVÁTEK KŘTU PÁNĚ - 9.1.2022 – NEDĚLE

Svatý křest je základem  křesťanského života, vstupní branou k životu v Duchu. Je svátostí víry a zaujímá mezi ostatními svátostmi výjimečné postavení. Říkáme, že je branou všech svátostí, protože bez přijetí křtu nelze přijímat ani ostatní svátosti. Církev řadí křest spolu s eucharistií a biřmováním mezi svátosti  uvedení do křesťanského života. Člověk se rodí ve stavu dědičného hříchus absencí  milosti Boží, posvěcující  duši člověka. Uvážíme-li důsledky této skutečnosti, je třeba ve vlastním zájmu toto ztracené přátelství s Bohem obnovit. Ježíš říká: „Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůže vejít do království Božího“ (srv. Jan 3,5). A proto posílá svoje učedníky ke všem národům, aby je křtili ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého (srv. Mt 28,19). Neboť: „Ten, kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen, kdo však neuvěří, bude odsouzen“ (srv. Mk 16,16).

Křest je  viditelné vyjádření odevzdání života Ježíši Kristu. Církev vyznává, že existuje řádná cesta ke spáse u těch, kdo v Krista uvěří a přijmou křest. Také však uznává cestu, kterou zná jen Bůh - že ti, kdo bez vlastní viny nejsou pokřtěni a nemohli poznat Krista, kdo jednají podle hlasu svého svědomí, jsou také pod vlivem Boží stvořitelské milosti a jdou po cestě spásy. Církev  je přesvědčena, že  jsou lidé, kteří  mohou  být spaseni, aniž by přijali křest vodou a podstoupili smrt pro víru. Jsou pokřtění smrtí pro Krista a spolu s ním. Přijímají křest krví.Také katechumenům, kteří umírají  před křtem,jejich touha přijmout jej, spojená s lítostí nad vlastními hříchy, zajišťuje tento křest touhy. Kristus totiž zemřel za všechny. Každý člověk, který hledá pravdu a plní Boží vůli tak, jak ji poznává, může být spasen. Dá se totiž předpokládat,  že by tyto osoby projevily po křtu touhu, kdyby poznaly, jak je nezbytný. To samozřejmě platí i o dětech.   U malých nepokřtěných dětí proto můžeme stanovit, že jejich osud je v rukou Božích to znamená v těch nejlepších a nejláskyplnějších. A pro ty děti, které zemřely bez křtu, církev nemůže nic jiného, než je svěřit Božímu milosrdenství.

Křest  uvádí  člověka do křesťanského života a je narozením k novému životu v Kristu. Ovoce křtu nebo křestní milosti je bohatá skutečnost, která zahrnuje: odpuštění prvotního hříchu a všech osobních hříchů ; zrození k novému životu.  Již od nejstarších dob byl křest udělován i dětem, protože je to milost a Boží dar, který nepředpokládá lidské zásluhy. Vstup do křesťanského života otevírá přístup k pravé svobodě.

Téma bylo též vypracováno, včetně liturgických textů a komentářů k nim, podle osnov projektu ČBK „Učící se církev Viz: https://matonick.signaly.cz/1601/krest-a-zacleneni-do-cirkve