Hospodin pravil Jozuovi: „Dnes jsem z vás odvalil egyptskou hanbu.“ Synové Izraele se utábořili v Gilgalu a slavili velikonoce čtrnáctého dne toho měsíce večer na jerišských planinách. Na druhý den po velikonocích jedli z úrody té země: nekvašené chleby a pražená zrna. Téhož dne přestala padat mana. Byl to druhý den, když jedli z úrody té země. Synové Izraele už neměli manu, toho roku jedli z výnosu země Kanaán .Z prvního čtení (Jozue 5,9-12).
Příběhem z knihy Jozue autor vzpomíná na závěrečnou část dlouhého a obtížného putování vyvoleného národa z exilu do vlasti. Milosrdný Bůh přes všecka zklamání, která mu způsobil tento lid, jehož nepřestal nazývat svým „synem“, Izraele přivítal a pohostil s otevřenou náručí už na hranicích zaslíbené země.
Ze druhého čtení (2 Korinťanům 5,17-21) : Bratři! Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. A všecko to pochází od Boha; on nás smířil se sebou skrze Krista a svěřil nám službu, abychom hlásali toto usmíření. Vždyť Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou, lidem už nepřičítá jejich poklesky a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. Jsme proto Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem! S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha.
Čtení z listu apoštola Pavla nám připomíná, že do příchodu Krista na svět bylo lidstvo ponořeno do hříchu. Ve své nevýslovné lásce nám Bůh poslal svého jednorozeného Syna, který nám svou obětí zjednal usmíření. Hřešit jsme však nepřestali, proto se na nás stále vztahuje apoštolova výzva: „Smiřte se s Bohem“ neboť On je milosrdný.
Z evangelia (Lukáš 15 ):K Ježíšovi přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Farizeové a učitelé Zákona mezi sebou reptali: „Přijímá hříšníky a jí s nimi!“ Pověděl jim tedy toto podobenství: „Jeden člověk měl dva syny. Mladší z nich řekl otci: `Otče, dej mi z majetku podíl, který na mě připadá.' On tedy rozdělil majetek mezi ně. Netrvalo dlouho a mladší syn sebral všechno, odešel do daleké země a tam svůj majetek rozmařilým životem promarnil. Vstanu a půjdu k svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho uviděl a pohnut soucitem přiběhl, objal ho a políbil. Syn mu řekl: `Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už si nezasloužím, abych se nazýval tvým synem.' Ale otec nařídil služebníkům: `Honem přineste nejlepší šaty a oblečte ho, dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy! Přiveďte vykrmené tele a zabijte ho! A hodujme a veselme se, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zas nalezen!'
Lukášovo evangelium je nazýváno „evangeliem milosrdenství“. V podobenstvío „Marnotratném synu“ je načrtnuta životní pouť každého z nás od odloučenosti od Boha, kterou působí hřích, ke společenství lásky, kterou lidstvu milosrdný Bůh Otec otevřel k návratu v Ježíši. Stačí jen ze svého hříchu vstát, naplnit své srdce pokorou, lítostí a láskou a jít se ve svátosti pokání s Otcem smířit.
Odkaz na kompletní liturgické textyz lekcionáře kbohoslužbě slova na neděli27.3.2022. (Níže je uveden jejich základní přehled).
1. čtení: Jozue 5,9a.10-12
Žalmy: 34,2-3.4-5.6-7 , odpověď: Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.
2. čtení: 2 Korinťanům 5,17-21
Evangelium: Lukáš 15,1-3.11-32
Na dnešní slovo k bohoslužbě navazuje projekt ČBK UČÍCÍ SE CÍRKEV tématem: 153 „ LÍTOST“ – viz.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.