BUĎ DOBRÉ MYSLI, TVÁ VÍRA TĚ ZACHRÁNILA – Z BOHOSLUŽBY SLOVA – PONDĚLÍ PO 14. NEDĚLI V MEZIDOBÍ 4.7.2022

Toto praví Hospodin: „Přemluvím svůj lid, nevěrnou nevěstu, zavedu na poušť, a budu mluvit k jejímu srdci. Bude poslušná jak ve dnech své mladosti, jako když vycházela z egyptské země. V ten den - praví Hospodin - budeš ke mně volat: `Můj muži!' už ke mně nezvoláš: `Můj Bále!' Zasnoubím se s tebou navěky, zasnoubím se s tebou spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním. Zasnoubím se s tebou věrností, a tak poznáš Hospodina.“Z  prvního čtení (Oz 2 ).

Prorok Ozeáš píše v době sedm století před Kristem, kdy izraelská společnost byla narušená klaněním se lidu Bálům, modlám tělesné lásky a plodnosti. I prorokova žena opouští manžela a slouží v Bálově chrámu. Prorok podle Hospodinova přání však bere nazpět svou nevěrnou ženu. Ozeáš si uvědomuje, že svým životem a tím, co píše, má vyjádřit drama Boha, který je Izraeli věrný natolik, že ho zamýšlí znovu přitáhnout k sobě, aby ho obnovil k původnímu trvalému důvěrnému vztahu.

Z evangelia ( Mt 9 ): Když Ježíš mluvil, přišel jeden představený synagogy, padl mu k nohám a řekl: "Právě mi umřela dcera. Ale pojď, vlož na ni ruku, a bude žít!" Ježíš vstal a šel za ním, on i jeho učedníci. Vtom k němu přistoupila zezadu jedna žena, která trpěla krvácením dvanáct let, a dotkla se střapce jeho šatů. Řekla si totiž: "Jestli se dotknu jen jeho šatů, budu uzdravena." Ježíš se obrátil, a když ji uviděl, řekl: "Buď dobré mysli, dcero. Tvá víra tě zachránila." A od té chvíle byla ta žena zdravá. Když Ježíš přišel do domu toho představeného řekl: "Odejděte! Vždyť to děvče neumřelo, jenom spí." Posmívali se mu. Když vstoupil, vzal ji za ruku, a děvče vstalo. Zpráva o tom se roznesla po celé té krajině.

Dvě epizody Matoušova vyprávění v evangeliu do sebe zapadají tak, že se jeví jako dvě stránky jedné skutečnosti. Je-li víra v Ježíše opravdová, způsobuje přechod ze smrti do života. Tam, kde je dán prostor působení Ježíše, který pro nás osobně podstoupil smrt a „zničil ji“ svým zmrtvýchvstáním, se tělesná smrt stává „spánkem“. Žít znamená kráčet ve víře. Znamená to „dotýkat se“ a „nechat se dotknout“ živým Kristem v Božím slovu, v eucharistii a v bližním. 

Odkaz  na    liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova na  pondělí 4.7.2022.  

1. čtení: Oz 2,16.17b-18.21-22

Žalmy:  145,2-3.4-5.6-7.8-9,  odpověď: Milosrdný a milostivý je Hospodin.

Evangelium:   Mt 9,18-26