ODVRAŤTE SE OD VŠECH SVÝCH NEPRAVOSTÍ, ABYSTE SE NEOBTÍŽILI VINOU - Z BOHOSLUŽBY SLOVA – SOBOTA PO 19. NEDĚLI V MEZIDOBÍ 13.8.2022

Hospodin mě oslovil: „Co je vám, že stále opakujete o izraelské zemi toto přísloví? `Otcové jedli nezralé hrozny a synům z toho trnou zuby.' Jako že jsem živ – praví Pán, Hospodin – nebude už nikdo v Izraeli, kdo by toto přísloví opakoval. Hle, mně náleží všichni: život otce jako život syna. Zemře ten, kdo zhřeší! Jestliže je někdo spravedlivý, jedná podle spravedlnosti a práva, nejí maso s krví, neobrací své oči k modlám Izraelova domu, neposkvrní manželku svého bližního, nepřistoupí k ženě v době jejího krvácení, nikoho neutlačuje, vrátí dlužníkovi zástavu, nic nebere násilně, svůj chléb dává lačnému, obléká nahého, nebude lichvářsky půjčovat, nebude brát úrok, nebude podporovat nic zlého, bude-li každého soudit podle pravdy, následovat mé příkazy, bude-li zachovávat mé zákony a plnit je – ten je spravedlivý a jistě bude živ – praví Pán, Hospodin. Zplodí-li pak syna násilníka a vražedníka, který se dopouští některých z těchto věcí, ten syn jistě zemře! Sám bude příčinou své smrti. Proto každého z vás budu soudit podle jeho chování, izraelský dome – praví Pán, Hospodin. Přestaňte a odvraťte se od všech svých nepravostí, abyste se neobtížili vinou! Oprosťte se tedy od všech svých nevěrností, jichž jste se dopustili vůči mně, a utvořte si nové srdce a nového ducha. Proč byste chtěli zemřít, izraelský dome? Vždyť nemám zálibu ve smrti toho, který má umřít – praví Pán, Hospodin. Obraťte se, a budete žít!“Z prvního čtení  (Ez 18 ).

Prorok vyzývá své současníky k opravdovému obrácení. Bojuje proti jejich  mylnému přesvědčení,podle kterého obrácení vlastně nemá smysl, protože na člověku stejně ulpívají viny předků. Sami před sebou omlouvají vlastní provinění a přičítají neštěstí, která musejí snášet, pochybením jiných. Člověk se tak zbavuje odpovědnosti jak za minulost, tak za přítomnost a budoucnost. Ezechielova výpověď představuje důležitý obrat v oblasti posuzování poměru mezi vinou a trestem: každý člověk je odpovědný za své jednání, a proto se každému dostává odplaty ve stejném slova smyslu.

Z evangelia (Mt 19,13-15): K Ježíšovi přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se. Ale učedníci jim to zakazovali. Ježíš jim řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří nebeské království.“ Vložil na ně ruce a ubíral se dál.

Ježíš při svém působení vychází vstříc „maličkým“. Nejsou to jen malé děti, které za ním přicházejí. Dnes se jedná o Ježíšovi, jenž projevuje svůj vlastní záměr neuzavírat před nikým brány Božího království. Ježíš hovoří o dětech jako o někom, kdo je v Božím království privilegovaný, a s radostí je uvádí do společenství svých učedníků. Tímto způsobem ukazuje své zvláštní zalíbení v těch, kdo jsou ve společnosti odsunováni na okraj, ba dokonce vylučováni z lidského soužití. Vkládání rukou Pána na člověka je znamením požehnání. Nejde pochopitelně jenom o děti, ale též o bezvýznamné, odstrčené, chudé, tiché…

Odkaz  na  liturgické texty z lekcionáře  k bohoslužbě  slova  na sobotu 13.8.2022 

1. čtení: Ez 18,1-10.13b.30-32

 Žalmy: Žl 51,12-13.14-15.18-19, odpověď: Stvoř mi čisté srdce, Bože!

Evangelium: Mt 19,13-15