VÍROU DOSTÁVÁME TEN SLÍBENÝ DAR: DUCHA SVATÉHO - Z BOHOSLUŽBY SLOVA - PAMÁTKA PANNY MARIE RŮŽENCOVÉ – PÁTEK 7.10.2022

Bratři! Dobře rozumějte: ti, kdo jednají na základě víry, to jsou pravé Abrahámovy děti. Písmo totiž už předvídalo, že Bůh uzná pohany za spravedlivé, když uvěří, a proto už předem Abrahámovi ohlásilo radostnou zvěst: `Skrze tebe dojdou požehnání všecky národy.' Proto ti, kdo jednají na základě víry, docházejí požehnání s Abrahámem, který uvěřil. Ti však, kdo se opírají o skutky Zákona, jsou všichni pod kletbou. Stojí přece v Písmu: `Proklet je každý, kdo vytrvale neplní všechno, co je psáno v knize Zákona'. Je tedy zřejmé, že ze Zákona nebývá od Boha nikdo ospravedlněn, protože `spravedlivý bude žít z víry'. Zákon však nemá na zřeteli víru, ale tam platí: `Kdo ty předpisy bude plnit, najde v nich život.' Kristus nás vykoupil z té kletby Zákona tím, že ono prokletí vzal na sebe za nás. Stojí totiž v Písmu: `Proklet je každý, kdo visí na dřevě.' Tak se pohanům dostává skrze Ježíše Krista požehnání, které bylo slíbeno Abrahámovi, a my vírou dostáváme ten slíbený dar: Ducha svatého. Z prvního čtení  (Gal 3,7-14).

Každý, kdo věří, stává se před Bohem spravedlivý a dědicem Božích zaslíbení. Víra je základ, na který milost Boží vystaví dům ospravedlnění. Abraham je nazýván praotcem všech věřících, všech z víry jednajících a konajících skutky. Také my jako věřící jsme požehnáni zaslíbením spásy.  Abrahám nebyl ospravedlněn před Bohem svými skutky, ale vírou v Boží příslib. Praotec vyvoleného národa zaujímá v dějinách spásy jedinečné místo. Jeho povoláním se začíná uskutečňovat Boží záměr. "Abraham uvěřil Bohu a bylo mu to počítáno za spravedlnost"(Řím 4,3). Abraham nedostal žádnou podmínku, aby se naplnilo zaslíbení. Jediné, co musel udělat, bylo uvěřit. Abraham svým činem (úmyslem) obětování Izáka dokázal svoji víru skutkem víry, dokázal, že věří ve vzkříšení a že Bůh má moc Izáka vzkřísit. Abraham dále s důvěrou uposlechl, když jej Hospodin vybídl k odchodu z  domova. Takové jednání se považuje za jedinečný příklad víry uvedené ve skutek:„Protože Abraham věřil, uposlechl Boží výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat v dědičné držení, vystěhoval se, ačkoliv nevěděl, kam jde“ (Žid 11,8). Abraham byl vzorem ospravedlnění. To má světový význam nejen pro Židy, ale pro všechny národy. Abram byl za spravedlivého uznán ještě před obřízkou, před skutkem předepsaným Zákonem. I proto je duchovním otcem všech, kdo věří v jednoho Boha   a mají dojít k ospravedlnění stejným způsobem – vírou.

Z  evangelia (Lk 11,15-26): Když Ježíš vyháněl zlého ducha z němého člověka, někteří ze zástupu řekli: „Vyhání zlé duchy s pomocí Belzebuba, vládce zlých duchů!“ Jiní ho pokoušeli a žádali od něho znamení z nebe. On však znal jejich myšlenky, a proto jim řekl: „Každé království proti sobě rozdvojené zpustne a dům na dům padne. Je-li tedy i satan v sobě rozdvojen, jak obstojí jeho království? Říkáte totiž, že vyháním zlé duchy s pomocí Belzebuba. Jestliže já vyháním zlé duchy s pomocí Belzebuba, s čí pomocí je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci. Jestliže však vyháním zlé duchy prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království. Dokud ozbrojený silák hlídá svůj dvůr, jeho majetek je v bezpečí. Přepadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu jeho zbraně, na které spoléhal, a jeho kořist rozdá. Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje! Když nečistý duch vyjde z člověka, potuluje se po pustinách a hledá odpočinutí. Když nenajde, řekne si: `Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' Přijde a nalezne ho vyčištěný a vyzdobený. Tu jde, přibere si sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a usadí se tam. Konce toho člověka jsou horší než začátky.“

Někteří lidé se domnívali, že Ježíšova uzdravení a zázraky jsou dílem ďábla, nikoli Boha. Nezamlžujme pravdu. Zaprvé: Ježíš poráží ďábla. Zadruhé: Kdo není s Ježíšem, je proti němu. Není střední cesty. Zatřetí: Bděme nad svým srdcem, protože ďábel je prohnaný. Nikdy není vyhnán jednou provždy. To bude až na konci času.“ . Papež František k tomuto evangeliu říká: „Ježíš přišel zničit ďábla a osvobodit nás z jeho područí. To není nějaká nadsázka. Bojuje se opravdu o věčnou spásu nás všech. Musíme být stále ostražití proti svádění zla. Chráníte svá srdce, pocity, vděčnost a blízkost Ducha svatého? Pokud ne, přijde někdo silnější, než jste vy.“

Odkaz  na  liturgické  texty z lekcionáře  k bohoslužbě  slova na pátek 7.10.2022.

1. čtení: Gal 3,7-14

Žalmy: Žl 111,1-2.3-4.5-6,  odpověď: Hospodin bude neustále pamatovat na svou smlouvu.

Evangelium:  Lk 11,15-26