SLOVO PÍSMA ke slavnosti: VZPOMÍNKA NA VŠECHNY VĚRNÉ ZEMŘELÉ a K TÉMATU 253 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“: „KŘESŤANSKÝ POHŘEB“ 2.11.2023-čtvrtek

Pro život každého člověka na tomto světě platí  zákon smrti. Slova z knihy Moudrosti nás však naplňují nadějí. Věříme, že Bůh nás stvořil proto, abychom žili a vstoupili do věčnosti. (Mdr 3,1-9):  Čtení z knihy Moudrosti. Duše spravedlivých jsou v Boží ruce a nedotkne se jich utrpení. Zdáli se být mrtví v očích pošetilých, jejich smrt se pokládala za neštěstí, za záhubu jejich odchod od nás, v pokoji však přebývají. I když se lidem zdálo, že jsou trestáni, jejich naděje byla plná nesmrtelnosti. Po lehkém trestu dojdou velkých dobrodiní, vždyť Bůh je pouze zkoušel a shledal, že ho jsou hodni. V tavicím kelímku je zkoušel jako zlato, jako dokonalá oběť se mu zalíbili. V čase, kdy budou odměněni, zazáří, jako jiskry proběhnou obilnými stébly. Budou soudit pohany a ovládnou národy a Pán jim bude navěky králem. Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu, kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce, protože popřává svým vyvoleným lásku a smilování

Ze druhého čtení  (Řím 8,14-23):  Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům. Bratři a sestry! Všichni, kdo se dávají vést Božím duchem, jsou Boží synové. Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: "Abba, Otče!" Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch svatý, že jsme Boží děti. Jsme-li však děti, jsme i dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy. Jsem totiž přesvědčen, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Celé tvorstvo nedočkavě čeká, až se Boží synové zjeví ve slávě. Vždyť tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti, ale ne z vlastní vůle, nýbrž kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje, že i ono bude vysvobozeno z poroby porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí. Víme přece, že celé tvorstvo zároveň sténá a spolu trpí až doposud. A není samo. I my, ačkoliv už máme první dary Ducha, i my sami uvnitř naříkáme a očekáváme své přijetí za syny, vykoupení našeho těla.

Apoštol Pavel v listě Římanům potvrzuje naše naděje, že my, jako křesťané, Boží děti a spoludědici Kristovi, budeme skrze jeho zmrtvýchvstání vysvobozeni z otroctví hříchu, utrpení a smrti. Že Kristova oběť za  naše vykoupené duše, nás s Ním sjednotí a dovede do věčné slávy. Křesťanská smrt má svůj smysl.

Z evangelia  (Mt 25,31-46):  Slova svatého evangelia podle Matouše. Ježíš řekl svým učedníkům: "Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na svůj slavný trůn a budou před něj shromážděny všechny národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Tu řekne král těm po své pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od založení světa. Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.' Spravedliví mu na to řeknou: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a dali jsme ti najíst, žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě viděli na cestě, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?' Král jim odpoví: 'Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.' Potom řekne těm po levici: 'Pryč ode mě, vy zlořečení, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly. Neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít; byl jsem na cestě, a neujali jste se mé, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.' Tu mu na to řeknou také oni: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého, na cestě nebo nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?' On jim odpoví: 'Amen, pravím vám: Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.' A půjdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života."

Podobenství o posledním soudu, které uzavírá Ježíšovu řeč v Matoušově evangeliu, informuje věřící o jejich posmrtné budoucnosti. Celé lidstvo bude stát před Kristem jakožto před obnovitelem Božího království a králem světa. Nikdo před Ním nezůstane bez náležité odměny. I ti, kteří byli v dějinách lidstva zapomenuti, protože neměli žádnou hodnotu a význam v očích světa, v okamžiku posledního soudu mohou být Kristem ospravedlněni a oslaveni. Zde se stanoví každému člověku věčný úděl štěstí nebo neštěstí.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova  ke slavnosti  VZPOMÍNKA NA VŠECHNY VĚRNÉ ZEMŘELÉ-čtvrtek 2.11.2023.

1. čtení: Mdr 3,1-9

Mezizpěv: Žl 116,5+6. 10-11.15-16ac  Budu kráčet před Hospodinem v zemi živých.

2. čtení: Řím 8,14-23

Evangelium: Mt 25,31-46

Podle projektu ČBK „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ : viz odkaz  na vypracované TÉMA 253, zaměřené ke dnešní bohoslužbě slova: „KŘESŤANSKÝ POHŘEB“  2.11.2023 .