SLOVO PÍSMA K 12.NEDĚLI V MEZIDOBÍ A K TÉMATU 296 „UČÍCÍ SE CÍRKEV: „ROZVOJ ROZJÍMAVÉ (MUDROSLOVNÉ) SAPIENCIÁLNÍ LITERATURY“ 23.6.2024

Kniha Job je napsána jako hypotetický dialog, divadelní hra: Těžce zkoušený Job přestává důvěřovat v Boží dobrotu a jeho přátelé mu neumějí vysvětlit důvod jeho utrpení. Proto Job křičí přímo k Bohu a vyčítá mu svou situaci. Bůh vstupuje na scénu a ukazuje, že člověk nemá dostatečnou zkušenost, nebyl při stvoření světa, nemá Boží znalosti, ani schopnosti aby Boha mohl osočovat.

Čtení z knihy Job. Hospodin odpověděl Jobovi z hlubin bouře a řekl: „Kdo zahradil moře branami, když vytrysklo, vyšlo z lůna, když jsem je oblékl mraky jak šatem, temnotou přikryl jak plénkami, když jsem pro ně vylámal hranice a položil závoru s bránou? Řekl jsem: Až sem smíš přijít, ne dále, zde se má tříštit bujnost tvých vln.“ (Job 38,1.8-11).

Ze druhého čtení  (2.Kor 5,14-17): Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům. Bratři! Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Jeden umřel za všechny, umřeli tedy všichni; a umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých. Proto my od nynějška nikoho neposuzujme podle lidských měřítek. A třebaže jsme Krista kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme. Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo.

Z listu Pavel se musel opakovaně potýkat s lidmi, kteří podrývali jeho autoritu. V předešlém textu dokonce uvažuje o konci života a o Božím soudu. Jeho hlásání evangelia není motivováno úspěchem, touhou zalíbit se lidem, ale tím, co popisuje v našem textu.

Evangelium (Mk 4,35-41):  Slova svatého evangelia podle Marka. Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhý břeh!“ Rozpustili tedy zástup a vzali Ježíše s sebou, tak jak byl na lodi. Také jiné lodi jely s ním. Tu se strhla velká větrná bouře. Vlny dorážely na loď, a ta se už plnila vodou. On však ležel na zádi lodi na polštáři a spal. Vzbudili ho a řekli mu: „Mistře, je ti jedno, že hyneme?“ Probudil se, pohrozil větru a poručil moři: „Mlč! Buď zticha!“ A vítr ustal a zavládlo úplné ticho. Jim pak řekl: „Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?“ Padla na ně bázeň, veliká bázeň, a říkali se mezi sebou: „Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?“

Po řeči v podobenstvích Marek předkládá zázraky, které mají pomoci učedníkům poznat, kdo Ježíš je. První zázrak ukazuje Krista jako vládce nad vodami. Mořské vody jakožto nespoutaný a člověku nebezpečný živel byly považovány za sídlo démonických sil. Vládnout nad mořem znamenalo být mocnější než síly zla.

Odkaz  na  liturgické  texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě  slova  k 12.neděli v mezidobí  23.6.2024

1. čtení: Job 38,1.8-11

Mezizpěv – Žl.107,23-24.25-26.28-29.30-31 Odpověď:Oslavujte Hospodina, neboť jeho milosrdenství trvá navěky.

2.čtení: 2.Kor 5,14-17

Evangelium: Mk 4,35-41

Podle projektu ČBK „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ : viz odkaz  na vypracované TÉMA 296  „ROZVOJ ROZJÍMAVÉ (MUDROSLOVNÉ) SAPIENCIÁLNÍ LITERATURY“.https://www.signaly.cz/matonick/blog