Témata k nedělní a sváteční liturgii

CÍRKEV JE APOŠTOLSKÁ - téma 207 ke 3. neděli v mezidobí 22.1.2017- homilie katechetická (KKC 857-870; YOUCAT 137).

18. 1. 2017 16:50

3. NEDĚLE V MEZIDOBÍ- 22.1.2017

Liturgické texty 

  • Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše  (I A)    Iz  8,23b-9,3:

Text prvního čtení, oznamující vítězné osvobození severních kmenů Izraele  z potupné okupace Asyřanů, nás připravuje na pochopení dnešního evangelia. Tehdejší události, které vešly do dějin, symbolizují zázračné zásahy Hospodina ve prospěch jeho lidu. Rozradostněný prorok Izaiáš je zde naplněn nadějí, že k Božímu království budou připoutána i tato původně pohanská území.  

1. ČTENÍ Iz 8, 23b-9, 3: V první době ponížil Hospodin zemi Zabulon a zemi Neftali, v poslední době však oslaví Mořskou cestu, kraj za Jordánem, Galileu pohanů. Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo. Dáváš mnoho jásotu, zvětšuješ radost; veselí se před tebou, jako se jásá o žních, jako plesají ti, kdo se dělí o kořist. Neboť jařmo, které ho tížilo, hůl na jeho šíji a bodec jeho otrokáře jsi zlomil jako za midjanských dnů.

  • Komentář ke 2. čtení z 1. listu apoštola Pavla Korinťanům  (I A) 1 Kor 1,10-13.17 :

Apoštol Pavel ve svých listech vyzývá často své spolubratry v křesťanských obcích k jednotě. Ve společenství věřících vznikaly totiž různé náboženské skupiny, ohrožující svými spory celistvost  církve. Pavel je si vědom toho, že je Kristem jako apoštol povolán, aby v zájmu jednoty bránil  církev proti všem sektářským úchylkám od jednolitého hlásání radostné zvěsti. 

2. ČTENÍ 1 Kor 1, 10-13. 17: Napomínám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista:
Buďte všichni zajedno a ať nejsou mezi vámi roztržky. Stejně usuzujte a stejně smýšlejte. Lidé z Chloina domu mi totiž o vás oznámili, moji bratři, že se mezi sebou hádáte. Mluvím o tom, že každý z vás říká (něco jiného) : "Já držím s Pavlem!", "já zase s Apollem!", "a já s Petrem!", "já s Kristem!" Je Kristus rozdělen? Copak byl za vás ukřižován Pavel? Nebo jste byli ve jménu Pavlově pokřtěni? Neposlal mě totiž Kristus křtít, ale kázat radostnou zvěst, a to ne nějakou slovní moudrostí, aby Kristův kříž nebyl zbaven působivosti.  

  • Komentář k evangeliu podle Matouše (IA) Mt 4,12-23: 

Matoušovo evangelium se zabývá významem Ježíšova návratu do míst, která zmiňuje prorok Izaiáš v prvním čtení. Ježíš Kristus je oním velkým světlem, které osvítilo zdejší pohanské obyvatelstvo a svými výzvami je přimělo, aby se obrátili k Bohu a následovali ho. Ježíš z nich neopomene vybírat a povolávat evangeliu oddané učedníky a budoucí apoštoly, aby se stali svědky jeho slov a zázraků a poklad víry dokázali předávat svým nástupcům.    

EVANGELIUM Mt 4,12-23: Když Ježíš uslyšel, že byl Jan (Křtitel) uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnau při moři v území Zabulonově a Neftalimově, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka Izaiáše: 'Země Zabulonova a země Neftalimova, u moře, za Jordánem, Galilea pohanská, lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině stínu smrti.' Od té doby začal Ježíš hlásat: "Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království." Když se ubíral podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Řekl jim: "Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí." Oni hned nechali sítě a následovali ho. A jak šel odtamtud dál, uviděl jiné dva bratry, Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. A povolal je. Oni hned nechali loď i otce a následovali ho. Ježíš pak chodil po celé Galileji, učil v jejich synagógách, hlásal evangelium o (Božím) království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou chorobu.

Církev je apoštolská    

je téma 207 dnešní katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“A II s odkazem na znění dnešního evangelia Mt 4,12-17 a Katechismus katolické církve (KKC)  857-870. YOUCAT 137.

Osnova:

a) poslání apoštolů

b) biskupové – nástupci apoštolů

c) apoštolát

Úvod.

Ve vyznání víry – credu se modlíme, že církev je jedna, svatá, všeobecná a apoštolská (865; 866; 867; 868; 869).  Tyto její čtyři podstatné vlastnosti jsou  navzájem neoddělitelně spojeny. Církev je založena na apoštolech. (Viz též téma 103 k 15. neděli v mezidobí–stejně nazvané: Církev je apoštolská). Kristus chtěl, aby apoštolové nejen učili a řídili církev, ale aby byli i jejím prvkem jednotícím a posvěcujícím (857).

YOUCAT otázka 137: Proč si církev říká apoštolská?   Odpověď:Církev se nazývá apoštolská, protože je založena na apoštolech, zachovává jejich tradici a je vedena jejich nástupci.

Poslání apoštolů.

Ježíš Kristus si ze 72 učedníků vyvolil 12 apoštolů,  tvořící apoštolský sbor, do jehož čela určil Ježíš apoštola Petra (858): 

 "Ty jsi Petr a na této skále zbuduji svou církev a pekelné brány ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království: co svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a co rozvážeš na zemi, bude přijato v nebi "(srov. Mt 16, 18–19).

Od Ježíše dostali apoštolové příkaz k misijnímu poslání, schopnost je vykonávat  s mocí odpouštět hříchy. Stali se Kristovými služebníky, správci Božích tajemství a „Kristovými vyslanci“(srov. 2 Kor 5,20);

Jejich úloha, bude trvat až do konce světa, protože evangelium, které mají předávat, je pro církev ve všech dobách zdrojem veškerého života ( 859860).  

Biskupové – nástupci apoštolů. 

Aby Božské poslání, které  apoštolům Kristus svěřil, pokračovalo i po jejich smrti, ustanovili apoštolové své nástupce. Uložili jim, aby dílo, které započali, upevnili a dobudovali (861). Dnešní církev je stejná jako církev budovaná apoštoly, protože je vedena nástupci apoštolů a vyznává jejich víru. Jejím základem je Kristus. Apoštolové, jako přímí Kristovi „svědci“, jsou spojovacím článkem mezi životem Krista a životem církve. Činnost biskupů náleží pak až do období „růstu“ církve, ale i oni stále uchovávají církev tak, jak byla založena Kristem a apoštoly (862). 

Apoštolát. 

Biskupové  nastoupili na místo apoštolů jako pastýři církve. Jsou povoláni k apoštolátu ( 863). Nástupcem apoštolského sboru je kolegium (sbor) biskupů, v jehož čele stojí Petrův nástupce jako nejvyšší pastýř církve, kterým je římský biskup – papež.  V předávání apoštolského úřadu a služby od jednotlivých apoštolů přes konkrétní biskupy až do současnosti je třeba vidět nepřetržitou návaznost apoštolské posloupnosti. 

Biskupové obdrží v biskupském svěcení  nejen apoštolskou moc, ale spolu s tím přebírají i učení apoštolů, který je jim svěřen jako poklad víry. Ten mají chránit,  hlásat a předávat dalším generacím věřících.  

„Apoštolát“ není však záležitostí pouze biskupů. Šířit Kristovo poselství do celého světa, je úkolem všech věřících. Podle povolání, dobových požadavků, různých darů Ducha svatého, nabývá pak apoštolát různých forem (864). 

Na závěr.

Církev je apoštolská. Je zbudována na pevných základech. Kristus ji řídí prostřednictvím Petra a ostatních apoštolů, přítomných v jejich nástupcích, papeži a biskupském sboru ve společenství s ním. Tento pastýřský úřad Petra a ostatních apoštolů tvoří jeden ze základů církve (869; 870). I když má nástupce sv. Petra – římský biskup – ze svého úřadu plnou pravomoc, je ve spojení se sborem biskupů. Rozmanitost složení tohoto sboru z mnoha jedinců, vybraných z různých krajů světa vyjadřuje všeobecnost a jednotu Božího lidu. Jednotliví biskupové vykonávají svou pastýřskou správu nad tou částí Božího lidu, která jim byla svěřena. V tom jim pomáhají kněží a jáhnové.

Vypracoval Matonick                              

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio