„LITURGICKÉ SLAVENÍ EUCHARISTIE“- TÉMA 291 „UČÍCÍ SE CÍRKEV“ K SLAVNOSTI TĚLA A KRVE PÁNĚ 30.5.2024 – čtvrtek (neděle)

Každá mše svatá (eucharistie) se člení na dvě hlavní části, na bohoslužbu slova a na slavení eucharistie v užším smyslu. (1345; 1346; 1347). V každém slavení jedná sám Pán Ježíš. Biskup nebo kněz jej zastupuje. Křesťané se scházejí na jedno místo k eucharistickému shromáždění, jemuž Kristus sám neviditelně předsedá (1348). Mše svatá začíná vstupními obřady. Po znamení kříže kněz pozdraví shromáždění věřících a následuje úkon kajícnosti. Trojí zvolání KYRIE je holdovací volání k Pánu Ježíši: „Kyrie, eleison – Pane, smiluj se“. O nedělích  a o slavnostech následuje GLORIA, v němž se radostně  zpívá o tajemství naší spásy:„Sláva na výsostech Bohu a na zemi …“.Vstupní obřady jsou zakončeny vstupní modlitbou.

Pak začíná bohoslužba slova. V první hlavní části mše svaté čtou lektoři z knih Starého a Nového zákona. První čtení je doplněno žalmem s odpovědí lidu. Po hlásání evangelia kněz pronáší promluvu (homilii,kázání), v níž slovo Boží vyloží a aktualizuje takovým způsobem, aby je lid byl schopen přijmout k posílení svého ducha a uplatnit je ve vlastním životě v souladu s Božím zákonem. Poté věřící společně vyznávají svou víru KRÉDO a bohoslužba je zakončena přímluvami.  Viz témata: 43–Bohoslužba slova I; (1349); 45 – Bohoslužba slova II.

Druhá část mše svaté – eucharistická bohoslužba začíná přinášením chleba a vína, které uzavírá modlitba nad dary (1350 ; 1351). Církev se snaží postavit bohoslužbu oběti tak, aby věrně kopírovala, co nám podle ní Ježíš přikázal konat na svoji památku. Jednotlivé kroky – vzal (příprava a předložení obětních darů)), vzdal díky (eucharistická modlitba), lámal (lámání chleba) a dával (přijímání) –na sebe navazují. Vrcholem slavení eucharistie je ANAFORA - eucharistická modlitba, uvedená: modlitbou, díkůvzdáním - PREFACE, zpěvem - SANCTUS (1352) a proměňováním. Při něm jsou dary chleba a vína proměněny v tělo a krev Ježíše Krista.  Účinností připomenutých  Kristových slov a úkonů a mocí Ducha svatého je tak svátostně jeho tělo a krev zpřítomněno - EPIKLÉZE (1353). Další částí eucharistické modlitby je ANAMNÉZE, vzpomínka na Kristovo utrpení, vzkříšení a nanebevstoupení. Plodů oběti se dovoláváme v přímluvách za církev, za sebe navzájem, za živé i mrtvé (1354). Eucharistická modlitba končí závěrečnou DOXOLOGIÍ: kněz pozdvihuje tělo a krev Kristovu nad oltářem a za celé shromáždění vzdává Bohu chválu za to, co nám  v Kristu daroval. Shromáždění potvrdí jeho slova hlasitým "amen" a modlitbou Beránku Boží. Závěrečná část slavení eucharistie–PŘIJÍMÁNÍ - je už připravena a může proběhnout (viz téma 50 - Obětní hostina-příprava a téma 51 – Obětní hostina-průběh).  Předchází ji modlitba Páně  Otče náš  a lámání chleba.  Věřící pak dostávají „nebeský chléb“ a „kalich spásy“, tělo a krev Krista (1355).Téma je vypracováno s využitím odkazu ČBK na znění  2. čtení Žid 9,11-15, Katechismus katolické církve (KKC) 1345-1355 a YOUCAT 213; 214; 215.                                                          

Matonick.