4. NEDĚLE ADVENTNÍ - 18.12.2016
Liturgické texty:
Prorok Izaiáš, vybídnut Hospodinem, marně naléhá na judského krále, aby se podle vlastního omezeného úsudku nepokoušel sám řešit závažné problémy blížícího se válečného konfliktu se sousedními státy, ale raději aby se spolehl na podporu mocného Hospodina. Král z nedostatku víry v Boha rady odmítá. Na pozadí tehdejších poměrů se více jak sedm století před narozením Krista zrodilo významné Izaiášovo proroctví o příchodu Mesiáše na svět.
1. ČTENÍ Iz 7, 10-14: Hospodin promluvil k Achazovi (skrze proroka Izaiáše): "Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, ať hluboko v podsvětí, či nahoře na výšinách! ". Achaz však řekl: "Nebudu žádat, nebudu pokoušet Hospodina." Tu pravil Izaiáš: "Slyšte tedy, Davidův dome! Nestačí vám omrzovat lidi, že omrzujete i mého Boha? Proto vám dá znamení sám Pán: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel (to je 'Bůh s námi') ."
První věty listu apoštola Pavla Římanům, vyznávající víru v Ježíše jako Mesiáše, se odvolávají na dávná proroctví o jeho příchodu. I církev plná víry v onu radostnou zvěst nikdy nepřestala prohlašovat Ježíše Krista za Mesiáše, Božího Syna a Pána.
2. ČTENÍ Řím 1, 1-7: Pavel, služebník Ježíše Krista, povolaný za apoštola, určený k hlásání radostné zvěsti. Bůh ji už předem slíbil ústy svých proroků ve svatém Písmě o svém Synu. Ten pochází jako člověk z rodu Davidova, duchem svatosti se prokázal jako mocný Boží Syn tím, že vstal z mrtvých: Ježíš Kristus, náš Pán. Od něho jsme dostali milost i apoštolské poslání, abychom na oslavu jeho jména přivedli k ochotnému přijetí víry všecky národy. K nim patříte i vy, protože si vás Ježíš Kristus povolal. Všem v Římě, které Bůh miluje a které povolal do stavu svatých: milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
Z Matoušova evangelia budeme číst o blížícím se naplnění dávných prorockých slov, zjevených Božím andělem i Josefovi, o zrození Pána z Panny, která Božímu Synu dá tělo a tak mu jako člověku plně umožní ponořit se do lidských dějin. Jeho zrození bude tajemným dílem Ducha svatého a vztáhne se na něj Izaiášovo proroctví, podle něhož bude dítě nazváno „Bůh s námi“.
EVANGELIUM Mt 1, 18-24: S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha svatého. Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít. Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů." To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroka: 'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel,' to znamená 'Bůh s námi'. Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: vzal svou ženu k sobě.
Ježíš Kristus – Bůh a člověk v jedné osobě
je téma 201 dnešní katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“CI s odkazem na znění dnešního 1. čtení Iz 7,14 a Katechismus katolické církve (KKC) 464-478; YOUCAT 77.
Osnova:
a) pravý Bůh a pravý člověk
b) jak je Boží Syn člověkem (Kristova duše, tělo, vůle, srdce)
Úvod
Téma je pro naši křesťanskou víru v Boha natolik významné, že autoři projektu Učící se církev se k němu již po čtvrté vracejí. Vycházejí přitom z biblické četby Božího slova, předepsané k odlišným eucharistickým slavnostem (viz 85; 196; 151). I dnes je nám při opakování oporou Katechismus katolické církve a zde spíše druhá část dané tématiky, vymezená výše uvedenými paragrafy KKC.
Pravý Bůh a pravý člověk.
Mimořádně zvláštní událost vtělení Božího syna, kterou prorokovali proroci již dávno před tím, než se stala, neznamená, že Ježíš Kristus narozený z Panny je jen zčásti Bůh a zčásti člověk. Ani v něm není nijak smíšeno Božství s lidstvím. On se stal opravdu pravým člověkem a pravým Bohem (464). Vyznáváme, že Boží Syn „je zrozený,ne stvořený, jedné podstaty s Otcem“ (465). Církev v průběhu staletí vyvracela různé bludy a jiné nesprávné názory (466; 467; 468) a prohlašuje, že Ježíš je neoddělitelně pravý Bůh a pravý člověk (469).
YOUCAT otázka 77: Co znamená, že Ježíš Kristus je zároveň pravý Bůh a pravý člověk?
Odpověď: V Ježíši se Bůh stal skutečně jedním z nás a naším bratrem; a přece nikdy nepřestal být Bohem, a tím i naším Pánem. Chalcedonský koncil roku 451 vyhlásil, že božství a lidství jsou v jediné osobě Ježíše Krista spolu „nerozdílně a nesmíšeně“ spojeny.
Jak je Boží Syn člověkem (Kristova duše, tělo, vůle, srdce).
Boží Syn při vtělení pojal plně lidskou přirozenost a díky ní započal v Trojici svůj vlastní osobní způsob existence. Jak ve své duši, tak i ve svém těle vyjadřuje lidským způsobem božské jednání Trojice (470).
Kristova duše a jeho lidské poznání.
Boží Syn Ježíš Kristus, přijal při svém narození z Panny spolu s lidským tělem i lidskou duši (471), která získala dostupné lidské poznání v jistých dějinných podmínkách v určitém prostoru a čase (472); (srov. Lk 2,52). Navíc je obdařena božskou schopností pronikavě vhlížet do skrytých myšlenek lidských srdcí a projevovat všechno poznání, jež má Boží Syn o svém Otci (473). Díky spojení s božskou moudrostí vtěleného Slova do Kristovy osobnosti těší se jeho duše plnosti vědění o věčných Božích záměrech, jež on sám přišel světu zjevit (474).
Kristova lidská vůle.
Všechno, o čem pro naši spásu Kristus božsky předem rozhodl s Otcem a Duchem svatým, nám v Ježíši Kristu zjevil silou své dvojí vzájemně spolupracující boží a lidské vůle a jednání (475).
Kristovo pravé tělo.
Dokud se Bůh nezjevil, nebylo možné si jej ani představit. Ježíšovým narozením se ale Bůh zjevil v pravém lidském těle. Když se mudrci od Východu klaní narozenému dítěti, sklání se před Bohem, který má jasnou podobu. "Kdo vidí mě, vidí Otce" – říká Ježíš. On je zjevením Otcovým a "výraznou podobou jeho podstaty" ; (srov. Žd 1,2). Církev uznává, že podoba Boha přijetím lidského těla v Ježíši Kristu může být zobrazována na posvátných obrazech (476), že v Ježíšově pravém lidském těle „se nám zjevil neviditelný Bůh“ (Římský misál) i to, že vyobrazení jeho těla může být uctíváno (477).
Srdce vtěleného Slova.
Ježíš nás všechny za svého života miloval svým lidským srdcem a jeho božské Srdce bylo za naše hříchy kopím probodeno. Jeho srdce je tedy proto chápáno jako zvláštní znamení a symbol vzájemné lásky mezi ním, božským Vykupitelem, Bohem Otcem a lidmi (478).
Na závěr:
Ježíš je pravý Bůh a pravý člověk. Ježíš je jedna osoba, ale má dvě přirozenosti: lidskou a božskou a ty jsou spojeny. Je tedy Bohočlověk. Má lidský rozum a lidskou vůli, které jsou v dokonalé harmonii podřízeny jeho božskému rozumu a jeho božské vůli, jež má společné s Otcem a Duchem svatým. Vtělení Božího Syna chápeme jako jedinečnou událost, která nemá žádné obdoby v dějinách. Je tajemstvím naší víry.
Vypracoval Matonick
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.