Bratři! Hlavně, že se hlásá všemi možnými způsoby Kristus; ať už s postranním úmyslem, nebo upřímně. Mám z toho radost a budu mít radost i dále. Vím přece, že se moje věc obrátí k dobrému, když se za mě budete modlit a když mi Duch Ježíše Krista pomůže. Pevně očekávám a mám naději, že v ničem nedojdu hanby, ale že i teď jako vždycky budu moci svým neohroženým počínáním na sobě Krista oslavit, ať svým životem, ať svou smrtí. Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Avšak kdybych tady žil dál, mohl bych ještě s užitkem pracovat. A proto nevím, co bych měl volit. Přitahuje mě totiž obojí: mám touhu zemřít a být s Kristem a to je věc mnohem, mnohem lepší; ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal ještě naživu. O tom jsem přesvědčen, a proto vím, že ještě s vámi zůstanu a že vám budu dále pomáhat, aby u vás u všech rostla radost, jakou dává víra. Vy pak se budete moci tím více skrze mne chlubit v Kristu Ježíši, až se k vám zase vrátím. Z prvního čtení (Flp 1,18b-26).
Vězněného apoštola Pavla potěšila zpráva, že mnozí křesťané se v některých církevních obcích, kde působil, ujímají hlásání slova Božího. Ví, že on sám může ve vězení i zemřít. Rád by se však mezi ně opět vrátil, pokračoval v šíření evangelia a mohl být užitečný svou přítomností. Pokud by přece jen měl přijít o život, chápal by smrt jako zisk, poněvadž ve svém srdci touží po naprostém a trvalém spojení s Kristem.
Z evangelia (Lk 14,1.7-11): Když Ježíš přišel v sobotu do domu jednoho z předních farizeů, aby tam pojedl, dávali si na něj pozor. Přitom si všiml, jak si hosté vybírají přední místa. Řekl jim tedy toto poučení: „Až budeš od někoho pozván na svatební hostinu, nesedej si na přední místo. Mohl by být od něho pozván někdo vzácnější než ty, a ten, kdo pozval tebe i jeho, by přišel a řekl ti: `Uvolni mu místo!' Tu bys musel s hanbou zaujmout poslední místo. Ale když budeš pozván, jdi si sednout na poslední místo, takže až přijde ten, který tě pozval, řekne ti: `Příteli, pojď si sednout dopředu!' To ti bude ke cti u všech, kteří budou s tebou u stolu. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
Přirovnání , které Ježíš použil při návštěvě u jednoho z farizeů, obsahuje poučení o dobrém chování – dávat přednost podle společenského významu. Kdo zaujme místo, které mu nepřísluší, vystavuje se posměchu a hanbě. Ctižádost brání, abychom o sobě měli správnou představu, a narušuje dobré vztahy s ostatními. Podmínkou , která umožňuje přijímat pochvaly a pocty, které uděluje sám Bůh a jež spočívají ve spolupráci s ním na díle spásy, je pokora.
Odkaz na liturgické texty z lekcionáře k bohoslužbě slova na sobotu 29.10.2022.
1. čtení: Flp 1,18b-26
Žalmy: Žl 42,2.3.5bcd, odpověď: Má duše žízní po živém Bohu.
Evangelium: Lk 14,1.7-11
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.